Dodavatelé zlevňují ceny energií

Nahrávám video

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

ČEZ nejprve zlevní fixované produkty – zákazníci si je mohou sjednat od pondělí. V procentech je sleva výraznější u plynu. „U těch fixací na dva nebo tři roky je meziročně pokles o dvacet pět až čtyřicet procent podle fixace, v případě elektřiny se jedná o pokles meziročně o asi jedenáct procent,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Od ledna pak společnost chce zlevnit závazky na dobu neurčitou, neupřesnila ale ještě o kolik.

Snižovat ceny hodlají i další hráči na trhu. „Budeme určitě upravovat ceny, nejen v průběhu posledního kvartálu, ale vše vyvrcholí úpravou cen na dobu neurčitou s účinností od 1. ledna,“ uvedl marketingový ředitel Centropol Energy Jiří Matoušek.

Cena fixovaných produktů bude ale podle analytiků klesat spíše méně. Větší prostor pro zlevňování vidí u závazků na dobu neurčitou. Ty chce upravovat třeba Pražská energetika, od září k tomu přistoupil například E.ON.

„Od prvního listopadu zlevňujeme elektřinu o deset procent, plyn o osm procent,“ informoval také generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Dodavatelé také pozorují trend, kdy se lidé chtějí fixovat na delší dobu.

„Největší zájem z produktů, co aktuálně nabízíme, je dvouletá a tříletá fixace, s tím, že zákazníci si zpravidla volí delší dobu z pohledu energetické krize, kterou pamatují z minulosti,“ podotýká manažer zákaznického centra ČEZ Kristian Kopš.

Gavor: Doporučuji fixaci na dva roky

Energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor by doporučoval spíše fixaci na dva roky. „Ve třetím roce fixace se může stát, že na trhu budou jiné a možná ještě levnější produkty,“ míní.

Pozitivní vliv na ceny elektřiny by mohlo mít také přenesení části regulované složky od firem a domácností na stát. Tento krok prosazuje hnutí ANO, zároveň by ale zvýšilo nároky na státní rozpočet.

Zlevňování energií odráží vývoj na velkoobchodním trhu. Cena elektřiny se na něm v posledních letech ustálila – aktuálně se jedna megawatthodina obchoduje asi za 96 eur. Jen pro představu – během energetické krize se prodávala i za 984 eur, tedy více než desetkrát dráž. Významně klesla i cena plynu. Za megawatthodinu obchodníci aktuálně zaplatí okolo 32 eur – opět asi desetkrát méně než před třemi lety.

Vliv počasí

Spotřebu energií významně ovlivňují ceny a počasí. Čím dražší elektřina a plyn je, tím pochopitelně více domácnosti šetří. U počasí je efekt opačný. V chladných měsících spotřeba plynu a elektřiny oproti zbytku roku roste.

Teplárny zahajují dodávky tepla, pokud průměrné denní teploty klesnou dva dny po sobě pod třináct stupňů a neočekává se zlepšení. Radiátory tak každý rok začínají hřát v jinou dobu. Například v roce 2021 začala topná sezona brzy. V první polovině roku také zdražily emisní povolenky a následoval razantní růst velkoobchodních cen energií a také ze dne na den přišel pád Bohemia Energy. Skoro milion domácností hledalo nového dodavatele. Ceny energií stoupaly dál.

Zdražování energií pokračovalo i v roce 2022 – po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy se naučily výrazně šetřit firmy i domácnosti. Měnily spotřebiče za úsporné, omezovaly vytápění. Tehdejší vysoké ceny energií v kombinaci s příznivějším počasím znamenaly výrazný pokles spotřeby.

To, že se každý stupeň Celsia počítá, bylo jasně vidět mezi zářím 2023 a dubnem 2024. Průměrná denní teplota byla meziročně vyšší skoro o dva stupně a dodávky tepla klesly až o devět procent.

„Ty primitivní úspory typu utáhnout topení si myslím, že se vyčerpaly. Nikomu se nechce být ve vysloveně studeném bytě a koneckonců to vidíme i na změně trendu,“ uvádí také Gavor. Spotřeba energií znovu, i díky příznivějším cenám, pomalu roste. Na druhou stranu ale nyní s úsporami znovu pomáhá teplé počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Metro B ráno nejezdilo přes centrum Prahy, ve stanici Anděl srazil vlak člověka

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy ve čtvrtek ráno v obou směrech zhruba dvě hodiny nejezdilo, ve stanici Anděl srazila souprava člověka. Provoz byl obnoven kolem 06:45. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku.
05:32Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 1 hhodinou

ŽivěBrífink premiéra Babiše před odletem do Gdaňsku

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
před 4 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 9 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 10 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 12 hhodinami
Načítání...