„Vitamín“ k překonání krize. Peníze z fondu obnovy by EU mohla začít rozdělovat od léta

Pouze v rukou vlád a parlamentů členských zemí Evropské unie je termín rozdělování mimořádného finančního balíku na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Poté, co fond obnovy obsahující 750 miliard eur (19,5 bilionu korun) schválil Evropský parlament i členské státy, musejí ještě orgány jednotlivých států schválit splácení společné půjčky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že první peníze by mohly být k dispozici v polovině roku.

Zásadní část fondu odsouhlasil tento týden europarlament a po něm i členské státy. Dohodnuté podmínky počítají s tím, že by finance měly mířit do šesti oblastí, jimiž jsou podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

„Ve chvíli, kdy bude ratifikováno rozhodnutí o vlastních zdrojích, půjde si Komise na (finanční) trhy půjčit peníze a začne je rozdělovat,“ prohlásila po podpisu schválených parametrů fondu šéfka unijní exekutivy. Letos by v rámci předfinancování mohly státy dostat 13 procent ze svých celkových podílů.

Podmínkou toho, aby si mohla Komise peníze za výhodný úrok vypůjčit, je ratifikace zmíněného rozhodnutí, které umožní navýšit zdroje unijního rozpočtu a díky tomu v budoucnu společný dluh splácet. S touto změnou musí souhlasit parlamenty či vlády všech jednotlivých zemí.

Konečně začít pumpovat

Čtveřice států – Portugalsko, Chorvatsko, Slovinsko a Kypr – už rozpočtové změny schválila. Většina dalších včetně Česka se to chystá udělat do konce března, několik zemí pak oznámilo záměr dokončit schvalovací proces v dubnu. Podle vyjádření nynějšího portugalského předsednictví se v žádné zemi nečeká odpor k tomu, že EU svůj rozpočtový strop navýší. Důvod je podle diplomatů prostý – všechny státy chtějí co nejrychleji začít pumpovat unijní stimuly do svých krizí zasažených ekonomik.

„Nemůžeme si dovolit promarnit další čas,“ prohlásil po podpisu portugalský premiér António Costa, podle něhož bude fond „vitamínem“, který společně s očkováním proti covidu-19 pomůže unijním zemím v překonání krize a návratu k normálu.

Komise bude rozdělovat členským zemím peníze na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu. Země mohou své záměry předkládat od poloviny února do konce dubna. Unijní exekutiva má pak dva měsíce na jejich vyhodnocení, než začne přidělovat první finance.

Největšími příjemci budou Itálie a Španělsko, Česko by mělo na přímých platbách získat přes 180 miliard korun, o další stovky miliard pak může požádat v rámci výhodných úvěrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...