Sněmovna se odpoledne neočekávaně vrátila k daňovému balíčku a schválila ho. Ještě dopoledne poslanci na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončili debatu o tomto sporném návrhu, byť do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Tento postup vyvolal zhruba hodinovou kritiku zástupců opozice. Nařkli koalici, že porušuje zákon. Vládní návrh na zvýšení daní nyní dostane k projednání Senát, ale je pravděpodobné, že ho vrátí zpět sněmovně.
Lihoviny a tabák zřejmě zdraží. Sněmovnou prošel daňový balíček
7 minut
Události ČT: Lihoviny a tabák zřejmě zdraží. Poslanci schválili vládní daňový balíček
Závěrečné hlasování v dolní komoře se nakonec uskutečnilo v podvečer. Pro schválení balíčku hlasovalo 96 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Zato ODS, lidovci, TOP 09 a STAN při hlasování opustili sál.
Vládní daňový balíček především zvyšuje spotřební daně u lihu a tabákových výrobků. Vláda argumentuje tím, že vyšší ceny alkoholu a cigaret povedou k omezení spotřeby a doporučují to i mezinárodní organizace. Podle opozice jde jen o vyšší přísun peněz do rozpočtu.
V případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 koruny. Unie výrobců lihovin už dříve uvedla, že v takovém případě zdraží láhev o asi devět korun. Piva ani vína se však zvýšení sazeb netýká.
Spotřební daně z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, by měly podle návrhu stoupnout příští rok zhruba o deset procent. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret, tabákové firmy ale předpokládají zvýšení daňové zátěže na krabičku o 12 až 13 korun.
Plyn určený pro vytápění v domovních kotelnách se má zdanění nakonec vyhnout
Během středy poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích k daňovému balíčku například odmítli vládní návrh zdanit plyn pro vytápění v domovních kotelnách. Plyn je osvobozen od energetické daně, ale vláda chtěla toto osvobození zrušit.
Naproti tomu sněmovní většina prosadila zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí na 2000 korun z tisícikoruny, když odmítla pozměňovací návrh na jeho zachování v dosavadní výši. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upozorňuje, že zvýšení poplatku bylo dlouhodobým požadavkem Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Úřad podle ní chtěl ještě výraznější navýšení.
Beze změny prošlo hlasováním vládou navrhované zdanění části technických rezerv pojišťoven. Nově mají být rezervy daňově uznatelné jen do výše stanovené evropskou směrnicí Solvency II. Rozdíl mezi dosavadní výší a novou výší má být předmětem zdanění. Pojišťovny mají doplatit během dvou let asi 10,5 miliardy korun.
Kritizovala to opozice a nesouhlasila s tím ani Česká asociace pojišťoven. Ministryně financí opakovaně argumentuje tím, že ruší nesystémovou výjimku pro jeden sektor, kterou jiný sektor podnikání nemá. Odmítá, že by šlo o sektorovou daň.
Dopady daňového balíčku na rozpočet
V případě zdanění hazardu sněmovna podpořila Ondřeje Veselého (ČSSD), který navrhl zvýšit sazbu zdanění loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent. Argumentuje tím, že loterie jsou vysoce ziskové a tomu by mělo odpovídat i jejich zdanění. Mohlo by to podle něj přinést navíc až 800 milionů korun. Vláda původně navrhla zvýšit sazbu jen na 30 procent. Sazby zdanění ostatních druhů hazardu, například z automatů nebo tombol, ponechává na dosavadní úrovni.
V případě zdanění výher sněmovna přijala návrh, se kterým v rozpočtovém výboru uspěla jeho předsedkyně Miloslava Vostrá (KSČM), aby se zdaňovaly výhry nad jeden milion korun. Původně měl být limit už u sta tisíc korun. Poslanci schválili i další návrh výboru přijatý z popudu Karla Raise (ANO) připravený ve spolupráci s ministerstvem financí, který zavádí srážkovou daň pro loterie, tomboly a účtenkovou loterii. Srážkovou daň hradí ten, kdo výhru vyplácí a posílá ji finančnímu úřadu.
U ostatních druhů hazardu bude možné uplatnit proti příjmům z výhry pouze vklad. Poslanci ODS však tvrdí, že hráči budou muset vést účetnictví, zapisovat si výhry a vklady a na konci roku vyčíslit svůj výsledek. Podle nich nebude možné tento systém kontrolovat.
„Ostuda sněmovny.“ Opozice se kvůli způsobu schvalování asi obrátí na Ústavní soud
Opozice kritizovala dopolední ukončení debaty. Dolní komora ale odmítla požadavek šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska, aby se zákon vrátil k novému projednání do druhého čtení. Odmítla rovněž snahu šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury o zpochybnění postupu sněmovny i další procedurální návrhy, například Dominika Feriho (TOP 09) na odročení schvalování zákona do 25. listopadu.
Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že sněmovní většina si může odhlasovat, co chce, ale vědomě porušuje zákon o jednacím řádu dolní komory. Podle šéfa lidovců Marka Výborného je postup ostudou sněmovny.
Na rozpor s jednacím řádem upozornil také lídr poslanců Pirátů Jakub Michálek, podle kterého jde o bezdůvodný útok na práva opozice. Upozornil také na to, že koalice nepřistoupila ani na omezení řečnické doby, což je podle jednacího řádu možné.
Opozice se proto chystá způsob schvalování daňového balíčku napadnout u Ústavního soudu, a to hned poté, co zákon začne platit. „To je jasná ukázka toho, jak je vládní většina neschopná vládnout, jak je neschopná organizovat fungování sněmovny a pak přistupuje k nezákonným krokům,“ prohlásil Stanjura.
Naopak předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka soudí, že postup, který koalice zvolila, je v souladu s ústavou. V případě, že jej opozice napadne u Ústavního soudu, podle Chvojkova mínění neuspěje.
Vládní koalice navíc považuje dlouhé sněmovní projevy opozice za obstrukce. „Pan Stanjura mluvil minule dvě a půl hodiny, dneska mluvil pan Kalousek téměř hodinu. A mluví jenom proto, aby zdržovali, abychom nemohli přijímat zákony, které jsme lidem slíbili,“ podotkl premiér Andrej Babiš (ANO).
Na opozici se při debatě v dolní komoře obořil také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).„Co chcete vy? Aby pokračovala tahle šaškárna?,“ ptal se. Sněmovna podle něj vypadala tak směšně, že se na to nedalo dívat.
„Váš cíl je jediný: protože nevládnete, tak poškodit občany České republiky. A je mi z vás opravdu špatně,“ pronesl Filip.
Poslanci dali šanci slučování exekucí
Na konec jednacího dne podpořila sněmovna v prvním kole vládní novelu, která umožňuje dlužníkům čelícím několika exekucím mít pouze jednoho exekutora. Věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Dolní komora dala zároveň šanci také poslaneckému návrhu na zavedení místní příslušnosti exekutorů. Rovněž tato předloha předpokládá slučování exekucí.
Oba návrhy nyní posoudí ústavně-právní a sociální výbor. Budou na to mít prodlouženou lhůtu 80 dnů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že obě varianty jsou možné. Je ale podle ní nutné sladit je tak, aby fungovaly v praxi.
