Jednou z priorit vznikající vlády bude zřejmě energetika

4 minuty
Události: Energetika jako možná ekonomická priorita budoucí vlády
Zdroj: ČT24

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Karel Havlíček, který má v novém kabinetu řídit hospodářskou politiku, považuje v ekonomickém programu za hlavní tři oblasti: ceny energií, investice a stavební předpisy. K tomu bude podle něj třeba připravit infrastrukturu, a to jak energetickou, výzkumnou a digitální, tak i surovinovou. Cílem je podle něj maximální soběstačnost.

Bude třeba financovat transformaci energetiky

Příští vláda bude muset kromě cen energií řešit i to, aby jich v budoucnu bylo dostatečné množství. Spotřeba elektřiny totiž poroste a část současných zdrojů, hlavně těch uhelných, ale i jaderných, bude dožívat. Transformace si vyžádá stamiliardové investice.

Končící vláda proto odstartovala proces dostavby jaderných elektráren. Zatímco v Dukovanech už se připravují na výstavbu, Temelín ještě na finální verdikt čeká. Podle Havlíčka je ANO v tuto chvíli připraveno dát zelenou i dalším blokům. V Temelíně by mohly přibýt další dva.

Začít budovat by se také měly malé modulární reaktory a potřeba budou plynové i obnovitelné zdroje. „Není to souboj technologií, ale bude potřeba v energetickém mixu postavit všechno,“ podotýká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Otázkou je, jak se takové plány skutečně promítnou do cen energií, které chce ANO domácnostem i firmám snížit. Například generální ředitel skupiny Sev.en Luboš Pavlas předchozím vládám vyčítá, že se málo zabývaly dopadovými studiemi, tedy tím, jaký dopad budou mít dané kroky na konečné ceny. Právě do cen energií se totiž vyšší investice promítnou.

Zestátnění ČEZu

Ke snížení cen energií má podle plánu ANO sloužit i plné zestátnění společnosti ČEZ. Menšinové akcionáře chce vykoupit přímo za peníze ČEZu. To by podle dřívějších odhadů Karla Havlíčka stálo zhruba 250 miliard a trvalo asi rok a půl.

„Cílem je samozřejmě to, aby elektřina pro průmysl a občany byla za přijatelné ceny. Vnímám i to, že (budoucí členové vlády pod vedením ANO) mají představu, že stoprocentně státní ČEZ jim poskytne více nástrojů, aby toho mohli docílit. Myslím si ale, že to není jediný způsob (jak zlevnit energie),“ uvedl ředitel ČEZu Daniel Beneš.

„Slibovat si od toho, že budou nižší ceny elektrické energie, není realistické, nakonec se může stát, že ČEZ může mít záporný vlastní kapitál, a platit může zákaz vyplácení dividend,“ uvedl k možnému zestátnění končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonomové varují před vyšším deficitem

Ceny energií je možné snížit také přes takzvanou regulovanou složku, skrze kterou lidé a firmy platí například za distribuci nebo obnovitelné zdroje. Podle Havlíčka bude ANO usilovat o snížení i regulované složky. „Přeneseme obnovitelné zdroje energie opět na stát a pomůžeme si z Modernizačního fondu, případně z ostatních evropských fondů,“ předestřel.

Některé ekonomické plány stran a hnutí však mohou zvýšit schodek rozpočtu, před tím ale varují ekonomové. „Tady je třeba skutečně říct, že půjčování není zadarmo, není to tak, že dluhy se nesplácejí,“ uvedla například bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Navyšování deficitu se obávají také členové končící vlády. Například Stanjura občany vyzval, aby bedlivě sledovali, zda deficity za příští vlády porostou, a zda tedy vítězné strany dostály svým slibům, že se tak nestane.

Jak bude budoucí vláda postupovat v ekonomice, bude záležet i na programových prioritách možných koaličních partnerů. Třeba Motoristé chtějí škrtat národní dotace. „Řada firem, které si v několika uplynulých letech zvykly na život s dotacemi, si bude muset možná vzpomenout na to, že předtím byl život bez dotací,“ naznačoval svůj postoj například šéf Motoristů sobě a zvolený poslanec Petr Macinka.

Končící ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pak upozorňuje na to, že příští vláda se bude muset dále a více věnovat také novým tématům, jako je například umělá inteligence a digitalizace. A nesmí zapomenout také na podporu exportu.

Význam jednotlivých ekonomických témat určí programové prohlášení vlády, které by nadcházejí kabinet měl představit v příštích týdnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...