Emisní povolenka

Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být dvacet až pětadvacet procent. Společnost zdůvodnila zdražení hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než padesát procent nákladů na výrobu tepla.

Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativě do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Tomu oponoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o emisním obchodování, od níž si slibuje zásadní proměnu české energetiky. Veškeré výnosy z prodeje povolenek mají jít podle ní na opatření spojená s útlumem uhlí a s ochranou klimatu – což bude rozdíl oproti současnosti. Zatím peníze plynou do státního rozpočtu a v něm jsou zčásti využívány i na jiné než ekologické účely.

Až 50 miliard korun může podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybět v příjmech letošního rozpočtu. Jsou to peníze z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek. Že vláda tuto sumu, s níž počítala, skoro jistě nezíská, potvrdil nedávno i ministr životního prostředí. Navíc bude muset kabinet najít patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. Tu naopak neplánoval.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se škrtání velké části národních dotací nedotkne programů jeho resortu. Tento postup ocenil vedoucí programu Klima, energie a odpady ve hnutí Duha Jiří Koželouh, podle kterého je pro Česko zásadní, že bude dál pokračovat podpora investic do obnovitelných zdrojů z peněz emisních povolenek. Komentátorka webu Echo24 Lenka Zlámalová naopak kritizovala úpravy dotací na ministerstvu průmyslu a varovala před „dotační pandemií.“ O tématech diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Vládě hrozí, že letos nedostane do státního rozpočtu plánovaných 50 miliard korun z emisních povolenek. V rozhovoru pro ČT to připustil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Právě on dostal od kabinetu za úkol platbu dojednat s Evropskou komisí.

Evropští poslanci odhlasovali ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Evropská unie se v neděli ráno předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví a Rada EU.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v Unii.

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Společnost Liberty Ostrava zmodernizuje ocelárnu, dvě hybridní elektrické pece jí dodá italská firma Danieli. V Ostravě podepsali zástupci obou firem kontrakt. Hodnota zakázky je 8,6 miliardy korun a do provozu by pece měly být uvedeny v roce 2025. V reakci na podpis smlouvy zrušily odborové organizace společnosti stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily loni na jaře kvůli hospodářské situaci mateřské společnosti.

Státy Evropské unie se ve středu nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na sedm let.