Bankovní asociace v letošním roce nadále s dvouprocentním hospodářským růstem

Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze nechala odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Pro příští rok ČBA předvídá ve svém prvním odhadu růst na úrovni 2,3 procenta. Výkonnosti hospodářství bude podle ČBA pomáhat soukromá spotřeba podpořená solidním, ale zpomalujícím růstem mezd.

„V souvislosti s ne úplně jasnou hospodářskou situací v Německu nadále zůstává základním scénářem ČBA dočasné usazení české ekonomiky na tempech mírně pod jejím střednědobým potenciálem s tím, že během roku 2021 lze již očekávat mírné zrychlení,“ uvedl analytik ČBA Miroslav Zámečník.

Na jednu stranu se podle ČBA zdá, že se Německo vyhnulo recesi, a všeobecně se očekává spíše posílení jeho růstového trendu, na druhou stranu údaje o nových objednávkách v německém zpracovatelském průmyslu (jejich meziroční pokles o 6,5 procenta zaznamenaný v listopadu 2019 je již osmnáctým v řadě) brzdí přílišný optimismus hned v zárodku. 

Tentokrát to ale byly domácí objednávky, které pokles zmírňovaly, zatímco zhruba před rokem čísla zlepšovala poptávka ze zahraničí. Zmírnění rizik a nejistot pro mezinárodní obchod pomůže německé ekonomice zpět na udržitelnější růstovou trajektorii. Silnější německé exporty by se pak mohly stát vzhledem k jejich těsné korelaci tahounem i pro české HDP, míní ČBA.

Rizikem je možný obchodní spor mezi USA a EU

Největším rizikem odhadovaného vývoje české ekonomiky je podle ČBA v současnosti možný obchodní spor mezi USA a státy Unie v návaznosti na kontroverzní evropské dotace výrobci letadel Airbus a následné říjnové zavedení cel na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů.

„Dá se však předpokládat, že do konání prezidentských voleb v USA už americká administrativa žádné významnější kroky na poli obchodního protekcionismu nepodnikne,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Rizikem také může být reakce evropských ekonomik na zavedení přísnějších emisních limitů od roku 2021. To sice může vést v letošním roce k růstu prodeje automobilů kvůli předzásobení, v dalším roce to ale může způsobit pokles, který by ovlivnil zásadním způsobem ziskovost automobilek.

„V tuto chvíli není nikdo schopen předvídat, jak se promítnou přísné emisní normy a nástup elektrifikace do automobilového průmyslu v Česku, ale vnímáme to jako významné riziko,“ uvedl analytik Zámečník.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků českých bank. Ministerstvo financí (MF) očekává v listopadové prognóze letos růst ekonomiky o dvě procenta a příští rok o 2,2 procenta. Česká národní banka v listopadové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,4 procenta a příští rok o 2,8 procenta. MF zveřejní novou prognózu na počátku února a ČNB 6. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...