Jednou z priorit vznikající vlády bude zřejmě energetika

Nahrávám video

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Karel Havlíček, který má v novém kabinetu řídit hospodářskou politiku, považuje v ekonomickém programu za hlavní tři oblasti: ceny energií, investice a stavební předpisy. K tomu bude podle něj třeba připravit infrastrukturu, a to jak energetickou, výzkumnou a digitální, tak i surovinovou. Cílem je podle něj maximální soběstačnost.

Bude třeba financovat transformaci energetiky

Příští vláda bude muset kromě cen energií řešit i to, aby jich v budoucnu bylo dostatečné množství. Spotřeba elektřiny totiž poroste a část současných zdrojů, hlavně těch uhelných, ale i jaderných, bude dožívat. Transformace si vyžádá stamiliardové investice.

Končící vláda proto odstartovala proces dostavby jaderných elektráren. Zatímco v Dukovanech už se připravují na výstavbu, Temelín ještě na finální verdikt čeká. Podle Havlíčka je ANO v tuto chvíli připraveno dát zelenou i dalším blokům. V Temelíně by mohly přibýt další dva.

Začít budovat by se také měly malé modulární reaktory a potřeba budou plynové i obnovitelné zdroje. „Není to souboj technologií, ale bude potřeba v energetickém mixu postavit všechno,“ podotýká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Otázkou je, jak se takové plány skutečně promítnou do cen energií, které chce ANO domácnostem i firmám snížit. Například generální ředitel skupiny Sev.en Luboš Pavlas předchozím vládám vyčítá, že se málo zabývaly dopadovými studiemi, tedy tím, jaký dopad budou mít dané kroky na konečné ceny. Právě do cen energií se totiž vyšší investice promítnou.

Zestátnění ČEZu

Ke snížení cen energií má podle plánu ANO sloužit i plné zestátnění společnosti ČEZ. Menšinové akcionáře chce vykoupit přímo za peníze ČEZu. To by podle dřívějších odhadů Karla Havlíčka stálo zhruba 250 miliard a trvalo asi rok a půl.

„Cílem je samozřejmě to, aby elektřina pro průmysl a občany byla za přijatelné ceny. Vnímám i to, že (budoucí členové vlády pod vedením ANO) mají představu, že stoprocentně státní ČEZ jim poskytne více nástrojů, aby toho mohli docílit. Myslím si ale, že to není jediný způsob (jak zlevnit energie),“ uvedl ředitel ČEZu Daniel Beneš.

„Slibovat si od toho, že budou nižší ceny elektrické energie, není realistické, nakonec se může stát, že ČEZ může mít záporný vlastní kapitál, a platit může zákaz vyplácení dividend,“ uvedl k možnému zestátnění končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonomové varují před vyšším deficitem

Ceny energií je možné snížit také přes takzvanou regulovanou složku, skrze kterou lidé a firmy platí například za distribuci nebo obnovitelné zdroje. Podle Havlíčka bude ANO usilovat o snížení i regulované složky. „Přeneseme obnovitelné zdroje energie opět na stát a pomůžeme si z Modernizačního fondu, případně z ostatních evropských fondů,“ předestřel.

Některé ekonomické plány stran a hnutí však mohou zvýšit schodek rozpočtu, před tím ale varují ekonomové. „Tady je třeba skutečně říct, že půjčování není zadarmo, není to tak, že dluhy se nesplácejí,“ uvedla například bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Navyšování deficitu se obávají také členové končící vlády. Například Stanjura občany vyzval, aby bedlivě sledovali, zda deficity za příští vlády porostou, a zda tedy vítězné strany dostály svým slibům, že se tak nestane.

Jak bude budoucí vláda postupovat v ekonomice, bude záležet i na programových prioritách možných koaličních partnerů. Třeba Motoristé chtějí škrtat národní dotace. „Řada firem, které si v několika uplynulých letech zvykly na život s dotacemi, si bude muset možná vzpomenout na to, že předtím byl život bez dotací,“ naznačoval svůj postoj například šéf Motoristů sobě a zvolený poslanec Petr Macinka.

Končící ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pak upozorňuje na to, že příští vláda se bude muset dále a více věnovat také novým tématům, jako je například umělá inteligence a digitalizace. A nesmí zapomenout také na podporu exportu.

Význam jednotlivých ekonomických témat určí programové prohlášení vlády, které by nadcházejí kabinet měl představit v příštích týdnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 9 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánovčera v 04:03

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.