Dodavatelé zlevňují ceny energií

Nahrávám video

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

ČEZ nejprve zlevní fixované produkty – zákazníci si je mohou sjednat od pondělí. V procentech je sleva výraznější u plynu. „U těch fixací na dva nebo tři roky je meziročně pokles o dvacet pět až čtyřicet procent podle fixace, v případě elektřiny se jedná o pokles meziročně o asi jedenáct procent,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Od ledna pak společnost chce zlevnit závazky na dobu neurčitou, neupřesnila ale ještě o kolik.

Snižovat ceny hodlají i další hráči na trhu. „Budeme určitě upravovat ceny, nejen v průběhu posledního kvartálu, ale vše vyvrcholí úpravou cen na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna,“ uvedl marketingový ředitel Centropol Energy Jiří Matoušek.

Cena fixovaných produktů bude ale podle analytiků klesat spíše méně. Větší prostor pro zlevňování vidí u závazků na dobu neurčitou. Ty chce upravovat třeba Pražská energetika, od září k tomu přistoupil například E.ON.

„Od prvního listopadu zlevňujeme elektřinu o deset procent, plyn o osm procent,“ informoval také generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Dodavatelé také pozorují trend, kdy se lidé chtějí fixovat na delší dobu.

„Největší zájem z produktů, co aktuálně nabízíme, je dvouletá a tříletá fixace, s tím, že zákazníci si zpravidla volí delší dobu z pohledu energetické krize, kterou pamatují z minulosti,“ podotýká manažer zákaznického centra ČEZ Kristian Kopš.

Gavor: Doporučuji fixaci na dva roky

Energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor by doporučoval spíše fixaci na dva roky. „Ve třetím roce fixace se může stát, že na trhu budou jiné a možná ještě levnější produkty,“ míní.

Pozitivní vliv na ceny elektřiny by mohlo mít také přenesení části regulované složky od firem a domácností na stát. Tento krok prosazuje hnutí ANO, zároveň by ale zvýšilo nároky na státní rozpočet.

Zlevňování energií odráží vývoj na velkoobchodním trhu. Cena elektřiny se na něm v posledních letech ustálila – aktuálně se jedna megawatthodina obchoduje asi za 96 eur. Jen pro představu – během energetické krize se prodávala i za 984 eur, tedy více než desetkrát dráž. Významně klesla i cena plynu. Za megawatthodinu obchodníci aktuálně zaplatí okolo 32 eur – opět asi desetkrát méně než před třemi lety.

Vliv počasí

Spotřebu energií významně ovlivňují ceny a počasí. Čím dražší elektřina a plyn je, tím pochopitelně více domácnosti šetří. U počasí je efekt opačný. V chladných měsících spotřeba plynu a elektřiny oproti zbytku roku roste.

Teplárny zahajují dodávky tepla, pokud průměrné denní teploty klesnou dva dny po sobě pod třináct stupňů a neočekává se zlepšení. Radiátory tak každý rok začínají hřát v jinou dobu. Například v roce 2021 začala topná sezona brzy. V první polovině roku také zdražily emisní povolenky a následoval razantní růst velkoobchodních cen energií a také ze dne na den přišel pád Bohemia Energy. Skoro milion domácností hledalo nového dodavatele. Ceny energií stoupaly dál.

Zdražování energií pokračovalo i v roce 2022 – po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy se naučily výrazně šetřit firmy i domácnosti. Měnily spotřebiče za úsporné, omezovaly vytápění. Tehdejší vysoké ceny energií v kombinaci s příznivějším počasím znamenaly výrazný pokles spotřeby.

To, že se každý stupeň Celsia počítá, bylo jasně vidět mezi zářím 2023 a dubnem 2024. Průměrná denní teplota byla meziročně vyšší skoro o dva stupně a dodávky tepla klesly až o devět procent.

„Ty primitivní úspory typu utáhnout topení si myslím, že se vyčerpaly. Nikomu se nechce být ve vysloveně studeném bytě a koneckonců to vidíme i na změně trendu,“ uvádí také Gavor. Spotřeba energií znovu, i díky příznivějším cenám, pomalu roste. Na druhou stranu ale nyní s úsporami znovu pomáhá teplé počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.