Evropské státy by měly využít revizní termín v roce 2026 a ještě odložit termín zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, míní opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO). Ačkoli termín pro revizi stávajícího plánu v evropském právu je, europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) neočekává, že by výsledkem skutečně byl odklad. Automobilky podle něj samy již předem plánovaly přechod k elektrickému pohonu. Připustil však, že může být problém s normou Euro 7, která by měla výrobce aut přinutit ještě před úplným ukončením výroby benzinových a naftových motorů tuto technologii výrazně modernizovat. Přinejmenším některé prvky si ale podle něj zaslouží zavést do praxe. Martin Kolovratník a Marcel Kolaja diskutovali o Euro 7 a přechodu k elektromobilitě v Událostech, komentářích.
Evropský parlament v únoru stvrdil zákaz výroby, respektive prodeje nových aut s benzinovými a naftovými motory od roku 2035. Nemenší zájem než tato legislativa budí ovšem i příprava emisní normy Euro 7, která by měla dál zpřísnit pravidla pro současné spalovací motory. Vymezila se proti ní česká vláda stejně jako opozice.
„Euro 7 je ohromný problém a je to špatně,“ shrnul místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník. Obává se, že výsledkem bude dramatické zdražení nových aut – i těch se spalovacími motory, které budou muset automobilky vedle vývoje elektromobilů ještě přizpůsobit novým pravidlům. Kolovratník se domnívá, že se taková drahá auta přestanou kupovat a jen ještě zestárne vozový park. Očekává zdražení nových vozidel o sto až sto padesát tisíc korun.
„Setkal jsem se s novým termínem mobilní chudoba. Lidé na venkově na nová auta nebudou mít, nebudou levné fabie nebo octávky. Budou co nejdéle jezdit v ještě starších vozidlech nebo budou vozit nekvalitní ojetiny. Takže se bojím, že efekt tak rychle přijaté normy bude opačný,“ domnívá se.
Zdrženlivý je vůči Euro 7 jako celku i europoslanec Marcel Kolaja. Nemyslí si však, že je to zbytečná norma, která jen zkomplikuje a zdraží výrobu technologií, které již mají i tak odzvoněno. Upozornil, že součástí nové emisní normy nejsou jen přísnější pravidla pro spalovací, zejména naftové motory. Zabývá se také emisemi z drobných částic z brzdových destiček či pneumatik. Odkázal na analýzu Evropské komise, podle níž kvůli emisím z provozu automobilů umírá ročně v Evropě tři sta tisíc lidí.
Protože do roku 2035 zbývá ještě více než dekáda, je podle něj namístě pokusit se tyto počty snížit. „Jestliže v Evropě předčasně umírá na emise z automobilů tři sta tisíc lidí ročně, tak to za deset let jsou tři miliony. Takže myslím, že je potřeba se na to podívat, ale je potřeba podívat se na to realisticky,“ podotkl.
Podle Martina Kolovratníka ale přistupují unijní instituce k problematice nesprávně. „Tohle je naprosto typická cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly. Je třeba vidět fakta a reálný život. Ne v Bruselu, ve Štrasburku, možná v Praze, ale na venkově, v chudších částech nejen České republiky,“ konstatoval.
Opoziční poslanec nastínil docela jinou budoucnost. Za ideální by považoval, kdyby Euro 7 platilo až od roku 2035 a zákaz spalovacích motorů vůbec. Věří, že příležitost přehodnotit zákaz přijde v roce 2026, na kdy je stanoven revizní termín, kdy by mohlo být možné plány přehodnotit.
„Můžeme se v Evropě spojit třeba s V4 a táhnout za jeden provaz a snažit se, aby normy, zákazy byly rozumnější a později,“ doporučil Kolovratník.
Marcel Kolaja ovšem nemíní, že by se v roce 2026 něco zásadního změnilo. „Já to příliš neočekávám,“ poznamenal, byť připustil, že v politice je možné leccos. Domnívá se, že i když je směrnice formulována jako zákaz, ve skutečnosti odráží to, co plánují automobilky. „Transformace v automotive prostě proběhne. Automobilky dávno mají svoje plány přechodu na elektromobilitu. V ostatních zemích mají dávno plány na podobnou legislativu, jako máme v Evropské unii,“ poukázal.
Obavy Martina Kolovratníka z toho, že nástupu elektromobility nebudou stačit nejenom kapacity pro výrobu elektřiny, ale ani rozvodná síť, europoslanec nesdílí. „Když se podívám například na Polsko, kde během několika málo let byli schopni ve fotovoltaických elektrárnách vybudovat výkon, který je větší než naše dvě jaderné elektrárny dohromady, tak si myslím, že možnost mít kapacitu, rozvodnou síť a nabíjecí stanice existuje,“ konstatoval.
Opoziční poslanec to však vnímá jako „salonní rady z bruselských kanceláří“. „Realita je úplně jiná. Třeba kolínské Toyotě stouply výrobní náklady z pěti na dvacet procent. Autoprůmysl jede na krev,“ míní.
