Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. Plán podle Komise splňuje stanovená ekologická či digitální kritéria. EK ale v souvislosti s čerpáním dotací zmínila podmínku. Tuzemské úřady budou muset zabránit možnému střetu zájmů, aby mohla země inkasovat všechny peníze.
O střetu zájmů se hovoří v souvislosti s premiérem Česka Andrejem Babišem (ANO), Evropský parlament jej před časem odsoudil v rezoluci. Kapitola plánu obnovy o kontrole a auditu se nicméně neváže na konkrétní osobu nebo případ, uvedla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová přijela do Prahy české představy o využití peněz s premiérem prodiskutovat.
„Poslední rok a půl byl pro nás všechny obrovskou výzvou, na kterou nebylo možné se připravit. I díky společnému postupu Unie se můžeme vracet k normálnímu životu, včetně cestování a volného pohybu. Jsem rád, že se nám téměř před rokem podařilo najít shodu na balíčku oživení,“ řekl Babiš na tiskové konferenci po jednání.
Fond, na který si EU vzala na finančních trzích bezprecedentní společnou půjčku, má členským zemím pomoci oživit hospodářství zasažené koronavirovou pandemií či je lépe připravit na její případné opakování.
Ochrana klimatu a digitalizace
Česko podle Bruselu splnilo zásadní požadavky, podle nichž musí země nejméně 37 procent svého podílu na fondu vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky. Česká vláda podle hodnocení Komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků z fondu, s druhým 22 procent.
Z Národního plánu obnovy budou podle Babiše benefitovat všichni. „Všem občanům přinese například lepší komunikaci s úřady, elektronizaci zdravotnictví, kvalitní a bezpečné cestování na železnici, podporu digitálních dovedností ve školách nebo modernizaci sociálních služeb,“ uvedl předseda vlády. Značná část peněz podle něj půjde do zdravotnictví, například na onkologickou prevenci a péči.
Podpořeni budou také podnikatelé, start-upy, kulturní a kreativní sektor, poznamenal Babiš. „Obce a města by měly přivítat investice do rychlejšího internetového připojení, brownfieldů, adaptace na klimatickou změnu, ochranu přírody, obnovu lesů po kůrovcové kalamitě,“ vyjmenoval.
Von der Leyenová na tiskové konferenci vyzdvihla důležitost ochrany životního prostředí a pochválila rozhodnutí Česka vyčlenit peníze z fondu na digitalizaci zdravotnictví a onkologickou péči.
V souvislosti s klimatem zmínila stále častější a intenzivnější extrémní výkyvy počasí, povodně v Belgii, Nizozemsku, Německu, Rakousku či Švýcarsku nebo nedávné tornádo na jižní Moravě.
„Tento plán nasměruje Česko na cestu k oživení a podpoří hospodářský růst v době, kdy se Evropa chystá na ekologickou a digitální transformaci,“ prohlásil v Bruselu místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Plán podle Komise zahrnuje investice do energie z obnovitelných zdrojů, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, výměny uhelných kotlů a zlepšení energetické účinnosti budov. Obsahuje rovněž opatření na ochranu přírody a vodohospodářství, jakož i investice do udržitelné mobility.
Střet zájmů
České úřady však podle Komise budou muset v příštích měsících dodržet kritéria stanovená pro ochranu peněz EU před střetem zájmů. Unijní exekutiva v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Babiše. Ten podle auditorů stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Komise proto nehodlá firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů.
Sám Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony. „Já můžu jenom říct, že evropské peníze se v České republice rozdělují transparentně, nejsou žádné systémové chyby. Od momentu, kdy jsem vstoupil do vlády, tak nemám pocit, že bychom měli nějaký systémový problém,“ uvedl premiér.
Fond pro oživení a odolnost obsahující přes 700 miliard eur (více než 18 bilionů korun) je od strukturálních fondů oddělen, unijní pravidla ale i v jeho případě stanovují, že členské státy musí vyloučit korupci či střet zájmů při nakládání s veřejnými penězi.
Vicepremiér a šéf vládní ČSSD Jan Hamáček se v tomto ohledu domnívá, že pokud vláda splní mechanismy, které ohledně střetu zájmů sama navrhla ve svém plánu předloženém Komisi, není vyplácení prostředků z mimořádného krizového fondu ohroženo. Nevidí proto podle svých slov důvod, aby ohledně peněz nastaly nějaké problémy.
Opoziční strany nicméně pochybují o tom, že za současné vlády je možné vyřešit Babišův střet zájmů. Na sociálních sítích lídři opozičních subjektů uvedli, že řešením jsou říjnové sněmovní volby, ve kterých chtějí Babiše v čele vlády nahradit.
Peníze bude možné získat pouze v případě, pokud české úřady zabrání tomu, aby Babiš „opět odkláněl peníze pro své firmy“, uvedl na Twitteru předseda Pirátů Ivan Bartoš. „To si lze za současné vlády ale jen těžko představit. Je to šílené,“ doplnil.
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na Twitteru napsala, že Babišův střet zájmů ohrožuje budoucnost Česka. „Vyřešit to můžeme spolu už na podzim,“ odkázala na sněmovní volby. „Nejčistější řešení tedy evidentně je, že už od podzimu nebude Andrej Babiš premiérem vůbec. Uděláme pro to vše, co bude v našich silách,“ doplnil lídr koalice Petr Fiala (ODS).
Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové schválila Evropská komise český národní plán obnovy pouze z milosti. „Splnil jen základní požadavky a není promyšlený. Co je však vůbec nejdůležitější, vyplácení peněz podmiňuje EU zabráněním střetu zájmů premiéra. Ten ministerstva soustavně obhajují. Andrej Babiš tedy ohrožuje vyplacení 180 miliard korun,“ uvedla.
Místopředseda výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva (Piráti) se domnívá, že údajný střet zájmů premiéra je pro Českou republiku velký problém. Připomněl, že v evropských institucích se případ řeší již od nástupu Babiše do funkce. „Peníze z tohoto fondu mají být proinvestovány rychle. Kdyby Česká republika poté peníze musela vracet, výsledný rozdíl budou muset zaplatit čeští občané,“ řekl v ČT.
„My jsme v oblasti střetu zájmů premiéra urazili opravdu dlouhou cestu. Já jsem pevně přesvědčen, že je v zájmu České republiky a našeho premiéra, aby tato věc byla vyřešena jednou provždy,“ dodal k tomu europoslanec za STAN Stanislav Polčák.
Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) si naopak nemyslí, že by střet zájmů premiéra měl být problém. Poslední závěry auditu dle ní tvrdí, že česká vláda jedná o vyřešení střetu zájmů s Evropskou komisí. „Evropská komise nemá právo vykládat české zákony, nicméně pokud Česká republika chce obdržet 180 miliard, a to nejsou žádné malé peníze, tak musí udělat vše pro to, aby ty podmínky odpovídaly. Bude se s tím muset popasovat česká Poslanecká sněmovna, možná ne nějakým zákonem lex Babiš, ale nějakým jiným zákonem, který bude totožný s tím, co chce evropské nařízení,“ uvedla.
„V České republice platí české zákony a měly by o nich rozhodnout české orgány,“ řekl ke střetu zájmů premiéra Babiše Tomio Okamura (SPD). Znovu zkritizoval přijetí národního plánu obnovy, lepší by podle něj bylo si půjčit samostatně.
Třináct procent dorazí ještě letos
Česko v souladu s pravidly fondu dostane na základě schváleného plánu třináct procent z celkových 180 miliard korun ještě letos v rámci předfinancování, do výplaty další částky bude ale muset prezentovat splnění zmíněných požadavků.
„Nezaplatíme, pokud tento problém nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování,“ řekl jeden z unijních činitelů, podle něhož se mají české úřady s požadavky vyrovnat nejpozději do poloviny příštího roku.
Komise během vyjednávání o plánu s českými úřady nebyla podle unijních činitelů zcela spokojená s plněním požadavku, podle něhož nesmí investice z fondu „významně poškozovat životní prostředí“ například u odpadů ze staveb či využívání nečistých energií. Česko se podle nich nakonec zavázalo toto kritérium zajistit v pravidlech výběrových řízení na zakázky financované z fondu.
Tématu plánu obnovy se bude věnovat pondělní Interview ČT24 v 18:30. Jeho hostem bude politoložka a ekonomka Ilona Švihlíková.
