Miroslav Zámečník

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Český státní dluh dál roste, za první tři měsíce roku se zvedl o skoro 110 miliard korun na rekordní 3,221 bilionu korun. V debatě o situaci české ekonomiky v 90' ČT24 exprezident Václav Klaus prohlásil, že za její současný stav může iracionální politika našich vlád. Ekonomové se v pořadu shodli, že i když inflace zmírnila, je potřeba si dát pozor a je nutná výrazná změna, aby tuzemská ekonomika uspěla.

Povaha české ekonomiky se musí změnit, aby dokázala využít velký potenciál země, shodli se v Otázkách Václava Moravce člen představenstva ČSOB Ján Lučan, ekonom z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Důležité jsou podle nich investice do infrastruktury i efektivní školství. V diskuzi se dotkli i takzvaného vládního konsolidačního balíčku.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.

Ivan Bednárik rezignuje z funkce předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah. Dal najevo, že má vážné výhrady k tomu, že dráhy zatím nemohou počítat s penězi za pozemky pod kolejemi, které by se převedly na Správu železnic. S těmito penězi počítal Bednárikův podnikatelský plán. V čele drah skončí nynější ředitel k poslednímu únoru, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) s tím, že na nástupce bude vypsáno výběrové řízení. Do té doby bude firmu řídit člen představenstva Michal Kraus.

Vláda má nový rozpočet hotový, schválení sněmovní většinou by neměl být problém. Propad hospodaření státu má letos být 280 miliard korun místo dříve plánovaných 377 miliard. Národní rozpočtová rada vládu chválí, opozice kabinetu vyčítá, že je asociální a škrtá investice. Vrchní poradce České bankovní asociace a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník míní, že opravdový rozpočet nového kabinetu bude až ten nadcházející, teď už prý nebylo možné podobu návrhu kvalitativně změnit. Byl hostem Interview ČT24.

V dozorčí radě Českých drah mají nově usednout Jiří Minka, Petr Šlegr a Miroslav Zámečník. Ekonom Zámečník se má stát i jejím novým předsedou. Informace webů Zdopravy.cz a Seznam Zprávy potvrdil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla na 2,32 procenta z červencových 2,23 procenta. Sazba vzrostla pošesté v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky v srpnu sjednaly 10 444 hypoték za 33,7 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst, ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl.

Průměrná úroková sazba hypoték v červenci stoupla z červnových 2,13 procenta na 2,23 procenta, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Jde o největší nárůst od prosince 2018. Banky v červenci sjednaly 10 967 hypoték za 35,3 miliardy korun, což představuje meziroční růst objemu o 63 procent. Ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl.

Globální kontejnerová doprava je opět v problémech. Poté, co v závěru března zůstal týden zablokovaný Suezský průplav, nyní řeší akutní potíže jihočínská provincie Kuang-tung. Tamní kontejnerový terminál Jen-tchien kvůli ohnisku covidu-19 funguje pouze na zlomek běžné kapacity a na nakládku čekají desítky lodí. Téma rozebírali odborníci v Událostech, komentářích.

Až covidová epidemie zvrátila trend, který začal po roce 1989. Vklady firem v bankách tak loni v červenci byly poprvé vyšší než čerpané úvěry. A potvrzují to i poslední známé údaje z letošního února. Převis činil 107 miliard korun. Analytici upozorňují, že tato vyčkávací taktika mnohých firem je vzhledem k situaci na trhu pochopitelná, ale s přihlédnutím ke konkurenci by neměla trvat příliš dlouho.

Největší švýcarská banka UBS začne od července u vkladů nad 250 tisíc franků (6,1 milionu korun) klientům účtovat záporný úrok. Bude si tak brát část z jejich uložených peněz. Zápornou depozitní sazbu pak již téměř sedm let drží například strážkyně eura, Evropská centrální banka. A zároveň s tím v některých zemích pokračují tlaky na omezování používání hotovosti. Jak se tyto trendy mohou promítnout v Česku?

České podniky se dostaly už třetí měsíc za sebou do ojedinělé situace, kdy na úložkách v bankách mají více peněz, než kolik dluží. Saldo objemu jejich vkladů a úvěrů ke konci září dosahovalo téměř 27 miliard korun, vyplývá z aktuálních statistik České národní banky, na které upozornila Česká bankovní asociace.

Lidi mají v bankách rekordní množství peněz a úspory rostou jako nikdy dřív. Podle analytiků se domácnosti připravují na všechno neznámé, co přináší druhá vlna epidemie. Podobně se chovají i firmy. Pro ekonomiku to moc dobrá zpráva není.

Firmy omezily ve druhém čtvrtletí investice. Peníze shánějí buď na okamžité použití, nebo je ukládají na dobu, až bude jasno, kde by je mohly nejlépe využít. Vyplynulo to z aktuálního šetření České národní banky.

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze nechala odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Pro příští rok ČBA předvídá ve svém prvním odhadu růst na úrovni 2,3 procenta. Výkonnosti hospodářství bude podle ČBA pomáhat soukromá spotřeba podpořená solidním, ale zpomalujícím růstem mezd.

Česko dále podporuje požadavky demonstrantů v Hongkongu, protesty ale musí být nenásilné, zdůrazňuje náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD). Ekonomické sankce vůči Pekingu zatím nejsou na místě, dodal v Událostech, komentářích. Poslanec Leo Luzar (KSČM) varuje před vyvoláním globální ekonomické války. Hospodářských dopadů se podle analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka obává i Peking. Sinolog Martin Hála ale podotýká, že Hongkong už pro čínskou ekonomiku není zdaleka tak nepostradatelný jako kdysi.

Slovensko slaví deset let s eurem a podle někdejší viceguvernérky Národní banky Slovenska Eleny Kohútikové se obyvatelé s novou měnou sžili. Euro proto doporučuje i Čechům. Na Slovensku se podařilo debatu o euru dobře vést, lidé ztráceli obavy, to by se mělo stát i v Česku, hodnotí Kohútiková. Podle hlavního analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka se ale Češi cítí chudými, proto evropskou měnu odmítají. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Českou republiku mohou v příštím roce ekonomicky ohrozit události v cizině, řekl v pořadu Události, komentáře ekonom Miroslav Zámečník. Jmenoval případný tvrdý brexit, uvalení cel na automobily ze strany Spojených států a důsledky francouzského hnutí žlutých vest. Dodal, že na takovéto jevy se nelze připravit, jedině protikrizovým balíčkem.

„Komu není vzájemné rady, tomu není hospodářské pomoci.“ Nebo: „Co bychom měli, kdyby neexistovala RVHP?“ … „V principu všechno.“ Z obchodní unie socialistického bloku, Rady vzájemné hospodářské pomoci, si zkrátka dělali kdysi Češi legraci. Přitom na RVHP záleželo, jestli na trh půjdou gramofony ze Sovětského svazu, košile z NDR nebo uhlí z Polska.