Spalovací motory

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Výroba automobilů v Česku se mění, například kolínský závod společnosti Toyota přestal vyrábět vozy pouze se spalovacím motorem. Nahradí je novým hybridním modelem a produkovat tak bude už jen hybridy. O takové modely mají Češi stále větší zájem a víc kupují i čistě elektrická auta. Na ty se už v Česku soustředí Škoda Auto a Hyundai – za první tři čtvrtletí letošního roku vyrobily 162 tisíc vozů. Škoda Auto ještě víc – podle automobilky zároveň rostou i prodeje. „Rosteme velmi výrazně speciálně v sekci elektromobilů, roste celý trh,“ uvedl vedoucí pro český trh ze Škody Auto Jiří Maláček. I přesto je zájem o čistě elektrické vozy v Česku stále malý, na celkových prodejích se podílí jen asi pěti a půl procenty.

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.

V tuzemsku roste zájem o nové automobily. Za první tři čtvrtletí si jich zákazníci koupili přes 182 tisíc, což je o šest procent více než před rokem. V letošních prvních třech čtvrtletích se v tuzemsku vůbec nejvíce prodalo aut značky Škoda – přes 62 tisíc. Následoval Hyundai s více než patnácti tisíci prodanými auty a společnost Toyota s asi třinácti tisíci. Stále dominují vozy se spalovacími motory, i když jejich podíl postupně klesá. Roste naopak obliba hybridů. Ty letos tvoří přes 22 procent všech prodaných vozů. Zájem roste i o čistě elektrické vozy, byť oproti původním představám méně. Na celkových prodejích se elektroauta podílí jen asi pěti a půl procenty. Tedy podobně jako třeba v Polsku, Řecku nebo Itálii.

Navzdory zásahům regulátorů pokračuje v Číně cenová válka automobilového průmyslu. Úřady řeší přehnané reklamy i on-line útoky mezi značkami. Hlavní problém jsou státní podmínky a nadměrná kapacita automobilek. Rostoucí krize ovlivňuje čínskou ekonomiku – automobilový průmysl a související služby tvoří desetinu tamního hrubého domácího produktu.

Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory již na konec letošního roku, napsala agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Revize byla původně plánována až na rok 2026.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Politici dál jednají o tom, jak oddálit zákaz vozů se spalovacími motory po roce 2035. Dílčí úspěch nyní hlásí u lhůt pro technické kontroly. Dostatečný počet unijních zemí už podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) souhlasí s tím, aby starší auta nemusela na STK každý rok. Přísnější pravidla navrhla Evropská komise kvůli kvalitě ovzduší i bezpečnosti na silnicích. Vozy starší deseti let by nakonec měly v Česku dál absolvovat kontrolu vždy jednou za dva roky. Také opoziční hnutí ANO vítá, že si interval bude moct určit každá země sama.

Resort dopravy chce podpořit výzkum, který by dal ještě šanci spalovacím motorům. I proto, že taková auta budou v provozu zůstávat. Aby prostor dostaly různé technologie, prosazuje Česko také v rámci Evropské unie. Otázkou je zatím dostupnost alternativních paliv a vyšší cena.

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.

Podle Filipa Turka (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě) se cíle Green Dealu ohledně elektromobility „v žádném případě, ani technicky, nepovede naplnit“. Spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Martinem Jahnem poukazuje na to, že se prodeje elektroaut automobilkám nedaří, jelikož po nich není dostatečná poptávka a již vyčerpaly dotační programy. Ekonom Václav Vislous (Piráti) míní, že se to změní, až se elektrické vozy časem zlevní. Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce pak kritizovali uvalení cel na elektroauta z Číny. Míní totiž, že situaci nevyřeší a mohou podnítit obchodní válku.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Členové Evropského parlamentu (EP) ve středu schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy. I české automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Nařízení zcela nově zavádí opatření zaměřená na snížení emisí z pneumatik a brzd a na zvýšení životnosti baterií.

Evropská komise vytáhla do boje s čínskými automobily. Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové Peking možná zvýhodňuje vlastní výrobce masivními dotacemi. Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a člena představenstva Škody Auto Martina Jahna by však obchodní válka nikomu neprospěla. Čína se navíc v některých oblastech stává technologickým lídrem. „Evropské automobilky bych ale neodepisoval,“ řekl v pořadu Interview ČT24.

Odboráři se v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Na pódiu se střídali vedle odborářů i politici opozičních hnutí a mimosněmovních stran. Jako první vystoupili šéf poslanců SPD Radim Fiala a předseda ČSSD Michal Šmarda. Mluvili o minimální penzi, inflaci či cenách potravin. Kritizovali vládu. Následovala šéfka komunistů Kateřina Konečná a lídr ANO Andrej Babiš. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstraci odborů do jisté míry zneužili představitelé politických stran, které nevyhrály minulé volby.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Evropská komise v úterý také přišla s návrhem, podle kterého by měly od roku 2030 být bezemisní i nové městské autobusy. Dojít by mělo i k postupnému snižování emisí u těžkých nákladních vozů.

České předsednictví se ujímá debaty o klimatické politice Evropské unie. Už tento týden se v Praze potkají ministři životního prostředí z unijních zemí. V příštím půlroce se debaty zaměří i na auta se spalovacími motory nebo reformu systému emisních povolenek.

Ministři životního prostředí EU souhlasili, že rozhodným datem pro konec prodeje nových aut na benzin nebo naftu bude rok 2035. Automobily se spalovacím motorem dostaly šanci pokračovat jen v případě, že budou využívat takzvaná čistá alternativní paliva. Ta ovšem zatím na trhu nejsou k dispozici, jsou jen laboratorním produktem.

Evropský parlament ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s krokem nesouhlasí. V aktuální situaci, kdy nejsou zajištěny ekologické zdroje pro nabíjení vozů na baterie, jde o Potěmkinovu vesnici a vítězství ideologie nad rozumem, řekl v pořadu 90' ČT24. Jeho kolega z Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti) však rozhodnutí považuje za vítané vodítko pro automobilky, které tak budou vědět kudy se při vývoji vozů ubírat.

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla podpora podnikatelů. Jak jim pomoci,  se ale neshodli. Volební lídři řešili také vysoké ceny energií. Pozvání do diskuze přijali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.