Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, výše se ještě může změnit, řekl šéf Rady ERÚ Jan Šefránek. Analytici očekávají nižší koncové ceny oproti letošku.
Zveřejněné návrhy úřadu počítají s aktuálně schválenými příspěvky státu, včetně dotací na podporované zdroje energie (POZE) ve výši 24,6 miliardy korun.
Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by snížilo výdaje odběratelů zhruba o dvacet miliard korun. ERÚ je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit. Přesunutí POZE zcela na stát by naopak snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o patnáct procent, uvedl úřad.
„Platí náš slib, že snížíme regulovanou složku elektřiny převedením plateb za OZE. V současném plánu by ceny za regulovanou složku pro domácnosti vzrostly o 2,7 procenta, po našem opatření poklesnou o 15,1 procenta,“ sdělil první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Pro vysoké a velmi vysoké napětí to podle něj bude znamenat ještě vyšší snížení cen.
„Je to nejen splnění slibu, ale hospodářsky naprosto racionální krok, který umožní udržet konkurenceschopnost podniků, a tím i jejich schopnost investovat, zaměstnávat a odvádět daně. Současně to pomůže domácnostem, které nebudou platit jedny z nejvyšších cen v EU,“ dodal Havlíček, který by v příští vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů mohl být opět ministrem průmyslu a obchodu.
Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ.
U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit více než 45 procent výsledné ceny, u plynu asi pětadvacet procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
U plynu nyní ERÚ počítá s růstem regulované složky o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem 22 korun za megawatthodinu. Pro velké odběratele úřad navrhl růst o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za megawatthodinu.
Za aktuálních podmínek ERÚ počítá s růstem regulované složky ceny elektřiny na hladině nízkého napětí, tedy zejména u domácností, o 2,7 procenta. To by znamenalo růst asi o 75 korun za spotřebovanou megawatthodinu, přičemž průměrná spotřeba domácností je kolem tří megawatthodin za rok.
Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak úřad navrhl pokles o 2,7 procenta, a na hladině velmi vysokého napětí snížení o 7,3 procenta. To by představovalo pokles o desítky korun za megawatthodinu.
Finální ceny se mohou změnit
Úřad podle Šefránka v návrhu zohlednil růst nákladů na modernizaci a provoz soustav. Pozitivně se podle něj naopak do cen propisuje pokles nákladů na krytí technických ztrát, zajištění systémových služeb nebo mírné oživení mezinárodního tranzitu plynu přes Česko. ERÚ upozornil, že konečná podoba regulovaných cen se ještě může změnit, zejména v případě zásahů, které avizuje nově sestavovaná vládní koalice.
„Pokud by stát na sebe převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ je do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o patnáct procent. Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější,“ řekl Šefránek.
Zástupci ERÚ upozornili, že v případě úprav potřebuje úřad na změny cenových výměrů zhruba čtrnáct dnů. Úřad nyní podle zákona musel k návrhům zahájit konzultační proces, konečný cenový výměr regulovaných cen pro příští rok pak musí vydat do konce listopadu. Následně jej může ještě upravit.
Experti čekají pokles cen
Také analytici očekávají zásah nové vlády, která slibuje snižování regulovaných cen. I bez toho lze ovšem podle nich předpokládat, že koncové ceny energií, zejména pak elektřiny, budou v příštím roce vzhledem k vývoji na trhu oproti letošku nižší.
„Celkové náklady za elektřinu mohou u většiny domácností v roce 2026 spíše klesnout, u velkoodběru bude pokles výraznější. Pokud se navíc nová vláda rozhodne, že bude hradit vyšší část plateb za podporované obnovitelné zdroje, může být pokles ještě zásadnější,“ tvrdí ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. U plynu pak upozornil na předpoklad postupného navyšování spotřeby, což bude do budoucna snižovat regulované ceny.
„Pokud nová vláda naplní předvolební slib a převezme dotyčné výdaje plně na stát, regulované ceny by se mohly snížit až o patnáct procent. Tím by došlo k částečnému oddělení energetických nákladů domácností od dotační politiky státu a k stabilizaci účtů v delším horizontu. Jedná se o model, který funguje například v sousedním Německu," řekl analytik XTB Jiří Tyleček.
Pokles koncových cen elektřiny o jednotky procent předpokládá i přes nárůst regulované složky také člen správní rady Centropol Energy Jiří Matoušek.
„Zásadní jsou mírně nižší nákupní ceny elektřiny pro spotřebu v roce 2026. Dále rostoucí preference klientů uzavírat smlouvy s víceletými pevnými cenami s nižší ceníkovou cenou, do které se promítá nižší nákupní cena roku 2027. V cenách pro rok 2026 již nebudou v nákupech figurovat obchody za vysoké ceny z období energetické krize či těsně po ní. A v neposlední řadě za nižšími cenami stojí konkurenční tlak s velmi atraktivními cenami při změně dodavatele anebo při záchraně klientů,“ vysvětlil Matoušek.
