Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
Komise představila celý balík podpory pro automobilový průmysl, který obsahuje několik návrhů. „Automobilový průmysl je již desítky let klíčovým odvětvím evropského průmyslu, zajišťuje miliony pracovních míst a je hnací silou technologických inovací. S tím, jak se svět mění, prochází automobilový průmysl transformací díky novým technologiím a novým hráčům,“ uvedla Komise.
Krok podle EK nadále vysílá silný signál trhu s vozidly s nulovými emisemi, zároveň prý ale poskytuje odvětví větší flexibilitu při dosahování cílů v oblasti CO2 a podporuje vozidla a baterie vyrobené v Evropské unii. Unijní exekutiva rovněž navrhuje určitá zjednodušení v oblasti automobilového průmyslu, která by měla ušetřit přibližně 706 milionů eur (17,2 miliardy korun) ročně a snížit byrokracii a administrativní zátěž.
„Inovace. Čistá mobilita. Konkurenceschopnost. To byly letos hlavní priority v našich intenzivních dialozích s automobilovým sektorem, organizacemi občanské společnosti a dalšími stranami,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Balíček opatření by podle ní měl vyjít vstříc všem těmto skupinám.
„Normy CO2 nyní poskytují další flexibilitu na podporu průmyslu a posílení technologické neutrality, zároveň ale poskytují předvídatelnost výrobcům a zachovávají jasný signál trhu směrem k elektrifikaci,“ stojí v prohlášení Komise.
Český ministr dopravy chce zákaz zcela zrušit
Plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory kritizovali v minulém volebním období i představitelé současné vládní koalice, kterou tvoří ANO, SPD a Motoristé sobě. Vyzývali tehdy Fialův kabinet, aby se zasadil o úplné zrušení zákazu.
„Nepodporuji, stejně jako celá naše vláda, zákaz výroby nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Domnívám se proto, že by bylo nejlepší celý zákaz spalovacích motorů zcela zrušit, nikoliv jej pouze kosmeticky omezit, jak navrhuje Evropská komise,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
Podle Bednárika je už nyní evropský automobilový průmysl příliš zatížen množstvím regulací, nepovažuje za vhodné uvalovat na něj další omezení. „Ve výsledku by to přineslo více škody než užitku. Automobily by se staly méně dostupné, mnoho lidí by si nemohlo dovolit pořídit nový vůz, vozový park by dále stárnul a životnímu prostředí bychom tím prokázali medvědí službu,“ uvedl ministr.
To bývalý premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Komise uvítal. „Díky setrvalému tlaku naší vlády ustupuje Evropská komise od zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Revize umožní nadále prodávat určité množství nových vozů se spalovacími motory či hybridy,“ napsal Fiala. „Nová vláda má na čem stavět. Připravili jsme jí dobrou pozici, ale práce nekončí a musí dál pracovat na tom, aby byl návrh dále upraven v Radě EU,“ dodal.
Nyní navrhovaný plán Evropské komise znamená podle někdejšího ministra dopravy Martina Kupky (ODS) to, že zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory v původní podobě fakticky padl. Krok ale podle něho není dostatečný. „Nabízíme vládě jednoznačnou spolupráci v zájmu České republiky. Před vládou stojí úkol zajistit, aby se regulace dále uvolňovala,“ prohlásil.
Evropské automobilky proti původnímu plánu protestovaly
Od roku 2035 budou výrobci automobilů podle návrhu muset splnit cíl snížení emisí o devadesát procent, přičemž zbývajících deset procent bude muset být kompenzováno použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU nebo syntetickými palivy a biopalivy. To podle EK umožní, aby i po roce 2035 hrály vedle plně elektrických a vodíkových vozidel roli rovněž plug-in hybridy, auta s prodlužovačem dojezdu REX, takzvaná mild hybridní vozidla, ale stále také vozidla se spalovacím motorem.
Unijní exekutiva čelila silnému tlaku ze strany Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru, v posledním roce bylo několik jednání s šéfy evropských automobilových společností. Návrh Komise musí schválit Evropský parlament i členské státy Unie. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější ústupek EU v její zelené politice za posledních pět let.
Rozhodnutí Komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor v pondělí oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů (402,7 miliardy korun) a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.
EK už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO2 u nových automobilů snížily o sto procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat pouze nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat také starší vozy se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.
Součástí dohody byla nicméně i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i s ohledem na ekonomické dopady.
Po silném tlaku od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu, se nakonec Komise rozhodla přesunout revizi předpisu už na konec roku 2025. Uspíšení žádalo několik členských států, včetně Německa, České republiky nebo Slovenska.
Debaty o možné reformě předpisu se odehrávaly uvnitř Komise několik posledních týdnů a byly velmi dlouhé a bouřlivé. Změny požadovala i Evropská lidová strana (EPP), ke které patří Ursula von der Leyenová. Hlasitě byl často slyšet například šéf EPP Manfred Weber. Do debat se zapojoval i český eurokomisař Jozef Síkela (rovněž z EPP).
Německo a Francie vyjádřily návrhu podporu
Německý kancléř Friedrich Merz přivítal nynější oznámení EK. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
„Je dobře, že Komise po jasném signálu spolkové vlády nyní otevírá regulaci v automobilové branži,“ uvedl Merz. Strany německé vlády – konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – na konci listopadu našly kompromis a uvedly, že budou v EU prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dosáhnout chtěly mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem. Merz poslal následně předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis s tímto požadavkem.
Merz také uvedl, že návrh Komise bude německá vláda ještě podrobně studovat. Nesmí podle něj ale vést k nárůstu byrokracie. „Platí to především pro navrhovanou úpravu ohledně služebních vozů. Nové zákonné kvóty pro typy vozů ve flotilách služebních vozů nadále odmítáme,“ uvedl. „Potřebujeme inovace a flexibilitu místo zákazů. Jen tak budeme úspěšní v udržitelné ochraně klimatu,“ dodal Merz.
Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona považuje podle agentury AFP návrh Evropské komise za vyvážený, neboť je v rovnováze mezi flexibilitou, kterou „někteří požadovali“, a francouzskými požadavky na upřednostnění francouzské výroby.
Německý automobilový koncern Volkswagen přivítal návrh na zmírnění plánu. Považuje ho za pragmatický a ekonomicky rozumný. Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropské unii, jeho součástí je rovněž česká Škoda Auto.
Také francouzská automobilka Renault uvedla, že balík opatření vítá. Dodala, že návrhy řeší některé z velkých problémů, jimž odvětví čelí.
Německý svaz automobilového průmyslu VDA se však domnívá, že jde o zklamání. Tvrdí, že návrh je spojen s řadou překážek, takže hrozí, že v praxi nebude mít žádný účinek.
Analytik: Jen kosmetická úprava
„Považuji to za krok správným směrem, ale primárně za kosmetickou úpravu. Na zásadním směřování se nic nemění a i po revizi půjde o nejagresivnější cíl pro jakýkoliv velký automotive trh. Snížení cíle na devadesát procent navíc platí, pouze pokud to automobilky vykompenzují ‚zelenou‘ ocelí nebo syntetickými palivy – ani jedno nebude jednoduché,“ uvedl analytik společnosti EY Consulting Petr Knap.
Podle něj se díky opatření objevuje silná motivace pro výrobu malých městských elektromobilů. „Takže se zřejmě bude rychleji rozvíjet trh v kategorii, kde elektromobilita dává největší smysl,“ řekl Knap. „A pozitivní je, že se také reflektovala ještě pomalejší konverze na elektromobilitu v oblasti lehkých užitkových vozů a dodávek,“ dodal.
Podle Elektromobilní platformy, v níž spolupracují energetické firmy, Škoda Auto či ČVUT, rozhodnutí Komise potvrzuje, že budoucnost dopravy v EU je elektrická. „Jen se k cíli bude postupovat tempem, které je přijatelnější pro evropský průmysl,“ komentoval tajemník Elektromobilní platformy Lukáš Folbrecht. „Kromě zlepšení života ve městech, kde se často nedá dýchat, a příspěvku ke zmírnění změny klimatu, když čím dál více pociťujeme extrémy v počasí s dopady na přírodu i majetky, je elektrifikace důležitá i pro postupné odbourávání závislosti na ropě, kterou v Evropě nemáme a draze ji dovážíme. To představuje pro Evropu strategickou slabinu a bezpečnostní riziko.“
