Snižování

Nečekaným vítězem nizozemských provinčních voleb, které určují složení Senátu, se stala protestní strana zemědělců známá jako BBB – Hnutí zemědělců a občanů. Subjekt, jenž získal celou pětinu hlasů, reprezentuje odpor sedláků proti vládním plánům na snižování emisí dusíku. Ty počítají s omezováním chovů zvířat a vykupováním farem.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Kabinet v příštích týdnech přepíše programové prohlášení. To z velké části předurčuje práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má pomoc domácnostem i firmám s cenami energií. V plánu je i předložení důchodové reformy, zákon o cestovním ruchu nebo eDokladovka.

Lidé s roztroušenou sklerózou, nevidomí, ale třeba i onkologičtí pacienti se potýkají se snižováním invalidních důchodů – a zejména ti, kteří se snaží pracovat. Stále častěji se proto obracejí na lékaře i organizace, které teď s politiky jednají o změně vyhlášky.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Evropští poslanci ve středu schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent.