Kolem aut budou vždy emise, když ne z výfuku, tak při výrobě baterií, říká Vratislav Kulhánek

Nahrávám video
Vratislav Kulhánek v Interview ČT24: „Když se stanoví nereálný cíl, tak je i nereálné usilovat o něj. Nulové emise jsou podle mě nereálný cíl.“
Zdroj: ČT24

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Evropská unie v poslední době schválila zákaz výroby aut s motorem spalujícím benzin či naftu po roce 2035 a zveřejnila návrhy emisní normy Euro 7. Ta by měla již od roku 2025 dále zpřísnit hlavně emisní pravidla pro naftové motory. Ohradila se proti tomu česká vláda, jejíž členové hovořili o riziku likvidace automobilového průmyslu v zemi.

Podle Vratislava Kulhánka jsou to příliš tvrdá slova, ale očekává, že Euro 7 bude mít na produkci automobilek i na jejich zákazníky výrazný vliv. Především poukázal, že již nyní ustupují od výroby malých aut, tedy svých nejlevnějších modelů.

„Proč nešla do výroby Fabia Combi? (…) Nevyplatí se ji kvůli emisním sankcím dělat. Vliv na strukturu aut, které budou automobilky dělat, to mít bude, ale jako úplně likvidační bych to neviděl,“ zhodnotil někdejší šéf škodovky – který ale v minulosti pracoval například také u Bosche coby výrobce komponent, působil v Asociaci automobilového průmyslu nebo Svazu průmyslu a dopravy – možné dopady normy Euro 7.

Možnou náhradou malých aut se spalovacími motory by mohlo být malé elektroauto do města. Právě ulice považuje za ideální místo pro uplatnění vozidel poháněných elektřinou. „Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ míní Kulhánek.

Pochybuje však, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro ona malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze – pak budou levnější i auta,“ poznamenal.

Vratislav Kulhánek nepovažuje za reálné, že by se podařilo v blízké době vyrábět baterie laciněji. Poukázal, že k jejich výrobě jsou potřeba prvky, které jsou hůře dostupné, a tedy drahé. Úsporu proto podle něj nepřinese ani masivní rozšíření výroby.

„Panuje představa, že když se postaví gigafactory, tak bude všechno výborné, baterky budou levnější, když se jich bude dělat víc. Jenomže čím se jich bude dělat víc, tím budou dražší vstupy, protože zdroje lithia i kobaltu a dalších prvků jsou omezené a každý, kdo jimi disponuje, je bude zdražovat. Tím pádem budou kapacity gigafactory nevyužité. Když pojede gigafactory na padesát procent a rozhodíte odpisy a režijní náklady do ceny baterie, tak baterie logicky nebude levnější než dnes,“ shrnul.

Domnívá se proto, že si lidé budou nechávat nynější auta co nejdéle a do nákupů elektrické náhrady se nepohrnou. Míní, že k tomu s dnešními vozidly ani není vážný důvod. „Bude větší množství starších aut. Teď jsou auta tak dobrá, že vydrží 250 tisíc, 300 tisíc kilometrů bez vážnějších závad. Auta už nereznou, karoserie jsou tak udělané, motory jsou tak udělané a celé vybavení, že pokud se o auto trochu staráte, tak vám vydrží,“ vyzdvihl současnou produkci.

Pochybuje o tom, že by elektromobilita byla celkově výrazně ekologičtější než dnešní provoz spalovacích aut. Za škodlivou pro prostředí považuje například těžbu lithia i výrobu elektrické energie. Domnívá se, že až se v Evropě postupně objeví miliony elektroaut, může nastat problém i s distribucí elektřiny.

„Myslím, že úplně bez emisí to nejde. Někde emise vždycky vzniknou. Jestli vzniknou v elektrárně, jestli vzniknou při výrobě baterek, jestli vzniknou při těžbě lithia, vždycky nějaké budou. Cíl je emise minimalizovat. Ale na druhé straně emise z aut nejsou to hlavní. Vzbouří se jedna sopka a nahradí emise na deset, na padesát let. Válka na Ukrajině nadělá takových emisí… pokud nebudou elektrické tanky,“ konstatoval Kulhánek.

Za možnou budoucnost automobilismu proto považuje alternativní paliva. Je přesvědčen, že na motorech, které by je spalovaly, automobilky pracují, i když potají. „To běží ve velkém. Každý, kdo to má, o tom nemluví, ale jsem přesvědčen, že se to posouvá. Nakonec si dovedu představit výrobu paliva z cukrové třtiny. Což je naprosto čisté palivo. (…) Tohle cesta je a pracuje se na ní,“ ujistil někdejší šéf škodovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 8 hhodinami

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10:13Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Indie ztrácí kvůli blízkovýchodní válce reputaci i prosperitu a tíhne k Rusku

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
před 17 hhodinami

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 19 hhodinami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 22 hhodinami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
včeraAktualizovánovčera v 15:39

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
včeraAktualizovánovčera v 15:35
Načítání...