Norma Euro 7 má začít platit v roce 2025. Automobilový průmysl se obává, že se nestihne připravit

Nahrávám video

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

Stejně jako starší normy, i Euro 7 sleduje řadu škodlivin. Jde ale dál –⁠ nově má zahrnout částice, které vznikají otěrem brzd a pneumatik. Na dvojnásobek prodlužuje dobu, po kterou auto musí vyhovět. Větší důraz klade norma i na reálný provoz.

„Všechny škodliviny, které norma definuje, musí vozidlo dosáhnout v reálném provozu, to znamená nejen v laboratoři, ale i po nastartování, ve vyšších nadmořských výškách, při nízkých teplotách a tak dále,“ popsal ředitel sekce certifikace vozidel TÜV SÜD Czech Martin Hron. Dodal, že u oxidů dusíku je zpřísnění poměrně zásadní pro vozidla s naftovým motorem.

Limit dusíku u naftových motorů se má snížit na úroveň těch benzinových. Jak přesně by se měly sledovat částice z pneumatik, ale v TÜV SÜD Czech ještě nevědí. „I vozidla s elektrickým pohonem pochopitelně emitují částice z brzd, pneumatik, takže i tato vozidla budou podléhat normě Euro 7,“ uvedl Hron. 

Za dvanáct let nová auta už jen bezemisní

Hlavním milníkem je však rok 2035, od kdy by nová auta už neměla produkovat emise skleníkových plynů. To ale neznamená konec spalovacích motorů, jde pouze o zákaz prodeje nových vozů s tímto typem pohonu. Starší auta tedy z provozu nezmizí, a to je také jedním z důvodů, proč chce Evropská komise přísnější normu Euro 7.

„První předpisy jsou už někdy ze 70. let, kdy se vliv na lidské zdraví úplně neřešil. Řešila se zejména kouřivost, aby přes kouř, třeba z nákladních vozidel, bylo vůbec vidět,“ řekl Hron. Teď jde ale víc o ochranu klimatu, což bylo i tématem českého předsednictví v Evropské unii. 

„Z hlediska celkových evropských emisí skleníkových plynů je trend poměrně dobrý, ale když se podíváme specificky na emise z dopravy, tam naopak došlo k nárůstu,“ sdělil vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o klimatu Jan Dusík.

Podle zástupců českého autoprůmyslu je ale Euro 7 klopýtnutím na cestě k novým autům bez emisí. Norma by znamenala konec některých modelů. Problém je i v tom, že údajně není možné se na ni tak rychle připravit.

„Zavádět dnes extrémně přísnou normou Euro 7 na velmi krátkou dobu prostě není racionální z hlediska vynaložených nákladů na ochranu životního prostředí,“ míní výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl.  

Představení normy Euro 7 přišlo loni v listopadu, bylo to však s ročním zpožděním. Momentálně se o normě vyjednává, výsledek tak zatím není jistý. 

Euro 7 už za dva roky

Norma Euro 7 pro osobní auta má začít platit v polovině roku 2025, pro nákladní automobily o dva roky později. I toto je krok k takzvané uhlíkové neutralitě v polovině století. Celkové emise klesají, v Česku spadly o 43 procent. V dopravě ale rostou –⁠ absolutně i podílem na celkové produkci. Teď je skoro šestnáctiprocentní, před třiceti lety to bylo necelých šest procent.

Za tato čísla může větší počet aut, v poslední době také obliba robustnějších SUV a celkově větší mobilita lidí, kteří víc jezdí. V České republice je aktuálně šest a půl milionu osobních vozidel. Co se nedaří, je trend stárnutí vozového parku, který naopak zrychluje. Momentálně se blíží k šestnácti letům, unijní průměr je dvanáct let.

Kdo chce nové auto, počká si

Pořídit si nové auto však není rychlý proces. Zákazníci si i teď na nové vozy často počkají i jeden rok. Důvodem jsou stále komplikace v dodavatelských řetězcích a také nedostatek čipů. U některých modelů už se ale čekání zkracuje. Automobilkám teď paradoxně pomáhá i nižší poptávka po nových autech.

„Problémy ve výrobě se nevyhnuly ani nám, nicméně jsme na tom stále lépe než někteří jiní výrobci, na modely z Nošovic se dnes čeká tři až šest měsíců. Některé modely můžou být vybaveny prvky, které zrovna nejsou dostupné,“ popsal mluvčí Hyundai Motor Czech David Pavlíček.  

Naopak na auta, která se vyrábějí v Turecku nebo dál v Asii, si zákazníci počkají půl roku i rok. Podobně je to i u Toyoty, která má jednu ze svých továren také v Česku. „Naše nejprodávanější modely, jako je například Yaris Cross nebo Corrola Cross, jsou k dodání téměř ze skladu. U dalších menších modelů je to zhruba otázka tří měsíců. Automobily, které vyrábíme mimo Evropu, například v Japonsku nebo v JAR, jsou stále někde kolem osmi až dvanácti měsíců,“ sdělil ředitel Toyota Centra Europe - Czech Martin Peleška.  

Podobně dlouho si počkají zákazníci mladoboleslavské automobilky Škoda, a to téměř bez výjimky na všechny modely. Mohou za to stále hlavně některé chybějící součástky. Na jeden z nejžádanějších modelů Škoda Karoq se ale čeká o něco kratší dobu.

„Ve výbavě s motorem 1.5 TSI o výkonu 150 koní stojí (Karoq) mezi 700 a 750 tisíci korunami, v tuhle chvíli se na něj čeká šest až sedm měsíců. Důvodem jsou zejména zpřetrhané dodavatelské řetězce a nedostatek čipů,“ popsal mluvčí Škoda Auto ČR Pavel Jína.  

U některých značek se mění i cena. Je to hlavně kvůli dražším energiím a vstupním nákladům. Většinou se jedná o zdražení o jednotky procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud rozhodne o současném systému rozdělování daní mezi kraje

Ústavní soud (ÚS) vyjasní, zda současný systém rozdělování daňových výnosů mezi jednotlivé kraje nezasahuje do práva na samosprávu. Návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní podala loni skupina 32 senátorů. Problém podle nich nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám.
před 34 mminutami

Obce možná budou muset zajišťovat kastrace opuštěných a zdivočelých koček

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 12 hhodinami

Volby by v květnu vyhrálo ANO, Motoristé mimo sněmovnu, uvádí Median

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.
před 13 hhodinami

Lidé se od července dostanou k více než 1200 nových léků u praktiků

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled