„Vitamín“ k překonání krize. Peníze z fondu obnovy by EU mohla začít rozdělovat od léta

Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.

Zásadní část fondu odsouhlasil tento týden europarlament a po něm i členské státy. Dohodnuté podmínky počítají s tím, že by finance měly mířit do šesti oblastí, jimiž jsou podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

„Ve chvíli, kdy bude ratifikováno rozhodnutí o vlastních zdrojích, půjde si Komise na (finanční) trhy půjčit peníze a začne je rozdělovat,“ prohlásila po podpisu schválených parametrů fondu šéfka unijní exekutivy. Letos by v rámci předfinancování mohly státy dostat 13 procent ze svých celkových podílů.

Podmínkou toho, aby si mohla Komise peníze za výhodný úrok vypůjčit, je ratifikace zmíněného rozhodnutí, které umožní navýšit zdroje unijního rozpočtu a díky tomu v budoucnu společný dluh splácet. S touto změnou musí souhlasit parlamenty či vlády všech jednotlivých zemí.

Konečně začít pumpovat

Čtveřice států – Portugalsko, Chorvatsko, Slovinsko a Kypr – už rozpočtové změny schválila. Většina dalších včetně Česka se to chystá udělat do konce března, několik zemí pak oznámilo záměr dokončit schvalovací proces v dubnu. Podle vyjádření nynějšího portugalského předsednictví se v žádné zemi nečeká odpor k tomu, že EU svůj rozpočtový strop navýší. Důvod je podle diplomatů prostý – všechny státy chtějí co nejrychleji začít pumpovat unijní stimuly do svých krizí zasažených ekonomik.

„Nemůžeme si dovolit promarnit další čas,“ prohlásil po podpisu portugalský premiér António Costa, podle něhož bude fond „vitamínem“, který společně s očkováním proti covidu-19 pomůže unijním zemím v překonání krize a návratu k normálu.

Komise bude rozdělovat členským zemím peníze na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu. Země mohou své záměry předkládat od poloviny února do konce dubna. Unijní exekutiva má pak dva měsíce na jejich vyhodnocení, než začne přidělovat první finance.

Největšími příjemci budou Itálie a Španělsko, Česko by mělo na přímých platbách získat přes 180 miliard korun, o další stovky miliard pak může požádat v rámci výhodných úvěrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...