České předsednictví v Radě EU bylo velmi aktivní a angažované a náš obdiv patří českému premiérovi Petru Fialovi (ODS) i jeho týmu v Bruselu a v Praze, prohlásil po čtvrtečním jednodenním summitu EU předseda Evropské rady Charles Michel. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa má vůči Česku dluh vzhledem k jeho práci za posledního půl roku. Končící české předsednictví chválí i někteří europoslanci či diplomaté.
Úspěšné, aktivní a angažované, chválí unijní špičky české předsednictví
3 minuty
Události: Končí české předsednictví Radě EU
Česko přebíralo předsednictví uprostřed ruské invaze na Ukrajinu a na počátku energetické krize, a přesto se mu podařilo dosahovat kompromisů, postupovat jednotně a pokračovat v pomoci Kyjevu, zhodnotil české půlroční působení ve vedení Rady EU Fiala. Dodal, že vždy nešlo o jednoduchá jednání, ale společně se je pokaždé podařilo dotáhnout do konce.
Český premiér na závěr poděkoval von der Leyenové i Michelovi a popřál úspěšné předsednictví Švédsku, které se ho ujme 1. ledna. „Celé předsednictví představovalo velkou výzvu,“ odpověděl Fiala na dotaz, co považoval za nejtěžší moment. Za citlivé označil například vyjednávání s Maďarskem.
Von der Leyenová vyzdvihla „excelentní spolupráci“ s Českem a uvedla, že Evropa má vůči němu dluh kvůli práci, které odvedlo. „Vždycky jsme si mysleli, že Česko je úžasné, a posledních šest měsíců ukázalo, že je ještě úžasnější,“ dodala von der Leyenová.
„Neměli jsme žádné pochyby o tom, že Češi budou dobří,“ prohlásil Michel, který následně ocenil způsob, jakým čeští představitelé během předsednictví jednali, aby ochránili jednotu a důvěryhodnost EU.
Pochvala za posun na západním Balkánu
Evropská unie se pod českým vedením dohodla například na další pomoci Ukrajině nebo zavedení minimální daně pro nadnárodní společnosti. V pondělí také zřejmě přijme omezení cen plynu.
Komentátoři a diplomaté chválí rovněž pokrok, kterého EU za českého předsednictví dosáhla v otázce západního Balkánu. Čtvrteční summit EU schválil udělení statusu kandidátské země Bosně a Hercegovině, jež se tak šest let po oficiální žádosti o vstup do evropského bloku stala osmým současným kandidátem členství.
Vlády členských zemí se tento týden také dohodly na zrušení vízové povinnosti pro Kosovo, které je poslední zemí západního Balkánu, jež stále bezvízový režim pro cesty do EU nemá. Návštěvníci s kosovskými pasy budou moci cestovat do Evropské unie bez víz nejpozději od začátku roku 2024.
Předseda nejsilnější lidovecké frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber a europoslankyně Abir Aslahaniová zvolená za švédskou liberální Stranu ve středu ocenili i posun ve vyjednávání ohledně migračního paktu, který má reformovat unijní azylovou politiku.
