Jednou z priorit vznikající vlády bude zřejmě energetika

Nahrávám video
Události: Energetika jako možná ekonomická priorita budoucí vlády
Zdroj: ČT24

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Karel Havlíček, který má v novém kabinetu řídit hospodářskou politiku, považuje v ekonomickém programu za hlavní tři oblasti: ceny energií, investice a stavební předpisy. K tomu bude podle něj třeba připravit infrastrukturu, a to jak energetickou, výzkumnou a digitální, tak i surovinovou. Cílem je podle něj maximální soběstačnost.

Bude třeba financovat transformaci energetiky

Příští vláda bude muset kromě cen energií řešit i to, aby jich v budoucnu bylo dostatečné množství. Spotřeba elektřiny totiž poroste a část současných zdrojů, hlavně těch uhelných, ale i jaderných, bude dožívat. Transformace si vyžádá stamiliardové investice.

Končící vláda proto odstartovala proces dostavby jaderných elektráren. Zatímco v Dukovanech už se připravují na výstavbu, Temelín ještě na finální verdikt čeká. Podle Havlíčka je ANO v tuto chvíli připraveno dát zelenou i dalším blokům. V Temelíně by mohly přibýt další dva.

Začít budovat by se také měly malé modulární reaktory a potřeba budou plynové i obnovitelné zdroje. „Není to souboj technologií, ale bude potřeba v energetickém mixu postavit všechno,“ podotýká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Otázkou je, jak se takové plány skutečně promítnou do cen energií, které chce ANO domácnostem i firmám snížit. Například generální ředitel skupiny Sev.en Luboš Pavlas předchozím vládám vyčítá, že se málo zabývaly dopadovými studiemi, tedy tím, jaký dopad budou mít dané kroky na konečné ceny. Právě do cen energií se totiž vyšší investice promítnou.

Zestátnění ČEZu

Ke snížení cen energií má podle plánu ANO sloužit i plné zestátnění společnosti ČEZ. Menšinové akcionáře chce vykoupit přímo za peníze ČEZu. To by podle dřívějších odhadů Karla Havlíčka stálo zhruba 250 miliard a trvalo asi rok a půl.

„Cílem je samozřejmě to, aby elektřina pro průmysl a občany byla za přijatelné ceny. Vnímám i to, že (budoucí členové vlády pod vedením ANO) mají představu, že stoprocentně státní ČEZ jim poskytne více nástrojů, aby toho mohli docílit. Myslím si ale, že to není jediný způsob (jak zlevnit energie),“ uvedl ředitel ČEZu Daniel Beneš.

„Slibovat si od toho, že budou nižší ceny elektrické energie, není realistické, nakonec se může stát, že ČEZ může mít záporný vlastní kapitál, a platit může zákaz vyplácení dividend,“ uvedl k možnému zestátnění končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonomové varují před vyšším deficitem

Ceny energií je možné snížit také přes takzvanou regulovanou složku, skrze kterou lidé a firmy platí například za distribuci nebo obnovitelné zdroje. Podle Havlíčka bude ANO usilovat o snížení i regulované složky. „Přeneseme obnovitelné zdroje energie opět na stát a pomůžeme si z Modernizačního fondu, případně z ostatních evropských fondů,“ předestřel.

Některé ekonomické plány stran a hnutí však mohou zvýšit schodek rozpočtu, před tím ale varují ekonomové. „Tady je třeba skutečně říct, že půjčování není zadarmo, není to tak, že dluhy se nesplácejí,“ uvedla například bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Navyšování deficitu se obávají také členové končící vlády. Například Stanjura občany vyzval, aby bedlivě sledovali, zda deficity za příští vlády porostou, a zda tedy vítězné strany dostály svým slibům, že se tak nestane.

Jak bude budoucí vláda postupovat v ekonomice, bude záležet i na programových prioritách možných koaličních partnerů. Třeba Motoristé chtějí škrtat národní dotace. „Řada firem, které si v několika uplynulých letech zvykly na život s dotacemi, si bude muset možná vzpomenout na to, že předtím byl život bez dotací,“ naznačoval svůj postoj například šéf Motoristů sobě a zvolený poslanec Petr Macinka.

Končící ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pak upozorňuje na to, že příští vláda se bude muset dále a více věnovat také novým tématům, jako je například umělá inteligence a digitalizace. A nesmí zapomenout také na podporu exportu.

Význam jednotlivých ekonomických témat určí programové prohlášení vlády, které by nadcházejí kabinet měl představit v příštích týdnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
před 3 hhodinami

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Růžička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
před 10 hhodinami

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
před 17 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 18 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
31. 1. 2026Aktualizováno31. 1. 2026

Sněmovna v úvodním kole podpořila vznik centrální stavební správy

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.
30. 1. 2026Aktualizováno30. 1. 2026

Trump nominoval do čela Fedu Kevina Warshe

Novým šéfem americké centrální banky (Fed) se zřejmě stane pětapadesátiletý Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident USA Donald Trump. Warsh už dříve působil v Radě guvernérů Fedu, v čele instituce nahradí dvaasedmdesátiletého Jeroma Powella, kterému končí mandát v květnu. Nominaci ale ještě bude muset potvrdit Senát.
30. 1. 2026Aktualizováno30. 1. 2026

Ekonomika loni rostla předběžně o 2,5 procenta

Tuzemská ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o skoro dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o půl procenta.
30. 1. 2026Aktualizováno30. 1. 2026
Načítání...