Kabinet v příštích týdnech přepíše programové prohlášení. To z velké části předurčuje práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má pomoc domácnostem i firmám s cenami energií. V plánu je i předložení důchodové reformy, zákon o cestovním ruchu nebo eDokladovka.
Vláda chce přepsat programové prohlášení. Plánuje podporu bydlení nebo důchodovou reformu
Od schválení a představení programového prohlášení vlády ve sněmovně brzy uplyne rok. Teď chce kabinet dokument přizpůsobit současné situaci. Předstoupit s úpravami znovu před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru se ale nechystá.
Kromě další pomoci kvůli drahým energiím se chce vláda, podle premiéra Petra Fialy (ODS), zaměřit na snižování schodku státního rozpočtu. Návrhy úspor mají být jasné na jaře a deficit by měly snížit nejméně o sedmdesát miliard korun.
„Chceme být ještě rozpočtově zodpovědnější, zatím se to nedaří tak, jak by si třeba TOP 09 představovala. K tomu slouží jednání expertů, hledají, jak snižovat deficity v dalších letech,“ vysvětlila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Zákon o cestovním ruchu a eDokladovka
U některých kroků do dokumentu vláda napsala i konkrétní termín. Do konce roku 2023 například počítá s předložením důchodové reformy a podle ministra práce tento závazek platí. „Bude to opravdu komplexní reforma. Tlačím na kolegyně a kolegy, abychom to v paragrafovaném znění předkládali na začátku druhého pololetí,“ řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V nadcházejících měsících je v plánu také zákon o cestovním ruchu nebo takzvaná eDokladovka, tedy možnost identifikační doklady využívat digitálně. „Nosit je třeba v telefonu a vykazovat se tak při nákupu, bookování hotelu nebo vůči službám státu,“ popsal vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Podpora bydlení, volby jeden den
Počítá se i s novým zákonem o podpoře bydlení. Ministerstvo vnitra pak plánuje dál posunout už předložený zákon, který by umožnil volit pouze jeden den. A počítá se i s reformou krizové legislativy. „Už jsme začali, máme letos upravený statut ústředního krizového štábu. Kromě změny zákonů je to i příprava scénářů na typy nových krizí, pandemie, migrační krize, blackouty,“ řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Energetická krize a inflace
I letos se budou především řešit dopady energetické krize. Jako hlavní úkol pro vládu to vedle boje s inflací a snižování rozpočtového deficitu vidí i opozice. „Vláda nesmí podceňovat boj s inflací, nechala to na centrální bance a důsledkem toho je, že se dostatečně nevěnovala snižování cen za energie, zastropování máme příliš vysoko,“ řekl 1. místopředseda hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.
„Energetická krize a inflace, to jsou dvě nejdůležitější věci a jako třetí je deficit státního rozpočtu. Začít sama u sebe, snižovat agendu a administrativu,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu a místopředseda SPD Radim Fiala.