Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh ovšem vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Evropská komise navrhla klimatický cíl pro rok 2040
7 minut
Události ČT: Klimatické cíle EU
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle Evropské komise (EK) „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu EU na čistou energii, uvádí EK.
Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn tento týden, ukázal silnou podporu opatřením v oblasti klimatu, dodala EK. Uvádí například, že 85 procent občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 procent podporuje cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
8 minut
Brífink místopředsedkyně EK Teresy Riberaové k návrhu klimatického cíle EU
„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy. „Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ dodává dokument.
Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací agentury ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.
Postoj České republiky
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě 90 procent. Podle informací ČTK je nynější český postoj, pokud jde o tyto cíle, spíše realističtější a Praha vždy v minulosti při debatách o tomto tématu zmiňovala spíše cíl 75 až 80 procent. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady“, uvedly již dříve diplomatické zdroje.
Na summitu EU, který proběhl minulý čtvrtek v Bruselu, pak český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si Unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Česká republika s tím podle něj nesouhlasí a podobný názor vyjádřily i další země, například Polsko.
„Bavili jsme se o tom, co je potřeba udělat, aby byla Evropa konkurenceschopná. Hovořili jsme o tom, co brání tomu, abychom byli ještě úspěšnější,“ prohlásil Fiala o závěrečné debatě, kterou unijní lídři ve čtvrtek vedli a která se týkala obchodních vztahů, energetiky a konkurenceschopnosti. „Hovořil jsem o tom, že nepovažuji za dobré, abychom si stanovovali další klimatické cíle a abychom přijímali cíle do roku 2040, které komise připravuje,“ dodal český premiér. Výhrady měly údajně i Maďarsko nebo Francie.
Nesouhlasné stanovisko zopakoval Fiala i ve středu po jednání české vlády a prohlásil, že je třeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.
Uhlíková neutralita do roku 2050
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má EU také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
Oxid uhličitý je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.
„Vzhledem k tomu, že evropští občané stále více pociťují dopad klimatických změn, očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři se na nás spoléhají, že stanovíme předvídatelný směr,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Dnes ukazujeme, že pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta je pragmatická a realistická,“ dodala.
