EK vyhoví výzvě žádající zastropování cen nových povolenek, řekl Fiala

Nahrávám video

Evropská komise vyhoví návrhu Česka a dalších států a připraví návrh na zastropování cen nových emisních povolenek na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) televizi CNN Prima News. Rozhodnutí zároveň označil za velký úspěch, byť českým cílem je tyto emisní povolenky vůbec nezavádět, dodal. K tomu se však dosud nepodařilo získat většinu.

Nový systém ETS 2 má obchodování s emisními povolenkami rozšířit například na silniční dopravu nebo vytápění budov. Platit má podle současných plánů od roku 2027. Tuzemsko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádají jeho změny.

Fiala CNN Prima News řekl, že dostal aktuální informace od ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) z jednání unijních ministrů pro životní prostředí v Bruselu. „Nejnovější zpráva je, že Evropská komise vyhoví požadavku, který jsme dali jako koalice devatenácti států. A připraví návrh, aby cena emisní povolenky byla skutečně zastropována,“ upřesnil předseda vlády. Nikdo se tak nebude muset obávat růstu nákladů na pohonné hmoty či bydlení, což predikovaly některé odhady, doplnil.

„Já bych si přál, aby se ty emisní povolenky druhého typu vůbec nezavedly. Na to ale většinu nemáme,“ podotkl. Po středečním jednání kabinetu Fiala prohlásil, že Česko je připravené hledat podporu pro další úpravy, odsun a zrušení tohoto typu povolenek.

Podle ministerstva životního prostředí komisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že Evropská komise stejně jako Česká republika jednoznačně nehodlá akceptovat příliš vysoké ceny a chápe obavy v některých zemích EU, informoval resort. Nyní proto Evropská komise podle zprávy ministerstva velmi pečlivě a podrobně analyzuje návrhy a doporučení členských států z dopisu, který jménem devatenácti zemí zaslal na Evropskou komisi ministr Hladík začátkem července. Hoekstra podle ministerstva přislíbil, že Evropská komise odpoví na požadavky tak, aby snížila obavy a zavedla doporučení popsaná v dopise iniciovaném Českem.

„Naše úsilí se vyplatilo, protože nemůžeme dopustit, aby systém emisních povolenek dopadl na české domácnosti, zejména na ty nízkopříjmové. Teď Evropská komise potvrdila, že zareaguje na naše obavy a mechanismy zapracuje tak, aby cenu emisní povolenky udržela na přijatelné úrovni,“ uvedl ministr Hladík.

Tři okruhy řešení

Dopis, takzvaný non-paper, podle tiskové zprávy resortu životního prostředí navrhuje především tři okruhy řešení, aby cena povolenky nepřesáhla 45 eur. Prvním bodem je zajištění lepší předvídatelnosti a perspektivy ceny, jaké budou povolenky v ETS 2 dosahovat. Například pomocí dřívější aukce povolenek nebo zveřejňování informací o tempu zavádění bezemisních technologií, což bude mít podle iniciativy vliv na cenu povolenky.

Dále jde o nástroj na stabilizaci trhu (MSR), který uvolní dodatečné množství povolenek, nebo je z trhu naopak stáhne, pokud by byl povolenek na trhu významný nedostatek, respektive přebytek. Tento nástroj by měl být posílen a zefektivněn, aby nehrozily situace s vysokými cenami. Zároveň bude možné trh stabilizovat kontinuálně, nikoliv pouze jednou za rok. Posledním bodem je posílení prahu pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky, aby se cena snížila.

„Takzvaný non-paper je tak úspěšnou iniciativou České republiky, která pro něj získala podporu dalších osmnáct členských států, což představuje 91 procent obyvatel EU. V dopise Česká republika žádala Komisi o zásadní změny a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany,“ dodává tisková zpráva ministerstva životního prostředí.

V současnosti v EU funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 8 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 8 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 11 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 12 hhodinami
Načítání...