Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.
Pro rezoluci, která požaduje změny, zvedlo ruku 465 zákonodárců, na 150 jich bylo proti a 67 se zdrželo. Následovat bude jednání europoslanců s členskými státy v rámci Rady EU. Hlasovat by se mělo na příštím řádném plenárním zasedání EP, které se bude konat v září.
Prezidenti a předsedové vlád členských zemí evropského bloku v noci na úterý po čtyřdenním maratonu jednání schválili zvýšení dlouhodobého rozpočtu o fond v objemu 750 miliard eur (asi dvacet bilionů korun) určený na oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Z tohoto balíku budou 390 miliard eur tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun).
Finance na obnovu ekonomik zasažených pandemií covidu-19 zvýší hodnotu unijního rozpočtu 2021–2027 na více než 1,8 bilionu eur (47,5 bilionu korun). Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
Evropský parlament nebude mít možnost hlasovat přímo o nastavení tohoto záchranného balíčku, jeho souhlas je ovšem nutný pro schválení celého víceletého finančního rámce. EP může návrh buď schválit, nebo zamítnout jen jako celek, jednotlivé změny v něm dělat nemůže.
Vadí škrty v oblastech vědy, klimatu či migrace
Šéfové poslaneckých frakcí v rozpravě předcházející hlasování o rezoluci vyjadřovali nesouhlas se škrty v programech na podporu vědy a výzkumu i s dalšími parametry rozpočtu.
„Jsem rád, že byla nalezena shoda, dohoda mě ale netěší,“ shrnul v dopolední rozpravě své pocity Manfred Weber, který vede největší europarlamentní frakci Evropská lidová strana. Podobně jako zástupci dalších velkých skupin má za to, že současný návrh víceletého rozpočtu „nenabízí odpovědi na výzvy příštích sedmi let“.
Europoslanci chtějí do složitě vyjednaného kompromisu ještě zasáhnout. Za nepřijatelné považují především škrty v oblasti vědy a výzkumu, ochrany klimatu a migrační politiky.
„Evropský parlament má pocit, že těch peněz tam mělo být víc, že se Evropa měla více zadlužit, že měla škrtat méně a měla přidávat peníze v jednotlivých kapitolách,“ podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
„Nejsme v tuto chvíli připraveni spolknout hořkou pilulku, kterou jste zmínila,“ řekl Weber. Odkazoval tím na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která předtím v projevu řekla, že ji také netěší vývoj kolem programů na podporu vědy, inovací a „udržitelné infrastruktury“.
Von der Leyenová: Historický krok vpřed
I přes tato „politováníhodná a bolestivá rozhodnutí“ předsedkyně Komise poslední unijní summit hodnotila jako velký úspěch. „Velkým vítězem tohoto summitu jsou naše nové vlastní zdroje,“ řekla.
„Máme teď jednomyslnou shodu na tom, že potřebujeme nové vlastní zdroje. A to je obrovský a historický krok vpřed pro naši Unii, o který Komise i Parlament dlouho usilovaly,“ pokračovala.
Jak von der Leyenová, tak předseda Evropské rady Charles Michel apelovali na začátku jednání na členy Evropského parlamentu, aby dohodu unijních lídrů podpořili. Označovali ji při tom za „stěžejní“ okamžik evropských dějin.
Kritici: Klauzule o právním státu je vágní
Kromě vyšších investic do vědy či zelených technologií europoslanci žádají, aby EU přijala jasný mechanismus, který čerpání peněz podmíní respektováním demokratických principů a vlády práva. Týká se to především Maďarska a Polska, které Brusel vyšetřuje kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu.
Von der Leyenová ujišťovala, že vyplácení peněz z koronavirového fondu obnovy je provázáno s dodržováním zásad právního státu v členských zemích. Někteří europoslanci ale mají příslušnou klauzuli ze závěrů summitu za příliš vágní a například předseda frakce Renew Europe Dacian Cioloș uvedl, že jeho poslanecký klub podpoří jedině víceletý rozpočet se „solidními zárukami“ v tomto ohledu.
„Oni si představovali, že by tam mělo být jasně napsáno, že země, která poruší vládu práva, nebude mít možnost čerpat peníze z evropských rozpočtů,“ shrnul postoj EP zpravodaj ČT Dolanský.
Europoslanci podle něj kritizovali také to, že premiéři a prezidenti členských zemí nakonec nesouhlasili se zavedením celoevropských daní.
