Fond obnovy

Evropská komise uvolnila Česku dotace v objemu 928 milionů eur (zhruba 22 miliard korun) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Komise to oznámila ve středeční tiskové zprávě. O svém předběžném souhlasu s výplatou těchto peněz informovala už před měsícem.

Česko nejspíše bude moci využít zhruba 22 miliard korun (928 milionů eur) z mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Schválila to Evropská komise, podle které stát splnil všechny podmínky pro získání první řádné platby za sedm miliard. Definitivně ještě musí postoj komisařů formálně potvrdit zástupci členských států. První peníze z fondu obnovy získalo Česko už předloni. V rámci předfinancování přišlo 915 milionů eur.

Maďarsko již nelze kvůli trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, uvedli ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu. V usnesení přijatém výraznou většinou hlasů kritizovali podle nich neúčinný postup orgánů Evropské unie. Zákonodárci vyzvali Evropskou komisi, aby začala důsledně uplatňovat pravidla umožňující mimo jiné odebrat Budapešti část unijních peněz.

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, oznámila ve čtvrtek podle agentury AP místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Evropská komise poslala Česku první platbu z mimořádného fondu určeného ke zotavení ekonomik z koronavirové krize. Z Bruselu míří do Prahy 915 milionů eur (více než 23,2 miliardy korun), na které má země nárok v rámci záloh určených k předfinancování jednotlivých projektů.

Ministři financí zemí Evropské unie odsouhlasili český Národní plán obnovy. Česko díky tomu může už v září dostat první část ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy. Celkem může letos v rámci předfinancování projektů inkasovat až 13 procent z této částky, zbytek by mělo získat v příštích letech. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise ale musí Česká republika před první řádnou platbou plánovanou na příští rok vyřešit problematiku střetu zájmů.

Požadavek, aby Česko vyloučilo možný střet zájmů při využívání peněz z evropského fondu obnovy, podle vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) nijak neohrožuje jejich čerpání. Vzniknou podle něj komise, které budou riziko střetu zájmů prověřovat. Předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka však míní, že Evropská komise svým požadavkem cílí na premiéra Andreje Babiše (ANO) a že ten si bude muset vybrat, zda chce být ve vládě, anebo podnikat. Havlíček a Jurečka diskutovali o národním plánu obnovy v Událostech, komentářích.

Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle Komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. EK ale v souvislosti s čerpáním dotací zmínila podmínku. Tuzemské úřady budou muset zabránit možnému střetu zájmů, aby mohla země inkasovat všechny peníze.

Do Česka již přišla první část evropských peněz na národní plán obnovy po pandemii covidu-19. Zatím je to 2,75 miliardy korun, které chce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)  ponechat hlavně na zdravotnické a sociální výdaje. Necelé tři miliardy jsou jen zlomkem celkové částky, kterou může Česko čerpat z unijního fondu obnovy – k dispozici má přes 180 miliard korun.

Evropská komise začíná vydávat společné dluhopisy na pokrytí mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Unijní exekutiva hodlá letos na trzích prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů získat zhruba 80 miliard eur, další desítky miliard chce získat skrze dluhopisy s kratší splatností.

Polský Sejm ratifikoval unijní plán obnovy po pandemii. Proti přijetí odpovídajícího zákona se stavěl koaliční partner Práva a spravedlnosti Solidární Polsko. Podporu mu naopak vyjádřila Levice, což způsobilo rozkol v opozičních řadách.

Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.

Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.

Za morální hazard kontinentálních rozměrů označil ekonom Pavel Kohout fond obnovy, na kterém se v úterý shodli lídři Evropské unie. Naopak ekonom Petr Zahradník uvedl, že Česko má obrovské veřejné potřeby, které musí stát či veřejný sektor zajišťovat, a k jejich podpoře je fond vhodný. Oba byli hosty Událostí, komentářů.