Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.
Schodek rozpočtu chtějí Fiala se Stanjurou snížit pomocí rušení daňových výjimek i propouštění úředníků
8 minut
Události: Úsporná opatření kvůli vysokým dluhům
Státní rozpočet má pro letošek schválený schodek 295 miliard korun. Vláda čelila při jeho přípravě kritice hlavně kvůli strukturálnímu deficitu, tedy části schodku, která vzniká bez ohledu na mimořádné výdaje, jako jsou například ty související s pomocí Ukrajině a uprchlíkům nebo s následky živelních událostí, a bez ohledu na cyklické vlivy ekonomiky.
Vláda věří, že napřesrok dokáže tento schodek snížit o 70 miliard. O konkrétních krocích politici zatím nechtějí mluvit, obecné myšlenky však připouštějí. „Politické rozhodnutí ještě nepadlo, a aby mohlo padnout, musíme mít analýzy, musíme znát dopady. Na tom všem ministerstvo financí pracuje,“ ujistil předseda vlády.
obrázek
Schodky státních rozpočtů by podle plánů resortu financí měly klesat, z předloňských 420 a loňských 360 miliard korun na letošních 295 miliard. I pak výhled počítá s dalším snižováním deficitů.
„Doporučený poměr úspor a příjmů na jedné straně rozpočtu jsou dvě ku jedné. Zhruba dvě třetiny z těch sedmdesáti miliard znamená, že by se měla snížit bilance o snížené výdaje a asi jedna třetina na straně příjmů,“ naznačil ministr financí.
47 minut
Brífink po jednání premiéra a ministra financí
Fiala hovořil o „úpravách v daňové oblasti“, ovšem s tím, že má kabinet ambici provést je „při zachování celkové daňové zátěže pro lidi a firmy“.
Ministr financí Zbyněk Stanjura si mnoho slibuje od rušení daňových výjimek. Ministerstvo financí podle něj navrhuje zhruba desítku opatření v této oblasti, konkrétní však být nechtěl. U každé výjimky se podle něj posuzuje, jaký by byl dopad jejího zrušení na státní rozpočet a kolik poplatníků ji využívá. „Pokud to jsou nižší tisíce poplatníků, můžeme si odpovědět, že je výjimka zbytečná,“ řekl.
Vláda chce podle premiéra Fialy ušetřit také snižováním počtu státních zaměstnanců. Konkrétně hovořil o tom, že by mělo být potřeba méně úředníků, protože se sníží množství agend. „My jsme slíbili, že stát pod naším vedením bude efektivnější, bude štíhlejší, bude lépe fungovat,“ poznamenal. Upozornil, že například ministerstvo financí a jemu podřízené organizace loni zrušily 925 míst.
Stanjura už dříve uvedl, že ekonomičtí experti vládních stran řeší možné úspory založené na návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV). V médiích se objevovaly informace o možném prodloužení věku odchodu do důchodu, zvýšení některých daní nebo zrušení státní podpory stavebního spoření. Tuto otázku ale zatím neřešili. „Je to jeden z návrhů, zatím nemáme politickou dohodu, až se dohodneme, tak ten návrh představíme jako celek ,“ uvedl ministr.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil, že v březnu představí důchodovou reformu. V úvahu připadají také změny v sociálních odvodech živnostníků. Podle Fialy na nich zatím není shoda, ačkoli Jurečkova náměstkyně Šárka Jelínková (KDU-ČSL) naopak řekla, že na zvýšení odvodu shoda v koalici je.
