V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
Dle Kovandy ceny energií neklesnou na úroveň, na které byly před energetickou krizí před čtyřmi lety. Evropa se prý musí stále popasovat s nutností nacházet alternativy za „levné ruské energie“. „Z velké části se tento přechod podařil, takže si myslím, že ceny mohou ještě mírně klesnout,“ naznačil s tím, že tento odhad platí pro velkoobchodní burzovní ceny.
Roli dle něj hraje i regulovaná složka. „Jestliže (ji) chce nová vláda snížit u elektřiny tím, že by převedla poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet, tak to v případě elektřiny může znamenat citelné zlevnění,“ dodal. U plynu se však musí počítat – kvůli nárůstu regulované složky – se stagnací pro běžnou domácnost, respektive s mírným nárůstem, doplnil.
Zámečník zdůraznil, že každé plošné opatření je drahé a že nový kabinet si bude muset převedení regulované složky na stát rozmyslet. „Má docela ambiciózní plány na podporu ekonomického růstu, (…) nemůžete dávat několikanásobek potřebných intervencí do něčeho, co je plošné a nediferencuje vůbec, jaká je reálná potřeba,“ upozornil.
Moderátorka Ortová v této souvislosti doplnila, že podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) budou kvůli tomuto opatření prý chybět peníze na rozvoj sítí. Naopak místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček argumentuje Evropským modernizačním fondem.
Niedermayer uvedl, že Česko dostává „opravdu velké množství peněz“ – zejména přes modernizační fond, kde má tuzemsko prý výhodnou dohodu s Evropskou unií. „Samozřejmě musíme zvážit, na co ty peníze použijeme – jestli mají být největší priorita investice do sítí. Obrovské peníze jdou do teplárenství,“ popsal.
Řešit by se podle něj měla sociální otázka spojená se snižováním emisí a odchodem od fosilních paliv. Mělo by se prý zvážit, zda se má příspěvek na obnovitelné zdroje vybírat pouze z elektřiny, či zda nemá být rozprostřen mezi ostatní energie.
Debaty o zavedení emisních povolenek
Do cen energií pro domácnosti i firmy promluví i již zmíněné emisní povolenky – takzvané ETS 2. Vznikající kabinet ANO, Motoristů a SPD tvrdí, že jejich zpoplatnění nezavede, a to i za cenu sporu s Evropskou komisí. Dodavatelé energií se každopádně připravují na různé varianty.
Podle Zámečníka by Česko nemělo být jedinou zemí, která je odmítne. „Nemáme být sami, kdo to odmítá, a nakolik jsem informován ani středoevropské země netvrdí tvrdé ne,“ podotýká.
Podle Kovandy by k odmítnutí mělo dojít, ideálně v „alianci“ s některými dalšími státy typu Polska.
Niedermayer je pro přijetí systému ETS 2 a využití tak, aby se „chudším lidem“ umožnilo snížit jejich spotřebu fosilních energií, zajistit dostupnější dopravu a snížit náklady na bydlení.
Moderátorka Ortová doplnila, že cena emisních povolenek v posledním měsíci výrazně klesla. Evropská komise pro ně ale neschválila jasný strop. Když dojde k „přestřelení“ ceny povolenek, tak dle Zámečníka lze provést intervenci.
Kovanda podotkl, že se dekarbonizace bude muset stihnout za kratší úsek. Ceny emisních povolenek musí být dle něj ještě vyšší, což zdůvodnil odkladem zavedení systému. Studie, na něž v debatě odkázal, prognózovaly cenu emisních povolenek pro domácnosti na 220 až 250 eurech (asi 5300 až šest tisíc korun) za kus.
Konečná cena
„Ta cena musí být tak vysoká, aby se stihlo dekarbonizovat do roku 2050. Pokud by se to dále odložilo, pak může být povolenka za 45 nebo 60 (euro, asi 1100 až 1450 korun). Jestliže to chceme stihnout do roku 2050, tak to musí být trojciferná (částka),“ domnívá se. Zdražení tak dle něj bude o vyšší desítky tisíc korun pro běžnou domácnost v rodinném domě, která topí plynem, má vůz na benzin nebo naftu. K sumě připočetl navíc i celkový inflační dopad.
K tomuto by však dle Niedermayera došlo, pokud by neexistovaly jiné politiky, které vedou ke snížení emisí. Zmínil mechanismus „effort sharing“, který zavazuje členské země Unie ke snižování emisí. Kdyby země nedodržovaly své závazky ve snižování národních emisí, tak by dle něj cena povolenky „vystřelila nahoru“.
Dle nových dat, které europoslanec citoval, je prý velká část zemí na správné cestě k dosažení kýženého cíle. To by tak dle něj mohlo „vytvořit prostor k tomu, aby cena emisních povolenek mohla za určitých okolností klesnout“. „Pokud bychom nedělali nic jiného a spolehli se pouze na emisní povolenky, tak by měl pan Kovanda pravdu, že by ceny mohly jít hodně vysoko,“ přiznal.
„Je to pouze doplněk něčeho, co už funguje a zdá se, že se evropským zemím daří snižovat emise podle plánu,“ pokračoval. Od zmíněného plánu se také odvíjí, kolik bude na trhu samotných emisních povolenek. Cenu jedné tak Niedermayer odhadnul na 45 euro do roku 2030, poté bude záležet na dohodě.
V článku bylo původně špatně uvedeno, že se ekonom Miroslav Zámečník a ekonom Lukáš Kovanda shodli, že by Česko mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, a to kvůli mylné interpretaci jedné odpovědi.
