Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.
Evropská komise reaguje na subvence USA a Číny. Podpořit chce zelenou ekonomiku
3 minuty
Události: Evropská komise chce podpořit ekonomiku
Komise podle von der Leyenové do jara navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a omezují závislost na dovozu surovin z Číny. Unijní exekutiva chce také uvolnit pravidla pro státní podporu a vytvořit zvláštní „fond suverenity“. To ale až po debatě s členskými státy, které nejsou v podpoře těchto plánů jednotné.
Evropské země se obávají, že budou kvůli bezprecedentnímu americkému plánu ekologických investic evropské firmy znevýhodněny a vyslyší pobídky z USA, kam začnou orientovat část své produkce. EU přitom dlouhodobě tvrdí, že chce být světovým lídrem v zavádění obnovitelných technologií.
„Chceme, aby zde toto odvětví zůstalo a prosperovalo. Lepší přístup k financím umožní našim výrobcům čistých technologií rychleji růst,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.
9 minut
Studio ČT24: Plán podpory evropského hospodářství
Podpora pro solární panely či větrné turbíny
Komise se proto chystá umožnit státní podporu například pro výrobu baterií, solárních panelů, tepelných čerpadel nebo větrných turbín. Týkat se má také investic do přechodu současných průmyslových podniků na ekologicky čistší provoz. Mimořádný rámec má fungovat do konce roku 2025 a být omezený výší podpory, aby vyhověl námitkám řady členských zemí. Měl by navázat na dosavadní pravidla platící do konce letošního roku, jimiž Unie umožnila státům podpořit firmy v reakci na covidovou pandemii a růst cen energií.
„Než rozhodneme o dalším postupu, budeme chtít znát názory členských zemí,“ prohlásila ve středu místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová.
Brusel v rámci svého plánu chce, aby unijní země využily na podporu obnovitelných projektů až 250 miliard eur (5,9 bilionu korun) z mimořádného fondu obnovy, z něhož zatím vyčerpaly jen malou část. Většina těchto peněz je pro členské země dostupná ve formě úvěrů, o jejichž využití ale zatím neměly všechny státy zájem.
Lídři unijních zemí budou o středečním plánu debatovat příští týden na mimořádném summitu. Teprve pak se Komise chystá navrhnout zmíněné normy.
Součástí plánu Komise je také pomoc se zajišťováním pracovníků do nových odvětví zelené ekonomiky. Brusel má v plánu monitorovat případný nedostatek sil a usnadňovat jejich rekvalifikace nebo zefektivnit uznávání kvalifikací mezi jednotlivými státy a také z mimounijních zemí. V zájmu omezení závislosti na Číně chce komise podpořit uzavírání obchodních dohod EU s dalšími státy a také získávat zahraniční partnery pro dovoz kritických surovin.
Středeční plán se dočkal smíšených prvních reakcí. Zatímco německý ministr hospodářství Robert Habeck jej označil za „velmi dobrý“, největší politické skupiny v Evropském parlamentu jej považují za málo ambiciózní a kritizují to, že se podle nich vyhýbá sociálním otázkám spojeným s ekologickou transformací.
Některé země varují před „závody“ v podpoře
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský upřesnil, že některé státy jako Německo či Nizozemsko jsou proti plánu Komise. Obávají se totiž, že přílišné rozvolnění pravidel státní pomoci poskytne ve vnitřním trhu výhodu těm velkým a bohatým státům jako právě Německu či Francii. Na druhé straně jsou jižní státy jako Španělsko, Řecko nebo Francie. Ty by naopak chtěly rozvolnit pravidla státní pomoci.
Česko se také přidalo k pozici těch rozpočtově šetrnějších států. A to dopisem. Ještě před oznámením von der Leyenové varovalo Komisi sedm členských zemí Evropské unie právě před závodem v subvencích se Spojenými státy.
Za Českou republiku se podepsal ministr Zbyněk Stanjura (ODS). Společně s ním list podepsali také ministři financí Estonska, Finska, Rakouska, Irska, Dánska a Slovenska. Obávají se, že dalekosáhlá finanční podpora firmám, která není odůvodněná jasným selháním trhu, by mohla vést k nebezpečnému závodu o to, kdo poskytne výhodnější subvence.
„Správnou cestou není eskalovat obchodní válku se Spojenými státy. Zavádění odvetných protekcionistických opatření ohrozí fiskální stabilitu evropských zemí a povede k narušení vnitřního trhu. S americkou stranou musíme nalézt kompromisní řešení, které zachová férové konkurenční prostředí,“ zdůvodnil zapojení České republiky do společné iniciativy Stanjura.
Washington hodlá v rámci zmíněné strategie investovat 369 miliard dolarů (8,1 bilionu korun).
