„Vitamín“ k překonání krize. Peníze z fondu obnovy by EU mohla začít rozdělovat od léta

Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.

Zásadní část fondu odsouhlasil tento týden europarlament a po něm i členské státy. Dohodnuté podmínky počítají s tím, že by finance měly mířit do šesti oblastí, jimiž jsou podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

„Ve chvíli, kdy bude ratifikováno rozhodnutí o vlastních zdrojích, půjde si Komise na (finanční) trhy půjčit peníze a začne je rozdělovat,“ prohlásila po podpisu schválených parametrů fondu šéfka unijní exekutivy. Letos by v rámci předfinancování mohly státy dostat 13 procent ze svých celkových podílů.

Podmínkou toho, aby si mohla Komise peníze za výhodný úrok vypůjčit, je ratifikace zmíněného rozhodnutí, které umožní navýšit zdroje unijního rozpočtu a díky tomu v budoucnu společný dluh splácet. S touto změnou musí souhlasit parlamenty či vlády všech jednotlivých zemí.

Konečně začít pumpovat

Čtveřice států – Portugalsko, Chorvatsko, Slovinsko a Kypr – už rozpočtové změny schválila. Většina dalších včetně Česka se to chystá udělat do konce března, několik zemí pak oznámilo záměr dokončit schvalovací proces v dubnu. Podle vyjádření nynějšího portugalského předsednictví se v žádné zemi nečeká odpor k tomu, že EU svůj rozpočtový strop navýší. Důvod je podle diplomatů prostý – všechny státy chtějí co nejrychleji začít pumpovat unijní stimuly do svých krizí zasažených ekonomik.

„Nemůžeme si dovolit promarnit další čas,“ prohlásil po podpisu portugalský premiér António Costa, podle něhož bude fond „vitamínem“, který společně s očkováním proti covidu-19 pomůže unijním zemím v překonání krize a návratu k normálu.

Komise bude rozdělovat členským zemím peníze na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu. Země mohou své záměry předkládat od poloviny února do konce dubna. Unijní exekutiva má pak dva měsíce na jejich vyhodnocení, než začne přidělovat první finance.

Největšími příjemci budou Itálie a Španělsko, Česko by mělo na přímých platbách získat přes 180 miliard korun, o další stovky miliard pak může požádat v rámci výhodných úvěrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 26 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 36 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...