Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.
Na změně se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu. Systém obchodování s povolenkami se nyní bude vztahovat i na vytápění a na silniční dopravu, neunikne mu ale ani námořní doprava.
Unie zároveň zrychlí tempo, jakým firmy z různých odvětví – od výroby elektřiny až po ocelárny – budou muset snižovat škodlivé emise. Ekonomické dopady přechodu na čistší energetiku má spotřebitelům pomoci mírnit nově zřízený klimatický fond.
Hluboké reformy tvoří plán EU na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2050 chce EU dosáhnout uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.
„Je to zatím největší zákon na ochranu klimatu v Evropě, podle některých i ve světě,“ řekl novinářům nad ránem vyjednavač Evropského parlamentu Peter Liese. „Ovzduší tím získá mnoho, ušetří se velký objem CO2, a to za nejnižší možnou cenu,“ dodal podle agentury Bloomberg. Vyjednávání trvalo zhruba 29 hodin.
Pokud firmy vypouštějí CO2, musejí si teď kupovat povolenky, což je má motivovat k tomu, aby vypouštěly méně škodlivin. Do roku 2034 se nyní postupně zruší bezplatné certifikáty.
Dopady na spotřebitele
Dopady na spotřebitele, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat klimatický sociální fond, pro který se počítá s 86 miliardami eur (téměř 2,1 bilionu korun). Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov.
Projekty jsou jádrem balíčku „Fit for 55“, který Evropská komise představila v létě 2021. Dohodu ještě musí oficiálně potvrdit Evropský parlament a členské státy, což se ale považuje už jen za formalitu.
Ceny emisních povolenek v očekávání přísnějších pravidel už letos vystoupily na rekordních 99,22 eura za tunu. V pátek se cena termínových kontraktů na povolenky v Amsterodamu pohybovala těsně nad 83 eury za tunu, což je více než pětinásobek ve srovnání s cenou před pěti lety.
Jurečka dohodu vítá
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, dohodu vítá. Za klíčové označil mimo jiné to, že systém dokáže nastavovat férové konkurenční prostředí i u výrobků a dovozu ze třetích zemí. To je podle něj jedna z klíčových věcí pro to, aby si tuzemský průmysl udržel konkurenceschopnost, uvedl.
Sociálně klimatický fond začne fungovat od roku 2026, ale podle Jurečky může začít fungovat i o rok dřív. Zaměří se na sociálně zranitelné skupiny lidí a domácnosti, které díky tomu budou schopné zvládnout tato opatření a uskutečnit investice do svých domovů nebo mobility, doplnil Jurečka.
„Je důležité, že se podařilo shodu nalézt, protože klimatická změna nepočká a jsme v situaci, kdy máme obrovskou zodpovědnost za to, co tady zanecháme našim dětem,“ dodal vicepremiér.
Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a Greenpeace ve společné tiskové zprávě uvádějí, že nová pravidla považují za neférová. Uvedly například, že členské státy prosadily pravidla, díky kterým bude průmysl i nadále dostávat velké množství emisních povolenek zdarma. Motivace k odchodu od uhlí tak zůstane podle uvedených organizací slabá.
„Považujeme za problematické, že domácnosti budou zatížené cenou povolenky dříve, než jejich plnou cenu ponesou velcí znečišťovatelé. Princip znečišťovatel platí, tak zatím stále funguje spíše na papíře než ve skutečnosti,“ uvedla například Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku.
