Jednou z priorit vznikající vlády bude zřejmě energetika

4 minuty
Události: Energetika jako možná ekonomická priorita budoucí vlády
Zdroj: ČT24

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Karel Havlíček, který má v novém kabinetu řídit hospodářskou politiku, považuje v ekonomickém programu za hlavní tři oblasti: ceny energií, investice a stavební předpisy. K tomu bude podle něj třeba připravit infrastrukturu, a to jak energetickou, výzkumnou a digitální, tak i surovinovou. Cílem je podle něj maximální soběstačnost.

Bude třeba financovat transformaci energetiky

Příští vláda bude muset kromě cen energií řešit i to, aby jich v budoucnu bylo dostatečné množství. Spotřeba elektřiny totiž poroste a část současných zdrojů, hlavně těch uhelných, ale i jaderných, bude dožívat. Transformace si vyžádá stamiliardové investice.

Končící vláda proto odstartovala proces dostavby jaderných elektráren. Zatímco v Dukovanech už se připravují na výstavbu, Temelín ještě na finální verdikt čeká. Podle Havlíčka je ANO v tuto chvíli připraveno dát zelenou i dalším blokům. V Temelíně by mohly přibýt další dva.

Začít budovat by se také měly malé modulární reaktory a potřeba budou plynové i obnovitelné zdroje. „Není to souboj technologií, ale bude potřeba v energetickém mixu postavit všechno,“ podotýká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Otázkou je, jak se takové plány skutečně promítnou do cen energií, které chce ANO domácnostem i firmám snížit. Například generální ředitel skupiny Sev.en Luboš Pavlas předchozím vládám vyčítá, že se málo zabývaly dopadovými studiemi, tedy tím, jaký dopad budou mít dané kroky na konečné ceny. Právě do cen energií se totiž vyšší investice promítnou.

Zestátnění ČEZu

Ke snížení cen energií má podle plánu ANO sloužit i plné zestátnění společnosti ČEZ. Menšinové akcionáře chce vykoupit přímo za peníze ČEZu. To by podle dřívějších odhadů Karla Havlíčka stálo zhruba 250 miliard a trvalo asi rok a půl.

„Cílem je samozřejmě to, aby elektřina pro průmysl a občany byla za přijatelné ceny. Vnímám i to, že (budoucí členové vlády pod vedením ANO) mají představu, že stoprocentně státní ČEZ jim poskytne více nástrojů, aby toho mohli docílit. Myslím si ale, že to není jediný způsob (jak zlevnit energie),“ uvedl ředitel ČEZu Daniel Beneš.

„Slibovat si od toho, že budou nižší ceny elektrické energie, není realistické, nakonec se může stát, že ČEZ může mít záporný vlastní kapitál, a platit může zákaz vyplácení dividend,“ uvedl k možnému zestátnění končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonomové varují před vyšším deficitem

Ceny energií je možné snížit také přes takzvanou regulovanou složku, skrze kterou lidé a firmy platí například za distribuci nebo obnovitelné zdroje. Podle Havlíčka bude ANO usilovat o snížení i regulované složky. „Přeneseme obnovitelné zdroje energie opět na stát a pomůžeme si z Modernizačního fondu, případně z ostatních evropských fondů,“ předestřel.

Některé ekonomické plány stran a hnutí však mohou zvýšit schodek rozpočtu, před tím ale varují ekonomové. „Tady je třeba skutečně říct, že půjčování není zadarmo, není to tak, že dluhy se nesplácejí,“ uvedla například bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Navyšování deficitu se obávají také členové končící vlády. Například Stanjura občany vyzval, aby bedlivě sledovali, zda deficity za příští vlády porostou, a zda tedy vítězné strany dostály svým slibům, že se tak nestane.

Jak bude budoucí vláda postupovat v ekonomice, bude záležet i na programových prioritách možných koaličních partnerů. Třeba Motoristé chtějí škrtat národní dotace. „Řada firem, které si v několika uplynulých letech zvykly na život s dotacemi, si bude muset možná vzpomenout na to, že předtím byl život bez dotací,“ naznačoval svůj postoj například šéf Motoristů sobě a zvolený poslanec Petr Macinka.

Končící ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pak upozorňuje na to, že příští vláda se bude muset dále a více věnovat také novým tématům, jako je například umělá inteligence a digitalizace. A nesmí zapomenout také na podporu exportu.

Význam jednotlivých ekonomických témat určí programové prohlášení vlády, které by nadcházejí kabinet měl představit v příštích týdnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
7. 11. 2025

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
7. 11. 2025Aktualizováno7. 11. 2025

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
7. 11. 2025

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...