Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Prioritami bude Ukrajina a zelené energie

Nahrávám video

Začalo švédské předsednictví v Radě Evropské unie. Stockholm navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a spolu se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem vystoupila před novináři. Mluvili o vojenské a finanční pomoci Ukrajině nebo o realizaci zelené politiky.

„Dnes už je to deset měsíců, co se ruský prezident Vladimir Putin snaží zničit náš evropský systém. Ale my se budeme bránit a budeme bránit Ukrajinu,“ řekl v úvodu tiskové konference švédský premiér Kristersson.

Bezpečnost podle něj zajistí pokračující vojenská, finanční a humanitární podpora Ukrajiny, obzvlášť vojenská pomoc bude hlavní prioritou Švédska v čele Rady Evropské unie.

„Ukrajinci jsou stejně odhodlaní, jako tomu bylo prvního dne. My je budeme podporovat tak dlouho, jak to bude zapotřebí. Jsem ráda, že jste Ukrajinu zmínil jako svou první prioritu,“ odpověděla von der Leyenová.

Předsedkyně Evropské komise doplnila, že EU brzy uvolní první část z úvěrového programu pomoci pro Kyjev o celkové výši osmnáct miliard eur. Komise se také bude snažit koordinovat různé podpůrné akce, aby zajistila obnovu Ukrajiny, kterou chce kombinovat s reformami a investicemi. Ty jí mají vydláždit cestu k plnoprávnému členství v EU.

Švédsko zajímají zelené zdroje energie

Dále Kristersson připomněl, že Švédsko a Evropská unie jsou pionýrem při výrobě čisté energie. „Máme před sebou šest měsíců švédského předsednictví, které bude usilovat o to, aby se Evropa stala silnější, bezpečnější a zelenější.“

Skandinávská země se bude snažit o odstranění závislosti na fosilních palivech z Ruska. Také bude usilovat o pokrok v „ozelenění Evropy“. 

„Není žádným tajemstvím, že jsme byli příliš závislí na ruské energii. Moskva toho zneužívala… Dokázali jsme čelit poklesům dodávek, protože jsme je nahradili od spolehlivých dodavatelů,“ řekla von der Leyenová.

Von der Leyenová mluvila o vyrovnání globálního hracího pole

Švédsko má v plánu rozšířit zónu volného obchodu o nové země. Kristersson mluvil o smlouvách s Novým Zélandem nebo zeměmi Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay). Evropa bude během švédského předsednictví nadále hájit myšlenku jednotného trhu, protože ekonomická výkonnost je podle něj klíčová pro prosperitu. Evropská ekonomika by podle švédského premiéra měla být odolnější vůči vnějším tlakům. 

„Máme prosperující průmysl, který se zaměřuje na produkci zelených zdrojů… I když jsme v tomto ohledu pionýři, tak narůstá konkurence v jiných regionech. Pokud se nám ovšem nepodaří vytvořit rovné hrací pole, může to mít neblahé následky na naší konkurenceschopnost. Proto je potřeba, abychom dosáhli rovného globálního hracího pole,“ uvedla von der Leyenová.

Podle ní jsou k dosažení této situace potřeba náležité zákony, o kterých se jedná i se Spojenými státy. Důležité je podle ní, aby se dařilo při výrobě zdrojů čisté energie eliminovat „nekalou konkurenci ze strany Číny“.

Von der Leyenová chce také posílit ekonomickou přitažlivost Evropy a posílit investice napříč kontinentem při zachování jednotného trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěPodstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájil prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 45 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 2 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 4 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 11 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...