Virus HIV už téměř nezkracuje život, dokládají údaje z nové studie

Délka života HIV pozitivních se prodloužila díky lékům v průměru o deset let. Léčba blokuje rozmnožování viru a umožňuje obnovu poškozeného imunitního systému.

Délka života HIV pozitivních dospělých osob se v USA a v Evropě prodloužila v průměru o deset let, především díky větší účinnosti nových léků proti AIDS používaných v takzvané antiretrovirové terapii. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil lékařský časopis The Lancet.

Podle vedoucího výzkumu na britské univerzitě v Bristolu Adama Trickeyho je zlepšení léčby dáno pravděpodobně tím, že se v ní kombinují léky s menším množstvím nežádoucích vedlejších účinků. Pestřejší je také výběr látek proti virům, které jsou vůči lékům vysoce odolné. V neposlední řadě se také všeobecně rozšířilo mezi pacienty správné dodržování léčebných postupů.

Nahrávám video
Profesor Holý, reportáž
Zdroj: ČT24

Antiretrovirová terapie se poprvé rozšířila v polovině devadesátých let. Zahrnuje kombinaci tří nebo více léčiv, které blokují rozmnožování viru HIV. Tím se umožňuje obnova poškozeného imunitního systému způsobeného virem HIV a také se tím zabraňuje dalšímu šíření nemoci.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby se tento léčebný postup zaváděl co nejdříve poté, co lékaři diagnostikují u pacienta, že je nakažen virem HIV.

HIV už nezkracuje život

Nynější analýza vychází z průzkumu vývoje léčby nemocných v Evropě a Severní Americe, který zahrnoval 88 504 osob nakažených virem HIV, jež zahájily antiretrovirovou terapii v letech 1996 až 2010.

V důsledku nasazování účinnějších léků se mezi roky 1996 a 2013 prodloužila průměrná délka života 20leté osoby nakažené virem o devět let u žen a o deset let u mužů.

Zároveň se tak předpokládá, že očekávaná délka života 20leté osoby, která zahájila antiretrovirovou terapii bez negativní reakce organismu po roce 2008, se přiblíží očekávané délce života běžné populace, tedy 78 letům, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 19 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 21 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...