Kolem aut budou vždy emise, když ne z výfuku, tak při výrobě baterií, říká Vratislav Kulhánek

28 minut
Vratislav Kulhánek v Interview ČT24: „Když se stanoví nereálný cíl, tak je i nereálné usilovat o něj. Nulové emise jsou podle mě nereálný cíl.“
Zdroj: ČT24

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Evropská unie v poslední době schválila zákaz výroby aut s motorem spalujícím benzin či naftu po roce 2035 a zveřejnila návrhy emisní normy Euro 7. Ta by měla již od roku 2025 dále zpřísnit hlavně emisní pravidla pro naftové motory. Ohradila se proti tomu česká vláda, jejíž členové hovořili o riziku likvidace automobilového průmyslu v zemi.

Podle Vratislava Kulhánka jsou to příliš tvrdá slova, ale očekává, že Euro 7 bude mít na produkci automobilek i na jejich zákazníky výrazný vliv. Především poukázal, že již nyní ustupují od výroby malých aut, tedy svých nejlevnějších modelů.

„Proč nešla do výroby Fabia Combi? (…) Nevyplatí se ji kvůli emisním sankcím dělat. Vliv na strukturu aut, které budou automobilky dělat, to mít bude, ale jako úplně likvidační bych to neviděl,“ zhodnotil někdejší šéf škodovky – který ale v minulosti pracoval například také u Bosche coby výrobce komponent, působil v Asociaci automobilového průmyslu nebo Svazu průmyslu a dopravy – možné dopady normy Euro 7.

Možnou náhradou malých aut se spalovacími motory by mohlo být malé elektroauto do města. Právě ulice považuje za ideální místo pro uplatnění vozidel poháněných elektřinou. „Pro pohyb ve městě na krátké trasy elektroauta úplně bez diskuse, protože nejvíc škodící emise jsou v zástavbě. Jakmile vyjedete s autem do přírody, tam veškeré emise, které emitujete, příroda v pohodě pohltí, případně vyprodukuje jiné,“ míní Kulhánek.

Pochybuje však, že by elektroauta mohla být podobně levná jako nynější modely poháněné benzinem či naftou. Tím spíše to platí pro ona malá auta do města. „Cena je cena baterie. V momentě, kdy budou baterie menší, levnější, ze surovin, které budou dostupné – což je jako komplex iluze – pak budou levnější i auta,“ poznamenal.

Vratislav Kulhánek nepovažuje za reálné, že by se podařilo v blízké době vyrábět baterie laciněji. Poukázal, že k jejich výrobě jsou potřeba prvky, které jsou hůře dostupné, a tedy drahé. Úsporu proto podle něj nepřinese ani masivní rozšíření výroby.

„Panuje představa, že když se postaví gigafactory, tak bude všechno výborné, baterky budou levnější, když se jich bude dělat víc. Jenomže čím se jich bude dělat víc, tím budou dražší vstupy, protože zdroje lithia i kobaltu a dalších prvků jsou omezené a každý, kdo jimi disponuje, je bude zdražovat. Tím pádem budou kapacity gigafactory nevyužité. Když pojede gigafactory na padesát procent a rozhodíte odpisy a režijní náklady do ceny baterie, tak baterie logicky nebude levnější než dnes,“ shrnul.

Domnívá se proto, že si lidé budou nechávat nynější auta co nejdéle a do nákupů elektrické náhrady se nepohrnou. Míní, že k tomu s dnešními vozidly ani není vážný důvod. „Bude větší množství starších aut. Teď jsou auta tak dobrá, že vydrží 250 tisíc, 300 tisíc kilometrů bez vážnějších závad. Auta už nereznou, karoserie jsou tak udělané, motory jsou tak udělané a celé vybavení, že pokud se o auto trochu staráte, tak vám vydrží,“ vyzdvihl současnou produkci.

Pochybuje o tom, že by elektromobilita byla celkově výrazně ekologičtější než dnešní provoz spalovacích aut. Za škodlivou pro prostředí považuje například těžbu lithia i výrobu elektrické energie. Domnívá se, že až se v Evropě postupně objeví miliony elektroaut, může nastat problém i s distribucí elektřiny.

„Myslím, že úplně bez emisí to nejde. Někde emise vždycky vzniknou. Jestli vzniknou v elektrárně, jestli vzniknou při výrobě baterek, jestli vzniknou při těžbě lithia, vždycky nějaké budou. Cíl je emise minimalizovat. Ale na druhé straně emise z aut nejsou to hlavní. Vzbouří se jedna sopka a nahradí emise na deset, na padesát let. Válka na Ukrajině nadělá takových emisí… pokud nebudou elektrické tanky,“ konstatoval Kulhánek.

Za možnou budoucnost automobilismu proto považuje alternativní paliva. Je přesvědčen, že na motorech, které by je spalovaly, automobilky pracují, i když potají. „To běží ve velkém. Každý, kdo to má, o tom nemluví, ale jsem přesvědčen, že se to posouvá. Nakonec si dovedu představit výrobu paliva z cukrové třtiny. Což je naprosto čisté palivo. (…) Tohle cesta je a pracuje se na ní,“ ujistil někdejší šéf škodovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 7 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 14 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 14 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...