Ve svých nových prognózách zhoršily odhad vývoje české ekonomiky v příštím roce jak tuzemské instituce, tak i zahraniční. Ministerstvo financí snížilo očekávání růstu pro příští rok na dvě procenta. Letos pak počítá s 2,5 procenta, čímž se vrátilo k červencovému odhadu. Stejný růst pro letošní rok předvídá i Evropská komise, pro příští rok snížila odhad na 2,2 procenta. Nejoptimističtěji vyznívá výhled ČNB, která ho ponechala v případě letošního růstu na původních 2,6 procenta, nicméně pro příští rok odhad snížila na 2,4 procenta.
Ministerstvo financí v červencové prognóze počítalo s růstem o 2,5 procenta v letošním roce a příští rok o 2,3 procenta, následně v srpnu úřad odhad upravil na 2,4 procenta pro letošní rok a 2,2 procenta v příštím roce. Aktuálně se resort v očekáváních pro nynější rok vrátil k červencovému odhadu, ale v případě roku 2020 pokračuje ve zhoršování prognózy.
Tento negativní vývoj podle ministerstva financí souvisí s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst tažen výdaji domácností na spotřebu podpořenými rychlým růstem mezd.
Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně ministerstvo neočekává, že by došlo na brexit bez dohody. Dalším rizikem je nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru.
V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.
Růstu ekonomiky by mohl pomoci nákup armádní techniky
Naopak rychlejší růst ekonomiky proti odhadům by mohl ve střednědobém horizontu způsobit plánovaný nákup armádní techniky za 80 miliard korun, který by podle resortu financí ovlivnil růst investic.
Odhad inflace úřad v nové prognóze zvýšil. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,6 procenta. Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo pro letošek i příští rok mírně zhoršilo. Nově tak očekává v nynějším roce průměrný kurz 25,70 korun za euro a příští rok posílení na 25,50 korun za euro.
Ministerstvo financí podle zveřejněného Fiskálního výhledu České republiky také očekává, že letos veřejné finance skončí v přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek by se měl v poměru k HDP dále snížit a v roce 2021 se veřejné finance dostanou do schodku.
Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,1 procenta HDP, což byla šestá nejlepší hodnota v EU. Unie požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP. „Jednou z příčin tohoto vývoje je postupné ochlazování ekonomické aktivity spojené s vlivem vnějšího prostředí,“ uvádí dokument.
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že zpráva sice mluví o přebytkovém hospodaření, ale až po započítání hospodaření samospráv a zdravotních pojišťoven. „V konjunktuře, kterou stále zažíváme, má vykazovat přebytek samotný státní rozpočet, hlavně ze dvou důvodů. Aby snížil výdaje na dluhovou službu, až úrokové sazby opět vzrostou, a aby si mohl dovolit případné deficity, až se ekonomika skutečně ochladí,“ uvedl.
I Brusel očekává zpomalení růstu české ekonomiky
Evropská komise snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze ve čtvrtek uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu České republiky na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než v červencové předpovědi. V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá Komise.
Růst české ekonomiky dál potáhne i podle Bruselu zejména domácí spotřeba. Tu podle Komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra. Komise naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení. Bilance veřejných financí by měla v následujícím období zůstat vyrovnaná.
Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než Evropská komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem tuzemské centrální banky.
- Ministerstvo financí
2019: +2,5 procenta
2020: +2 procenta - ČNB
2019: +2,6 procenta
2020: +2,4 procenta - Evropská komise
2019: +2,5 procenta
2020: +2,2 procenta
ČNB nechala úrokové sazby beze změny
Sama Česká národní banka počítá, že po zpomalení růstu ekonomiky v roce 2020 na úrovni 2,4 procenta, by v roce 2021 mělo hospodářství přidat 2,8 procenta. Oba odhady ale představují zhoršení oproti předchozí prognóze. Pro rok 2021 třeba v srpnu odhadovala zlepšení o tři procenta.
Nové prognóze podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku.
Nicméně bankovní rada teď ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny, protože vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako protiinflační, tedy působící proti růstu cen. Mezi hlavní rizika patří podle guvernéra situace v zahraničí, která se může se zpožděním negativně odrazit ve vývoji české ekonomiky.
- Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) zůstává na dvou procentech, diskontní sazba na jednom procentu a lombardní sazba na třech procentech.
„S tím, jak prognóza fakticky doporučuje nejprve zvýšit úrokové sazby ČNB a ve druhém pololetí roku 2020 je vrátit víceméně na jejich stávající úroveň, pro řadu členů bankovní rady zřejmě může být coby kompromis přijatelný scénář dlouhodobé stability měnově-politických úrokových sazeb,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,5 procenta. Pro první čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 procenta. Pokles inflace bude podle ČNB příští rok brzdit dopad změn nepřímých daní. Sněmovna ve středu schválila navýšení spotřebních daní na alkohol nebo cigarety. Měnověpolitická inflace očištěná od změn nepřímých daní se podle guvernéra bude příští rok nacházet pod úrovní celkové inflace.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda podotkl, že ministerstvo financí bývá ve svém odhadu růstu ekonomiky konzervativnější než Česká národní banka.
„A to právě i z toho důvodu, aby nepřiměřeně optimistický scénář vývoje v následujícím roce nedal politikům příliš kuráže pro další požadavky navyšování rozpočtových výdajů. Odhad ČNB na druhou stranu může být až příliš optimistický, neboť centrální banka je institucí hospodářské politiky a její prognóza ovlivňuje například rozhodnutí soukromého sektoru o intenzitě investic,“ přiblížil s tím, že výsledkem zprůměrování odhadů růstu ministerstva financí a ČNB je hodnota 2,2 procenta. „Nikoli náhodou jde zároveň o odhad růstu Evropské komise pro rok 2020,“ podotkl.
EK: Ekonomika EU letos poroste o 1,4 procenta, příští roky zpomalí
Evropská komise se nevěnovala jenom Česku, ale vydala podzimní prognózu i pro unijní prostor. Ekonomika celé Evropské unie letos podle ní poroste shodně s dosavadními odhady, a to o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta.
Předpověď zároveň varuje před zpomalováním růstu hospodářství v příštích letech, které bude výraznější, než Komise soudila v červencovém odhadu. Nebezpečí vidí Brusel zejména v napjaté geopolitické situaci a nejistém vývoji mezinárodního obchodu.
Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a růst bude podle Komise pokračovat i v příštích letech. V roce 2020 hospodářství EU vzroste o 1,4 procenta, což je o 0,2 bodu méně, než Komise předpokládala v červenci. Také pro eurozónu je nový odhad 1,2 procenta pro příští rok o dvě desetiny bodu nižší než ten předchozí.
Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle Bruselu ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.
„Možná však vplouváme do nejistých vod: období velké nejistoty související s obchodními konflikty, rostoucím geopolitickým napětím, přetrvávajícím útlumem výrobního odvětví či brexitem,“ uvedl k předpovědi místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.
Obavy ohledně Itálie
Obavy Evropské komise se týkají zejména Itálie, která má v absolutních číslech už aktuálně nejvyšší dluh ze všech unijních zemí. Podle současného odhadu se dluhové břemeno letos zvýší na 136,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v příštím roce vzroste na 136,8 procenta. Řím naproti tomu odhaduje, že dluh země v příštím roce začne klesat.
EK zároveň odhadla, že strukturální rozpočtový deficit Itálie se letos zvýší na 2,2 procenta HDP a příští rok bude ještě o tři desetiny bodu vyšší.
Mezi rozpočtově ukázněné země naopak bude nadále patřit Německo, které má podle představ Komise či Evropské centrální banky prostor k prorůstovým opatřením. Navzdory zhoršenému výhledu růstu si letos největší ekonomika Unie udrží rozpočtový přebytek 1,2 procenta HDP. V příštím roce přebytek podle aktuálního odhadu klesne na 0,6 procenta a v roce 2021 na 0,2 procenta HDP, což ale stále dává prostor k fiskálním krokům zmírňujícím očekávané zpomalení růstu.
