Požadavek, aby Česko vyloučilo možný střet zájmů při využívání peněz z evropského fondu obnovy, podle vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) nijak neohrožuje jejich čerpání. Vzniknou podle něj komise, které budou riziko střetu zájmů prověřovat. Předseda opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka však míní, že Evropská komise svým požadavkem cílí na premiéra Andreje Babiše (ANO) a že ten si bude muset vybrat, zda chce být ve vládě, anebo podnikat. Havlíček a Jurečka diskutovali o národním plánu obnovy v Událostech, komentářích.
Evropská komise schválila český národní plán obnovy po pandemii covidu-19, ale stanovila i podmínky, které musí země splnit, aby se k penězům dostala. Je mezi nimi i požadavek, aby se zpřísnila kontrola střetu zájmů u firem, které budou o peníze z fondu obnovy žádat. Podle Českého rozhlasu Komise v dopise, který souvisel s auditem zaměřeným na vztah Agrofertu s premiérem Andrejem Babišem, kritizovala, že české úřady nedokážou střet zájmů účinně kontrolovat.
Vicepremiér Karel Havlíček je však přesvědčen, že tato podmínka nepředstavuje pro Česko žádný problém. Zdůraznil, že Komisi nejde výslovně o Agrofert. „Jde obecně o jakoukoli firmu – pakliže bude žádat o jakýkoli zdroj, aby byla zkontrolovatelná státními úředníky, jestli nedochází ke střetu zájmů. Na tom nevidím nic špatného. Podmínek, které Evropská komise dala, je celkem 109. Jednou z nich je tato obecná podmínka,“ řekl.
Dodal, že by vše měly kontrolovat hodnotící komise. „Je to o nalezení kontrolního modelu, jakým způsobem budou probíhat kontrolní mechanismy. To znamená, jak se zmonitorují vlastníci, spoluvlastníci, přímí a nepřímí činitelé firmy. Podle toho hodnotící komise bude postupovat.“
Marian Jurečka, který je také místopředsedou sněmovního hospodářského výboru, je však přesvědčen, že o Agrofert Unii jde. „Kdo je trošku soudný, čte závěry a rozumí těmto věcem, tak tuto situaci chápe,“ míní.
Podmínka lepší kontroly střetu zájmů souvisí podle něj nepochybně s unijními audity Agrofertu a vyplývá z jejich závěrů. „Ať už bude v příští vládě kdokoliv, má platit jednoduchý systém, o kterém mluví i Evropská komise ve svých auditech. Aby politik, který je v situaci, kdy může ovlivňovat zacílení peněz nebo finanční obálku, kolik na kterou částku půjde, buď dělal politiku, nebo podnikal,“ dodal.
Havlíček však zdůraznil, že nehrozí, že by kvůli kontrole střetu zájmů Česko o peníze z fondu obnovy nakonec přišlo. „Mohu to zaručit: Nebude ohroženo vůbec nic. Ani doposud, jak jsme vyjednávali s Evropskou komisí, nic nebylo ve smyslu toho, že by to mohlo být ohroženo,“ přislíbil.
Podle Havlíčka je schválení velký úspěch. Jsme jedni z posledních, poukázal Jurečka
Schválení plánu považuje vicepremiér za jednoznačný úspěch. „Můžeme být všichni hrdí. Podařilo se nám udělat jeden z nejvíce ambiciózních plánů, které jsme kdy vytvořili. Podílely se na něm desítky lidí a mám radost, že to dopadlo a předsedkyně Evropské komise řekla, že je ten plán velmi dobrý, že naše země byla bezproblémová,“ zdůraznil.
Podle Jurečky to ale taková sláva není. Upozornil, že je Česko „jedna z posledních zemí, které mají schválený plán obnovy“. V plánu mu chybí hlavně způsob, podle kterého by bylo možné na závěr vyhodnotit, zda se ho podařilo naplnit, „ať v oblasti školství, modernizace průmyslu nebo v sektoru dopravy“.
Havlíček je však přesvědčen, že k tomu plán obnovy vůbec neslouží. „Není možné zahrnout tento plán do toho, že nám přesně ukáže, kde budeme v roce 2027. To musí říkat strategie a vize jednotlivých resortů – doprava, zdravotnictví, zemědělství. Tento plán shrnuje jednotlivé úkoly,“ podotkl.
Argumenty opozice se Havlíčkovi nelíbí. „Opozice – na to má samozřejmě právo – nám to celou dobu shazovala, ukazovala, jak je to slabé. Dnes, když přijela paní předsedkyně Evropské komise, pochválila náš plán, řekla, že je velmi dobrý, schválil se, najednou se všichni předhánějí, že tak špatný není a že je to možná díky opozici, že nás hlídala. Nikoli, není to díky politikům. Je to díky odborníkům, kteří ho připravovali,“ doplnil.
Česko dostane 180 miliard
Česko dostane z fondu obnovy 180 miliard korun. V rámci předfinancování pošle Brusel třináct procent celkové částky již letos, před dalšími platbami však již začne kontrolovat, zda stát začal plnit stanovené požadavky.
Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu „významně poškozovat životní prostředí“ například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.
Karel Havlíček nepotvrdil informaci médií, že požadavek kladený na Česko ve věci kontroly střetu zájmů je formulován jinak než u jiných států. „Přesně nevím, co (Komise) chtěla či nechtěla po ostatních zemích,“ řekl s tím, že každý stát bude muset splnit desítky až stovky podmínek.
