Evropský parlament schválil nulové emise pro nová auta od roku 2035

Události: Europoslanci debatovali o elektroautech (zdroj: ČT24)

Evropský parlament definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích. Ta počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Evropská komise v úterý také přišla s návrhem, podle kterého by měly od roku 2030 být bezemisní i nové městské autobusy. Dojít by mělo i k postupnému snižování emisí u těžkých nákladních vozů.

Hlasování předcházela bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí.

„Zastavme šílenství,“ prohlásil o „zákazu spalovacích motorů“ Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců. Varoval, že na výrobě spalovacích motorů jen v Německu závisí 600 tisíc pracovních míst, která se ocitnou v ohrožení.

„Klimatický balíček je spravedlivý. Od roku 2035 bude možné prodávat pouze auta s nulovými emisemi. Bude to dobré i pro trh,“ uvedla jménem evropských socialistů Sara Cerdasová z Portugalska. Dodala, že je důležité investovat do nových čistých technologií. Argumentovala i vlivem emisí na úmrtnost, přičemž právě doprava odpovídá za čtvrtinu emisí v Evropě. „Vytvoříme příklad pro celý svět,“ prohlásila.

„Revoluční dohoda“

„Již nyní jsou provozní náklady elektromobilů nižší než u aut se spalovacím motorem,“ upozornil předkladatel, nizozemský europoslanec Jan Huitema. Věří, že i ceny elektromobilů budou dál klesat a tyto vozy se stanou dostupnými.

„Automobilky si už vybraly,“ poukázal na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. „Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní,“ zdůraznil. Automobilový průmysl i po své přeměně bude potřebovat lidi, ale s jinými dovednostmi, upozornil.

„Máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima,“ prohlásila francouzská europoslankyně ze strany Zelených Karima Delliová. Připustila nicméně, že „elektrický teréňák za 40 tisíc eur (asi 950 tisíc korun) není nic ekologického“.

„Toto je správná cesta, na které EU bude vést, místo aby zaostávala. Chceme-li vést, musíme stanovit jasná pravidla,“ zdůraznil jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. Podle něj i kamiony by měly být stoprocentně čisté, a to do roku 2040. 

„Tohle by mohlo být fatální“

Zcela opačné stanovisko přednesla Sylvia Limmerová (Alternativa pro Německo), která upozornila na emise z uhelných elektráren a z výroby baterií, provázející „čistá“ auta. „Chcete hlasovat s těmi, kdo ničí náš blahobyt, anebo pro občany?“ apelovala na kolegy.

S intervencí evropských orgánů nesouhlasí ani italský europoslanec Pietro Fiocchi. „Opravdu věřím, že bychom měli nechat na trhu a firmách, aby rozhodly, které je to nejlepší technologické řešení,“ dodal.

Na zákazu spalovacích motorů se už na podzim shodly členské státy sedmadvacítky. Bylo to během českého předsednictví. S evropským stanoviskem ale nesouhlasí ani premiér Petr Fiala (ODS). „Myslím, že bychom měli jít spíš cestou motivace a nabízení nových technologií,“ upřesnil.

„Česká vláda sama sobě zabila průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky,“ tvrdí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) o roli českého předsednictví při uzavření prosincové dohody o nové normě. Jménem Levice v Evropském parlamentu také apelovala na další členy EP, aby zvážili, jak budou hlasovat. „Lidé a ekonomika jsou na tom už dost zle a tohle by mohlo být fatální,“ řekla.

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček považuje návrh za nekompetentní. „Vůbec nereflektuje to, že by se třeba mohly po roce 2035 vyrábět i hybridy, které opravdu zásadním způsobem nezatěžují životní prostředí,“ dodal.

„Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ zdůraznil rizika normy i další český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z řad Evropských konzervativců a reformistů. Po vystoupení se dočkal dotazu od socialistky Cerdasové, zda legislativní návrh vůbec četl. Vondra v odpovědi zdůraznil, že norma by měla být technologicky neutrální.

Za šanci pro další zdokonalení spalovacích motorů se v debatě přimlouvali i europoslanci ze Slovenska, kde je také silný automobilový průmysl. „Naším cílem je dekarbonizovat Evropu, ne ji zbavit průmyslu,“ řekl Ivan Štefanec z řad evropských lidovců.

Dohodu, vyjednanou v závěru českého předsednictví na konci loňského roku, má ještě formálně schválit Rada EU, zastupující členské státy EU.

Elektrický pohon má každé deváté auto vyrobené v Česku

S návrhem už evropské automobilky počítají delší dobu. Třeba koncern Volkswagen chce v Evropě se spalovacími motory skončit za deset let. Rok 2035 ale ještě nemusí být konečný, návrh by se měl za tři roky ještě revidovat.

„Rok 2035 je velmi ambiciózní, pro evropské automobilky nebude jednoduché tento cíl splnit,“ poznamenal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podle něj je důležité, že Evropská komise také stanovila rok 2026 jako bod, kdy se teprve vyhodnotí, zda je avizovaný rok 2035 dosažitelný, případně jestli ho bude potřeba nějak upravit.

Čisté městské autobusy a omezení emisí z kamionů

Evropská komise také přišla s návrhem, podle kterého by nové těžké nákladní vozy vyráběné v Evropské unii měly od roku 2030 postupně omezovat emise oxidu uhličitého a v roce 2040 je snížit o 90 procent proti roku 2019. Všechny nové městské autobusy by zároveň měly od roku 2030 být zcela bezemisní.  

Nákladní a autobusová doprava podle Komise produkuje šest procent všech emisí skleníkových plynů v EU a více než čtvrtinu emisí připadajících na silniční dopravu. Brusel proto chce v rámci své zelené strategie vedle osobních aut ekologicky čistší provoz také u těžších vozů.

„K dosažení našich klimatických a bezemisních cílů musí aktivně přispět všechny sektory dopravy. Naše klimatická norma s tím počítá, naše města to chtějí a naši výrobci se na to připravují,“ prohlásil Frans Timmermans.

Všechny nově vyrobené nákladní vozy nad 3,5 tuny a dálkové autobusy by podle představ komise měly od roku 2030 omezit emise CO2 o 45 procent proti roku 2019. O pět let později se má požadavek zvýšit na 65 procent a v roce 2040 na 90 procent. Aby pravidla začala platit, musí je schválit členské státy a Evropský parlament.