Snahy mírnit regulace aut v EU pokračují, debaty se vedou o lhůtě pro STK

Nahrávám video
Události: Snahy mírnit regulace aut v EU pokračují
Zdroj: ČT24

Politici dál jednají o tom, jak oddálit zákaz vozů se spalovacími motory po roce 2035. Dílčí úspěch nyní hlásí u lhůt pro technické kontroly. Dostatečný počet unijních zemí už podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) souhlasí s tím, aby starší auta nemusela na STK každý rok. Přísnější pravidla navrhla Evropská komise kvůli kvalitě ovzduší i bezpečnosti na silnicích. Vozy starší deseti let by nakonec měly v Česku dál absolvovat kontrolu vždy jednou za dva roky. Také opoziční hnutí ANO vítá, že si interval bude moct určit každá země sama.

Evropská komise zpřísnění pravidel navrhla pro starší vozy. Technickou kontrolu by podle ní měly podstoupit každý rok. „Chceme, aby na silnicích byla větší bezpečnost a aby po nich jezdila také ekologicky čistší auta,“ uvedla její mluvčí Eva Hrnčířová.

Návrh také cílil na sjednocení v celé Unii. V šestnácti zemích ze sedmadvacítky už řidiči na častější prohlídky totiž jezdí. Česko se ale od začátku stavělo proti.

Podle ministra Kupky by bylo „nejrozumnější“, aby lhůty zůstaly na dobrovolnosti jednotlivých států. Věří, že návrh v takové podobě by mohl projít. „V tuto chvíli máme víc než blokační menšinu. Troufnu si tvrdit, že se nikdo nemusí obávat, že by se u aut starších deseti let lhůta pro technickou kontrolu zkracovala na rok,“ sdělil.

„Určitě je dobře, že je naštěstí ještě dostatek zemí v EU, které se dokáží vymezit. Musí to teď být častější,“ komentoval zase první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

V Česku je téměř sedm milionů aut

Za posledních deset let na českých silnicích přibylo asi 1,75 milionu osobních aut, loni se počet těch registrovaných přiblížil k sedmi milionům.

Neustále také stoupá průměrné stáří vozového parku. Zatímco unijní průměr se pohybuje kolem 12,5 roku, v Česku je to o čtyři roky víc. Rovněž se v něm nachází mnohem menší podíl elektromobilů než ve vyspělejších evropských státech.

Změnit to ale mohou zvyšující se prodeje aut na elektrický pohon. V Česku si jich zákazníci v prvním pololetí pořídili o 67 procent víc než před rokem. V EU byl průměrný růst 22procentní. Elektromobilitu podporuje i unijní balíček, který řeší zmíněné technické kontroly. Nově počítá také s digitálním osvědčením o registraci vozidla.

„Zásadní je péče, jaké se autu dostává“

Podle vedoucího prodeje a výkupu ojetých vozů v pražském servisu Auto Jarov Lukáše Nováka není klíčové stáří auta, ale najeté kilometry a péče, jakou od majitele dostává. „Auto, které je pětileté, může být nebezpečnější než patnáctileté,“ řekl.

Stanice technické kontroly by uvítaly, aby se zachoval stávající systém, tedy prohlídka jednou za dva roky. Podle Asociace STK to stačí, protože se stav auta v mezidobí nestihne zhoršit natolik, aby na silnicích škodilo: „Mám za to, že ve dvouletém intervalu jsme schopni vozidla vždycky zachytit. Když neprojdou na technické kontrole, dojde k nápravě. Myslím si, že systém je takto funkční,“ vyjádřil se její předseda Luděk Šíp.

Pravděpodobnost, že vozy starší deseti let neprojdou, se ale podle Evropské komise zvyšuje dvojnásobně. Stejně jako riziko, že způsobí nehodu.

„Má to jediný účel – aby se lidé zbavili aut na spalovací motory,“ myslí si Havlíček. „Je to nesmysl. Kdo bude mít auta v pořádku, zbavovat se jich nemusí. Je to jako zdravotní prohlídka,“ oponuje mu člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN).

Koaliční strany se shodují, že kontroly nejsou o frekvenci, ale o tom, aby je technici prováděli tak, jak mají. Členské státy EU se k diskuzi o návrhu znovu vrátí začátkem září. Proti plánu, aby byly častější kontroly povinné, se podle Kupky postavily mimo jiné Francie a Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...