Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativě do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Tomu oponoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Veškeré emisní povolenky jsou v rozpočtu, řekl Hladík. Nová EK musí změnit směr dekarbonizace, míní Brabec
Otázky Václava Moravce: Dekarbonizace české ekonomiky (zdroj: ČT24)
Do energeticky náročného průmyslu se část peněz z emisních povolenek vrací přes jakýsi kompenzační mechanismus, řekl Hladík. „Já myslím, že je reálné číslo mezi třemi a pěti miliardami. My si ale počkáme na to, jaké budou ceny konkurence našich podniků v ostatních státech kolem nás. Pokud by měly být nižší, než jsou ceny pro naše průmyslové podniky, pak je naše vláda připravená intervenovat,“ řekl Hladík. „My se domníváme, zatím podle toho, jak se vyvíjí ceny v ostatních zemích kolem nás, že by tyto jednotky miliard, mezi třemi a pěti, měly pro český průmysl stačit,“ dodal.
Hladík zároveň připomněl, že emisních povolenek je několik druhů. Takzvané evropské emisní povolenky jdou do Modernizačního fondu. Tento fond může být využíván jen na investice, řekl Hladík. Podle zástupců opozičního hnutí ANO by se některé peníze z Modernizačního fondu daly využívat na placení poplatků za obnovitelné zdroje. „Pan (Karel) Havlíček (ANO) záměrně lže, když říká, že by něco šlo platit z Modernizačního fondu,“ řekl k tomu Hladík.
Převést část peněz z Modernizačního fondu do státního rozpočtu měla podle Richarda Brabce umožnit novela zákona o obchodování s emisními povolenkami, kterou předložil na konci roku 2021. Havlíček má podle Brabce pravdu.
Start české dekarbonizace
Tuzemský průmysl podle Hladíka promeškal start hromadné dekarbonizace. K postupné dekarbonizaci a modernizaci podle něj pomáhají i výnosy z emisních povolenek a například právě Modernizační fond. „Jsme zemí technologickou a průmyslovou. Chceme jí zůstat,“ prohlásil Hladík a zmínil, že je třeba modernizovat český průmysl, protože nové technologie jsou energeticky méně náročné.
Brabec je přesvědčený o tom, že český průmysl start nepromeškal. Poptávka po dekarbonizaci podle něj vzrostla s růstem cen energií. „Dekarbonizace neměla znamenat likvidaci průmyslu, ať už českého, nebo evropského,“ řekl Brabec. Podle něj se dekarbonizovalo přiměřeně tomu, jaká byla poptávka.
Energetický mix v roce 2022
Evropská dekarbonizační politika
Hladík si nemyslí, že by se měla přehodnocovat trajektorie a cíle Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu). Příští Evropská komise (EK) by podle něj neměla dávat další restrikce, ale měla by se zaměřit na motivaci, finanční nástroje a administrativu. Podle Brabce by se měl časový plán Green Dealu jednoznačně rozředit. Některé cíle podle něj nejsou realistické.
„Green Deal v některých zemích v Evropě je brzděn. Protože si ty země uvědomují, že rychlost dekarbonizace je příliš velká a že do ní zasahují tak zásadní věci, jako je třeba zajištění energetické bezpečnosti,“ míní Brabec.
„Evropa se stává skanzenem, ale nejde o pomalou dekarbonizaci. Naopak ona jediná tady drží něco, co ostatní vůbec neřeší,“ dodal. „Nesnižují se globální emise. Evropa se bičuje, drží prapor, ale nikdo za ní nejde,“ řekl Brabec a dodal, že cíle na snížení emisí jsou podle něj „politické a ideologické“.
Proti tomu se ohradil Hladík. „Není pravda, že Čína nic nedělá. Naopak Čína a USA zrychlují více než celá Evropa,“ řekl a uvedl, že Čína investovala do modernizace a dekarbonizace 550 miliard dolarů, USA 600 miliard dolarů, zatímco Evropa investovala pouze 180 miliard dolarů. „Vidíme, že se Evropa může stát pomalejší než tyto dvě velké ekonomiky,“ zamyslel se Hladík.
Brabec očekává, že noví europoslanci budou hledat nový směr. „Musí se změnit strategie EK, aby byla více reálná, vzhledem k tomu, že Evropa chudne,“ prohlásil bývalý ministr.
Příští EK by podle Hladíka měla snížit administrativu a byrokracii nebo pomoci státům spolufinancovat modernizaci nových energetických zdrojů, přenosové soustavy, průmyslu nebo vývoje nových technologií.