Dodavatelé zlevňují ceny energií

Nahrávám video

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

ČEZ nejprve zlevní fixované produkty – zákazníci si je mohou sjednat od pondělí. V procentech je sleva výraznější u plynu. „U těch fixací na dva nebo tři roky je meziročně pokles o dvacet pět až čtyřicet procent podle fixace, v případě elektřiny se jedná o pokles meziročně o asi jedenáct procent,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Od ledna pak společnost chce zlevnit závazky na dobu neurčitou, neupřesnila ale ještě o kolik.

Snižovat ceny hodlají i další hráči na trhu. „Budeme určitě upravovat ceny, nejen v průběhu posledního kvartálu, ale vše vyvrcholí úpravou cen na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna,“ uvedl marketingový ředitel Centropol Energy Jiří Matoušek.

Cena fixovaných produktů bude ale podle analytiků klesat spíše méně. Větší prostor pro zlevňování vidí u závazků na dobu neurčitou. Ty chce upravovat třeba Pražská energetika, od září k tomu přistoupil například E.ON.

„Od prvního listopadu zlevňujeme elektřinu o deset procent, plyn o osm procent,“ informoval také generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Dodavatelé také pozorují trend, kdy se lidé chtějí fixovat na delší dobu.

„Největší zájem z produktů, co aktuálně nabízíme, je dvouletá a tříletá fixace, s tím, že zákazníci si zpravidla volí delší dobu z pohledu energetické krize, kterou pamatují z minulosti,“ podotýká manažer zákaznického centra ČEZ Kristian Kopš.

Gavor: Doporučuji fixaci na dva roky

Energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor by doporučoval spíše fixaci na dva roky. „Ve třetím roce fixace se může stát, že na trhu budou jiné a možná ještě levnější produkty,“ míní.

Pozitivní vliv na ceny elektřiny by mohlo mít také přenesení části regulované složky od firem a domácností na stát. Tento krok prosazuje hnutí ANO, zároveň by ale zvýšilo nároky na státní rozpočet.

Zlevňování energií odráží vývoj na velkoobchodním trhu. Cena elektřiny se na něm v posledních letech ustálila – aktuálně se jedna megawatthodina obchoduje asi za 96 eur. Jen pro představu – během energetické krize se prodávala i za 984 eur, tedy více než desetkrát dráž. Významně klesla i cena plynu. Za megawatthodinu obchodníci aktuálně zaplatí okolo 32 eur – opět asi desetkrát méně než před třemi lety.

Vliv počasí

Spotřebu energií významně ovlivňují ceny a počasí. Čím dražší elektřina a plyn je, tím pochopitelně více domácnosti šetří. U počasí je efekt opačný. V chladných měsících spotřeba plynu a elektřiny oproti zbytku roku roste.

Teplárny zahajují dodávky tepla, pokud průměrné denní teploty klesnou dva dny po sobě pod třináct stupňů a neočekává se zlepšení. Radiátory tak každý rok začínají hřát v jinou dobu. Například v roce 2021 začala topná sezona brzy. V první polovině roku také zdražily emisní povolenky a následoval razantní růst velkoobchodních cen energií a také ze dne na den přišel pád Bohemia Energy. Skoro milion domácností hledalo nového dodavatele. Ceny energií stoupaly dál.

Zdražování energií pokračovalo i v roce 2022 – po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy se naučily výrazně šetřit firmy i domácnosti. Měnily spotřebiče za úsporné, omezovaly vytápění. Tehdejší vysoké ceny energií v kombinaci s příznivějším počasím znamenaly výrazný pokles spotřeby.

To, že se každý stupeň Celsia počítá, bylo jasně vidět mezi zářím 2023 a dubnem 2024. Průměrná denní teplota byla meziročně vyšší skoro o dva stupně a dodávky tepla klesly až o devět procent.

„Ty primitivní úspory typu utáhnout topení si myslím, že se vyčerpaly. Nikomu se nechce být ve vysloveně studeném bytě a koneckonců to vidíme i na změně trendu,“ uvádí také Gavor. Spotřeba energií znovu, i díky příznivějším cenám, pomalu roste. Na druhou stranu ale nyní s úsporami znovu pomáhá teplé počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
16:45Aktualizovánopřed 57 mminutami

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš. Pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné.
před 1 hhodinou

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci uvedla, že platí její dopolední vyjádření, že většina kritiky převodu agend je neopodstatněná.
10:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 4 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 4 hhodinami
Načítání...