Jednou z priorit vznikající vlády bude zřejmě energetika

4 minuty
Události: Energetika jako možná ekonomická priorita budoucí vlády
Zdroj: ČT24

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Karel Havlíček, který má v novém kabinetu řídit hospodářskou politiku, považuje v ekonomickém programu za hlavní tři oblasti: ceny energií, investice a stavební předpisy. K tomu bude podle něj třeba připravit infrastrukturu, a to jak energetickou, výzkumnou a digitální, tak i surovinovou. Cílem je podle něj maximální soběstačnost.

Bude třeba financovat transformaci energetiky

Příští vláda bude muset kromě cen energií řešit i to, aby jich v budoucnu bylo dostatečné množství. Spotřeba elektřiny totiž poroste a část současných zdrojů, hlavně těch uhelných, ale i jaderných, bude dožívat. Transformace si vyžádá stamiliardové investice.

Končící vláda proto odstartovala proces dostavby jaderných elektráren. Zatímco v Dukovanech už se připravují na výstavbu, Temelín ještě na finální verdikt čeká. Podle Havlíčka je ANO v tuto chvíli připraveno dát zelenou i dalším blokům. V Temelíně by mohly přibýt další dva.

Začít budovat by se také měly malé modulární reaktory a potřeba budou plynové i obnovitelné zdroje. „Není to souboj technologií, ale bude potřeba v energetickém mixu postavit všechno,“ podotýká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.

Otázkou je, jak se takové plány skutečně promítnou do cen energií, které chce ANO domácnostem i firmám snížit. Například generální ředitel skupiny Sev.en Luboš Pavlas předchozím vládám vyčítá, že se málo zabývaly dopadovými studiemi, tedy tím, jaký dopad budou mít dané kroky na konečné ceny. Právě do cen energií se totiž vyšší investice promítnou.

Zestátnění ČEZu

Ke snížení cen energií má podle plánu ANO sloužit i plné zestátnění společnosti ČEZ. Menšinové akcionáře chce vykoupit přímo za peníze ČEZu. To by podle dřívějších odhadů Karla Havlíčka stálo zhruba 250 miliard a trvalo asi rok a půl.

„Cílem je samozřejmě to, aby elektřina pro průmysl a občany byla za přijatelné ceny. Vnímám i to, že (budoucí členové vlády pod vedením ANO) mají představu, že stoprocentně státní ČEZ jim poskytne více nástrojů, aby toho mohli docílit. Myslím si ale, že to není jediný způsob (jak zlevnit energie),“ uvedl ředitel ČEZu Daniel Beneš.

„Slibovat si od toho, že budou nižší ceny elektrické energie, není realistické, nakonec se může stát, že ČEZ může mít záporný vlastní kapitál, a platit může zákaz vyplácení dividend,“ uvedl k možnému zestátnění končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ekonomové varují před vyšším deficitem

Ceny energií je možné snížit také přes takzvanou regulovanou složku, skrze kterou lidé a firmy platí například za distribuci nebo obnovitelné zdroje. Podle Havlíčka bude ANO usilovat o snížení i regulované složky. „Přeneseme obnovitelné zdroje energie opět na stát a pomůžeme si z Modernizačního fondu, případně z ostatních evropských fondů,“ předestřel.

Některé ekonomické plány stran a hnutí však mohou zvýšit schodek rozpočtu, před tím ale varují ekonomové. „Tady je třeba skutečně říct, že půjčování není zadarmo, není to tak, že dluhy se nesplácejí,“ uvedla například bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Navyšování deficitu se obávají také členové končící vlády. Například Stanjura občany vyzval, aby bedlivě sledovali, zda deficity za příští vlády porostou, a zda tedy vítězné strany dostály svým slibům, že se tak nestane.

Jak bude budoucí vláda postupovat v ekonomice, bude záležet i na programových prioritách možných koaličních partnerů. Třeba Motoristé chtějí škrtat národní dotace. „Řada firem, které si v několika uplynulých letech zvykly na život s dotacemi, si bude muset možná vzpomenout na to, že předtím byl život bez dotací,“ naznačoval svůj postoj například šéf Motoristů sobě a zvolený poslanec Petr Macinka.

Končící ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pak upozorňuje na to, že příští vláda se bude muset dále a více věnovat také novým tématům, jako je například umělá inteligence a digitalizace. A nesmí zapomenout také na podporu exportu.

Význam jednotlivých ekonomických témat určí programové prohlášení vlády, které by nadcházejí kabinet měl představit v příštích týdnech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 2 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 15 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...