Dodavatelé zlevňují ceny energií

Nahrávám video

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

ČEZ nejprve zlevní fixované produkty – zákazníci si je mohou sjednat od pondělí. V procentech je sleva výraznější u plynu. „U těch fixací na dva nebo tři roky je meziročně pokles o dvacet pět až čtyřicet procent podle fixace, v případě elektřiny se jedná o pokles meziročně o asi jedenáct procent,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Od ledna pak společnost chce zlevnit závazky na dobu neurčitou, neupřesnila ale ještě o kolik.

Snižovat ceny hodlají i další hráči na trhu. „Budeme určitě upravovat ceny, nejen v průběhu posledního kvartálu, ale vše vyvrcholí úpravou cen na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna,“ uvedl marketingový ředitel Centropol Energy Jiří Matoušek.

Cena fixovaných produktů bude ale podle analytiků klesat spíše méně. Větší prostor pro zlevňování vidí u závazků na dobu neurčitou. Ty chce upravovat třeba Pražská energetika, od září k tomu přistoupil například E.ON.

„Od prvního listopadu zlevňujeme elektřinu o deset procent, plyn o osm procent,“ informoval také generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Dodavatelé také pozorují trend, kdy se lidé chtějí fixovat na delší dobu.

„Největší zájem z produktů, co aktuálně nabízíme, je dvouletá a tříletá fixace, s tím, že zákazníci si zpravidla volí delší dobu z pohledu energetické krize, kterou pamatují z minulosti,“ podotýká manažer zákaznického centra ČEZ Kristian Kopš.

Gavor: Doporučuji fixaci na dva roky

Energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor by doporučoval spíše fixaci na dva roky. „Ve třetím roce fixace se může stát, že na trhu budou jiné a možná ještě levnější produkty,“ míní.

Pozitivní vliv na ceny elektřiny by mohlo mít také přenesení části regulované složky od firem a domácností na stát. Tento krok prosazuje hnutí ANO, zároveň by ale zvýšilo nároky na státní rozpočet.

Zlevňování energií odráží vývoj na velkoobchodním trhu. Cena elektřiny se na něm v posledních letech ustálila – aktuálně se jedna megawatthodina obchoduje asi za 96 eur. Jen pro představu – během energetické krize se prodávala i za 984 eur, tedy více než desetkrát dráž. Významně klesla i cena plynu. Za megawatthodinu obchodníci aktuálně zaplatí okolo 32 eur – opět asi desetkrát méně než před třemi lety.

Vliv počasí

Spotřebu energií významně ovlivňují ceny a počasí. Čím dražší elektřina a plyn je, tím pochopitelně více domácnosti šetří. U počasí je efekt opačný. V chladných měsících spotřeba plynu a elektřiny oproti zbytku roku roste.

Teplárny zahajují dodávky tepla, pokud průměrné denní teploty klesnou dva dny po sobě pod třináct stupňů a neočekává se zlepšení. Radiátory tak každý rok začínají hřát v jinou dobu. Například v roce 2021 začala topná sezona brzy. V první polovině roku také zdražily emisní povolenky a následoval razantní růst velkoobchodních cen energií a také ze dne na den přišel pád Bohemia Energy. Skoro milion domácností hledalo nového dodavatele. Ceny energií stoupaly dál.

Zdražování energií pokračovalo i v roce 2022 – po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy se naučily výrazně šetřit firmy i domácnosti. Měnily spotřebiče za úsporné, omezovaly vytápění. Tehdejší vysoké ceny energií v kombinaci s příznivějším počasím znamenaly výrazný pokles spotřeby.

To, že se každý stupeň Celsia počítá, bylo jasně vidět mezi zářím 2023 a dubnem 2024. Průměrná denní teplota byla meziročně vyšší skoro o dva stupně a dodávky tepla klesly až o devět procent.

„Ty primitivní úspory typu utáhnout topení si myslím, že se vyčerpaly. Nikomu se nechce být ve vysloveně studeném bytě a koneckonců to vidíme i na změně trendu,“ uvádí také Gavor. Spotřeba energií znovu, i díky příznivějším cenám, pomalu roste. Na druhou stranu ale nyní s úsporami znovu pomáhá teplé počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 43 mminutami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 3 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 3 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 3 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.