Kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber se nestane předsedou Evropské komise (EK). Podle německého listu Die Welt se na tom dohodli evropští lídři na summitu G20. Premiéři zemí visegrádské čtyřky se na pátečním jednání v Praze shodli, že šéfem EK by se neměl stát nikdo z takzvaných spitzenkandidátů, mezi něž Weber patří. K obsazení klíčových unijních funkcí by mělo dojít už na nedělním mimořádném zasedání Evropské rady.
Evropští lídři se shodli, že „spitzenkandidát“ Weber nebude šéfem Evropské komise, píše Die Welt
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na 21. června nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích. Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk tehdy řekl, že na jednání Evropské rady nebyla většina pro žádného kandidáta. Nedělní mimořádné zasedání se koná jen dva dny před ustavující schůzí nově zvoleného europarlamentu.
Z vedoucích kandidátů se za lidovce – nejsilnější frakci v Evropském parlamentu – o post uchází Němec Manfred Weber, za socialisty Nizozemec Frans Timmermans a za liberály Dánka Margrethe Vestagerová.
Podle Weltu se nyní na summitu G20 v Japonsku sešli představitelé zúčastněných unijních zemí s Tuskem a rozhodli, že Weber funkci předsedy EK nezíská. Německá kancléřka Angela Merkelová podle listu rozhodnutí přijala. Merkelová je členkou a bývalou předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU), sesterské strany bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), jejímž členem Weber je. Konzervativní unie CDU/CSU je nejsilnějším národním uskupením v europarlamentní frakci evropských lidovců (EPP).
Podle zdroje Weltu se chtějí předsedové států a vlád EU se zástupci Evropského parlamentu v následujících dvou dnech dohodnout na tom, zda v čele Evropské komise stane volební lídr socialistů Timmermans či někdo jiný z EPP. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o hlavním unijním vyjednavači pro brexit Michelovi Barnierovi, někdejší eurokomisařce za Bulharsko Kristalině Georgijevové či chorvatském premiérovi Andreji Plenkovičovi.
Princip výběru předsedy EK z volebních lídrů podporuje Německo. Proti výběru nástupce Jeana-Claudea Junckera z takzvaných spitzenkandidátů se naopak staví představitelé některých evropských zemí, například francouzský prezident Emmanuel Macron.
Babiš chce v čele EK někoho, kdo rozumí regionu střední a východní Evropy (zdroj: ČT24)
V4 má jasno
Český premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že někteří „spitzenkandidáti“ nemají rádi teritorium V4. „Není to o tom, že bychom zásadně trvali na někom, kdo musí být ze střední nebo východní Evropy. Samozřejmě jsou tam takoví kandidáti, ale je to o tom, aby ten člověk rozuměl našemu regionu a neměl nějaké předsudky a historicky negativní názory z hlediska například našich názorů na migraci, klima či rozpočet,“ uvedl premiér.
Podle Babiše by nebylo dobré, kdyby se ani na nedělním summitu nepodařilo vyřešit obsazení důležitých postů. „Víceméně asi většina členů Evropské rady počítá s tím, že můžeme jednat celou noc. Myslím, že všichni počítají s tím, že si blokli i to dopoledne v pondělí. Ale uvidíme, možná se to povede a bude to kratší než (středeční) jednání o nedůvěře naší vládě, které skončilo v půl páté ráno,“ řekl.