Europoslanci hrozí, že neschválí unijní rozpočet. Chtějí víc peněz pro vědu či ochranu klimatu

Nahrávám video

Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.

Pro rezoluci, která požaduje změny, zvedlo ruku 465 zákonodárců, na 150 jich bylo proti a 67 se zdrželo. Následovat bude jednání europoslanců s členskými státy v rámci Rady EU. Hlasovat by se mělo na příštím řádném plenárním zasedání EP, které se bude konat v září.

Prezidenti a předsedové vlád členských zemí evropského bloku v noci na úterý po čtyřdenním maratonu jednání schválili zvýšení dlouhodobého rozpočtu o fond v objemu 750 miliard eur (asi dvacet bilionů korun) určený na oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Z tohoto balíku budou 390 miliard eur tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun).

Finance na obnovu ekonomik zasažených pandemií covidu-19 zvýší hodnotu unijního rozpočtu 2021–⁠2027 na více než 1,8 bilionu eur (47,5 bilionu korun). Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

Evropský parlament nebude mít možnost hlasovat přímo o nastavení tohoto záchranného balíčku, jeho souhlas je ovšem nutný pro schválení celého víceletého finančního rámce. EP může návrh buď schválit, nebo zamítnout jen jako celek, jednotlivé změny v něm dělat nemůže.

Vadí škrty v oblastech vědy, klimatu či migrace

Šéfové poslaneckých frakcí v rozpravě předcházející hlasování o rezoluci vyjadřovali nesouhlas se škrty v programech na podporu vědy a výzkumu i s dalšími parametry rozpočtu.

„Jsem rád, že byla nalezena shoda, dohoda mě ale netěší,“ shrnul v dopolední rozpravě své pocity Manfred Weber, který vede největší europarlamentní frakci Evropská lidová strana. Podobně jako zástupci dalších velkých skupin má za to, že současný návrh víceletého rozpočtu „nenabízí odpovědi na výzvy příštích sedmi let“.

Europoslanci chtějí do složitě vyjednaného kompromisu ještě zasáhnout. Za nepřijatelné považují především škrty v oblasti vědy a výzkumu, ochrany klimatu a migrační politiky.

„Evropský parlament má pocit, že těch peněz tam mělo být víc, že se Evropa měla více zadlužit, že měla škrtat méně a měla přidávat peníze v jednotlivých kapitolách,“ podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

„Nejsme v tuto chvíli připraveni spolknout hořkou pilulku, kterou jste zmínila,“ řekl Weber. Odkazoval tím na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která předtím v projevu řekla, že ji také netěší vývoj kolem programů na podporu vědy, inovací a „udržitelné infrastruktury“.

Von der Leyenová: Historický krok vpřed

I přes tato „politováníhodná a bolestivá rozhodnutí“ předsedkyně Komise poslední unijní summit hodnotila jako velký úspěch. „Velkým vítězem tohoto summitu jsou naše nové vlastní zdroje,“ řekla.

„Máme teď jednomyslnou shodu na tom, že potřebujeme nové vlastní zdroje. A to je obrovský a historický krok vpřed pro naši Unii, o který Komise i Parlament dlouho usilovaly,“ pokračovala.

Jak von der Leyenová, tak předseda Evropské rady Charles Michel apelovali na začátku jednání na členy Evropského parlamentu, aby dohodu unijních lídrů podpořili. Označovali ji při tom za „stěžejní“ okamžik evropských dějin.

Kritici: Klauzule o právním státu je vágní

Kromě vyšších investic do vědy či zelených technologií europoslanci žádají, aby EU přijala jasný mechanismus, který čerpání peněz podmíní respektováním demokratických principů a vlády práva. Týká se to především Maďarska a Polska, které Brusel vyšetřuje kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu.

Von der Leyenová ujišťovala, že vyplácení peněz z koronavirového fondu obnovy je provázáno s dodržováním zásad právního státu v členských zemích. Někteří europoslanci ale mají příslušnou klauzuli ze závěrů summitu za příliš vágní a například předseda frakce Renew Europe Dacian Cioloș uvedl, že jeho poslanecký klub podpoří jedině víceletý rozpočet se „solidními zárukami“ v tomto ohledu. 

„Oni si představovali, že by tam mělo být jasně napsáno, že země, která poruší vládu práva, nebude mít možnost čerpat peníze z evropských rozpočtů,“ shrnul postoj EP zpravodaj ČT Dolanský. 

Europoslanci podle něj kritizovali také to, že premiéři a prezidenti členských zemí nakonec nesouhlasili se zavedením celoevropských daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruská policie při rozsáhlém zátahu v Moskvě zadržela kolem tří set mladých

Ruská policie a speciální pořádkové jednotky OMON podnikly o víkendu v Moskvě rozsáhlý zátah na mladé lidi. Kolem tří set osob zadržely v ulicích, parcích, na nádvořích domů i v kavárnách. Podle policie šlo o preventivní opatření k zajištění veřejného pořádku. Sedmnáct lidí úřady obvinily z konzumace alkoholu nebo neuposlechnutí policejní výzvy.
před 1 hhodinou

Vztah šéfa Nvidie s ženou podezřelou ze špionáže pro Čínu vyšetřuje FBI, řekl Trump

Vztah ředitele společnosti Nvidia Jensena Huanga s ženou podezřelou ze špionáže pro Čínu vyšetřuje americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), oznámil v pondělí americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu se podle agentury AFP o záležitosti vyjadřoval s porozuměním a řekl, že věří Huangově tvrzení, že o špionážních aktivitách ženy nevěděl. Nvidia patří mezi nejhodnotnější podniky na světě a dominuje globálnímu trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI).
před 1 hhodinou

USA stáhly své letouny z další britské základny kvůli íránské hrozbě, píše WSJ

Armáda Spojených států v pondělí stáhla své letouny z další letecké základny v Británii kvůli hrozbě ze strany Íránu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Tankovací letouny ze základny Mildenhall přesunula mimo jiné do Německa. Stalo se tak několik týdnů poté, co USA stáhly své bombardéry z britské letecké základny Fairford po incidentu, který britské úřady vyšetřují jako možný pokus o teroristický útok na toto zařízení využívané Američany k náletům na cíle v Íránu.
před 1 hhodinou

Americký soud povolil stavbu Trumpovy hraniční zdi v národním parku

Nejvyšší soud Spojených států v pondělí povolil administrativě prezidenta Donalda Trumpa pokračovat ve stavbě zdi na hranicích s Mexikem i ve sporné oblasti v Texasu zahrnující národní park Big Bend. Soud vyšel vstříc stížnosti vlády ve sporu s ochránci přírody a dalšími odpůrci stavby bariéry, která byla ústředním bodem protiimigrační politiky již za Trumpova prvního prezidentského období. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
04:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Austrálie zpřísní dohled nad umělou inteligencí, reaguje na incident spojený s OpenAI

Austrálie zavede povinnost technologických společností hlásit bezpečnostní incidenty související s umělou inteligencí a zřídí nový regulační úřad. V úterý to oznámil premiér Anthony Albanese. Vláda tak reaguje na červnový incident, při němž agent umělé inteligence společnosti OpenAI neoprávněně pronikl do vládního zdravotnického portálu. Informuje o tom agentura Reuters.
05:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoManželé se setkali po více než čtyřech letech, rozdělila je okupace Olešek

Čtyři a půl roku žil ukrajinský manželský pár tisíce kilometrů od sebe. Larysa Ryndovová několik měsíců po začátku ruské invaze utekla do Londýna, naopak její manžel Serhij se rozhodl zůstat v okupovaných Oleškách. Několik let přežíval ve městě, které bylo zaminováno a pod neustálou hrozbou dronových útoků. V Oleškách se humanitární krize bez dodávek elektřiny či možnosti topit neustále prohlubovala. Teprve nedávné příměří umožnilo, aby se pár shledal. Pětašedesátiletý Serhij patří mezi zhruba osm set lidí, kteří se během příměří z města evakuovali. Manžele, kteří ve shledání již ani nevěřili, teď čeká život v Anglii. Další jeden až dva tisíce lidí ale i po skončení příměří ve městě zůstávájí.
před 5 hhodinami

Americké průzkumy se opět spletly, tentokrát podcenily demokraty

Před volbami do Kongresu panovala otázka, zda americké předvolební průzkumy podcení republikány, podobně jako to udělaly ve volbách v roce 2016 nebo 2024. Výzkumní pracovníci se tomu snažili předejít, takže přidali váhu republikánským respondentům a snažili se oslovit přehlížené skupiny. Nakonec však v honbě za vystižením republikánských preferencí podcenili demokraty.
před 6 hhodinami

Střelec z Krakova zemřel v nemocnici

Útočník, který v sobotu v centru Krakova zabil šest lidí a dalších patnáct zranil, zemřel v pondělí ráno v nemocnici, informovala polská policie. Zprávu potvrdil Krzysztof Klenczar, který stojí v čele Malopolského vojvodství. Prokuratura v pondělí odmítla sobotní slova ministra vnitra Marcina Kierwińskiho, který hovořil o možných krajně pravicových názorech střelce. „V tuto chvíli nejsou důkazy, které by umožnily spojit pachatele střelby v Krakově s nějakou konkrétní ideologií,“ uvedla. Zároveň informovala, že v Krakově v sobotu padly desítky, možná až stovky výstřelů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.