Kolem aut budou vždy emise, když ne z výfuku, tak při výrobě baterií, říká Vratislav Kulhánek

28 minut
Vratislav Kulhánek v Interview ČT24: „Když se stanoví nereálný cíl, tak je i nereálné usilovat o něj. Nulové emise jsou podle mě nereálný cíl.“
Zdroj: ČT24

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Evropská unie v poslední době schválila zákaz výroby aut s motorem spalujícím benzin či naftu po roce 2035 a zveřejnila návrhy emisní normy Euro 7. Ta by měla již od roku 2025 dále zpřísnit hlavně emisní pravidla pro naftové motory. Ohradila se proti tomu česká vláda, jejíž členové hovořili o riziku likvidace automobilového průmyslu v zemi.

Podle Vratislava Kulhánka jsou to příliš tvrdá slova, ale očekává, že Euro 7 bude mít na produkci automobilek i na jejich zákazníky výrazný vliv. Především poukázal, že již nyní ustupují od výroby malých aut, tedy svých nejlevnějších modelů.

„Proč nešla do výroby Fabia Combi? (…) Nevyplatí se ji kvůli emisním sankcím dělat. Vliv na strukturu aut, které budou automobilky dělat, to mít bude, ale jako úplně likvidační bych to neviděl,“ zhodnotil někdejší šéf škodovky – který ale v minulosti pracoval například také u Bosche coby výrobce komponent, působil v Asociaci automobilového průmyslu nebo Svazu průmyslu a dopravy – možné dopady normy Euro 7.

Možnou náhradou malých aut se spalovacími motory by mohlo být malé elektroauto do města. Právě ulice považuje za ideální místo pro uplatnění vozidel poháněných elektřinou. „Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ míní Kulhánek.

Pochybuje však, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro ona malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze – pak budou levnější i auta,“ poznamenal.

Vratislav Kulhánek nepovažuje za reálné, že by se podařilo v blízké době vyrábět baterie laciněji. Poukázal, že k jejich výrobě jsou potřeba prvky, které jsou hůře dostupné, a tedy drahé. Úsporu proto podle něj nepřinese ani masivní rozšíření výroby.

„Panuje představa, že když se postaví gigafactory, tak bude všechno výborné, baterky budou levnější, když se jich bude dělat víc. Jenomže čím se jich bude dělat víc, tím budou dražší vstupy, protože zdroje lithia i kobaltu a dalších prvků jsou omezené a každý, kdo jimi disponuje, je bude zdražovat. Tím pádem budou kapacity gigafactory nevyužité. Když pojede gigafactory na padesát procent a rozhodíte odpisy a režijní náklady do ceny baterie, tak baterie logicky nebude levnější než dnes,“ shrnul.

Domnívá se proto, že si lidé budou nechávat nynější auta co nejdéle a do nákupů elektrické náhrady se nepohrnou. Míní, že k tomu s dnešními vozidly ani není vážný důvod. „Bude větší množství starších aut. Teď jsou auta tak dobrá, že vydrží 250 tisíc, 300 tisíc kilometrů bez vážnějších závad. Auta už nereznou, karoserie jsou tak udělané, motory jsou tak udělané a celé vybavení, že pokud se o auto trochu staráte, tak vám vydrží,“ vyzdvihl současnou produkci.

Pochybuje o tom, že by elektromobilita byla celkově výrazně ekologičtější než dnešní provoz spalovacích aut. Za škodlivou pro prostředí považuje například těžbu lithia i výrobu elektrické energie. Domnívá se, že až se v Evropě postupně objeví miliony elektroaut, může nastat problém i s distribucí elektřiny.

„Myslím, že úplně bez emisí to nejde. Někde emise vždycky vzniknou. Jestli vzniknou v elektrárně, jestli vzniknou při výrobě baterek, jestli vzniknou při těžbě lithia, vždycky nějaké budou. Cíl je emise minimalizovat. Ale na druhé straně emise z aut nejsou to hlavní. Vzbouří se jedna sopka a nahradí emise na deset, na padesát let. Válka na Ukrajině nadělá takových emisí… pokud nebudou elektrické tanky,“ konstatoval Kulhánek.

Za možnou budoucnost automobilismu proto považuje alternativní paliva. Je přesvědčen, že na motorech, které by je spalovaly, automobilky pracují, i když potají. „To běží ve velkém. Každý, kdo to má, o tom nemluví, ale jsem přesvědčen, že se to posouvá. Nakonec si dovedu představit výrobu paliva z cukrové třtiny. Což je naprosto čisté palivo. (…) Tohle cesta je a pracuje se na ní,“ ujistil někdejší šéf škodovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
před 22 hhodinami

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
9. 6. 2025

Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.
9. 6. 2025

Od těch z dovozu je odlišuje slupka. Rané brambory z tuzemska jsou opět k mání

Po roce jsou k dostání opět české rané brambory. V obchodech budou zhruba do konce června. Z celkových produkčních ploch tvoří asi pět procent. Na rozdíl od klasických brambor je ale může každý jasně rozeznat od těch z dovozu. U tuzemských raných brambor je totiž možné slupku jednoduše odloupnout prsty. Nemají ale tak dlouhou skladovatelnost. Ideální je spotřebovat je ihned po zakoupení. Česko je v produkci brambor soběstačné ze 75 procent. Největší bramborářskou oblastí je Vysočina, následuje Středočeský kraj.
9. 6. 2025
Načítání...