Vláda na svém pondělním zasedání schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem ve výši 40 miliard korun. Nyní zamíří k posouzení do Poslanecké sněmovny. Jednání kabinetu se zúčastnil i prezident republiky Miloš Zeman. Pro ČT řekl, že rozpočtu vyjádřil podporu s dvěma kritickými výhradami: jsou v něm „úplně zbytečné dotace na obnovitelné zdroje, zejména solární“ a počet státních úředníků stále roste.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2020. Prezident Zeman mu vyjádřil podporu
Události: Vláda schválila návrh státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Prezident Zeman také kritizoval stále existující daňové výjimky, za nimiž stojí různé lobbistické skupiny, které se jich nechtějí vzdát. Vzhledem k síle těchto skupin uvedl, že bude třeba postupovat „salámovou metodou“ a rušit výjimky postupně.
Prezident republiky Miloš Zeman k rozpočtu 2020 (zdroj: ČT24)
Celkový dopad výjimek vyčíslil na 318 miliard korun. Pokud by se je podařilo odbourat, bylo by více peněz na dopravní infrastrukturu či na sociální výdaje, uvedl.
Pokud by se současný návrh rozpočtu zásadně ve sněmovně nezměnil, je Zeman připraven „v zásadě rozpočet podepsat“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) - už po schválení návrhu - řekl k výhradám prezidenta, že za nárůstem počtu státních zaměstnanců jsou hlavně zvyšující se počty učitelů a dalších profesí. O daňových výjimkách, po jejichž zrušení Zeman volá, řekl, že se tím kabinet bude ještě zabývat.
Babiš očekává bitvu o rozpočet ve sněmovně. Chtěl by přesvědčit opozici, která pokládá návrh za nezodpovědný, o tom, že je prorůstový. Jednat hodlá i s komunisty, kteří po počátečních výhradách podporu vládnímu návrhu státního rozpočtu předběžně slíbili. Novinářům po jednání kabinetu řekl, že na rozdíl od kritiků návrhu nevidí riziko krize.
„Vnímáme, že se tu někdo snaží mluvit o krizi, já tu žádnou krizi nevidím, v rámci naší země,“ uvedl s odkazem na spotřebu domácností.
ČSSD je s návrhem rozpočtu spokojena, podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka vláda dospěla ke kompromisu. Růst penzí a rodičovského příspěvku podle něj posílí spotřebu.
Skořepa: 40 miliard schodku není žádná tragédie
Podle ekonoma Michala Skořepy z České spořitelny lze mít sice k rozpočtu řadu připomínek, ale navržený 40miliardový schodek nepovažuje za žádnou tragédii, uvedl v ranním Studiu 6.
„Samotné číslo, 40 miliard, není žádná tragédie. Já osobně jsem vždy příznivcem toho, dívat se na veřejné finance jako celek, a ty jsou pořád ještě v plusu,“ konstatuje Skořepa. Dodává, že ekonomové posuzují spíše strukturální deficit a ten je podle výpočtu České národní banky v tuhle chvíli na nule.
Schodek 40 miliard není žádná tragédie, říká ekonom Skořepa (zdroj: ČT24)
„To znamená, že české veřejné finance jako celek, tedy to, co si stát z ekonomiky bere a co tam pak vrací, je zhruba tam, kde by to být mělo vzhledem k tomu, jak je na tom česká ekonomika,“ poznamenal ekonom.
Navržené výdaje ministerstev ve státním rozpočtu 2020*
Mezi slabá místa rozpočtu ale podle něj patří investice. „Na jednu stranu se sice podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích zvyšuje, pro letošní rok to mělo být něco kolem osmi procent, pro příští rok to má být devět procent, je tam tedy progrese. Na stranu druhou je to ale méně, než jsme vidívali pět deset let zpátky, kdy to bylo deset procent i více,“ konstatuje Skořepa. A dodává, že je potřeba také zvážit to, že dnes je extrémně levné si půjčovat, a tak si je i český státní rozpočet schopen půjčovat levně a na poměrně dlouhou dobu.
„Takže musí existovat spousta investic, které česká ekonomika potřebuje v nejrůznějších oblastech a které by se daly v tuhle chvíli připravit a udělat tak, aby na tom stát vydělal,“ míní.
Rozpočet 2020
Mezi priority podle vládní koalice ANO a ČSSD ovšem patří jak zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu, tak i vyšší investiční výdaje.
- zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 326 Kč
- zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc Kč na 300 tisíc Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020
- nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 tisíc Kč
- nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7,2 % v roce 2020 a o 7,2 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 tisíc Kč
- navýšení platů všech zaměstnanců veřejné správy v roce 2020 bude činit 1500 Kč na zaměstnance a současně bude zrušena 1. stupnice platových tarifů
- zvýšení kapitálových výdajů v roce 2020 na celkovou výši 146,7 miliardy Kč, tedy o 24,4 miliardy Kč více než v roce 2019
- zvýšení výdajů ministerstva obrany o 8,8 miliardy Kč na celkové výdaje 75,5 miliardy Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %
- zvýšení národního výdajového rámce Státního fondu dopravní infrastruktury o 4,7 miliardy Kč na celkovou úroveň 70,2 miliardy Kč (včetně prostředků z EU pak ve výši 83,2 miliardy Kč)
- valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %
- krácení počtu míst ve státní správě o 2970 míst při celkové úspoře 1,6 miliardy Kč
- snížení provozních výdajů kapitol o 10 %
- Zdroj: ministerstvo financí
Ostatně v pátek se koalice také dohodla na růstu mezd ve veřejné sféře, růst o 1500 korun v tarifech a zrušení nejnižší tarifní tabulky by ještě dopoledne měli zástupci vlády projednat ve Strakově akademii s odbory a zaměstnanci. Nicméně učitelé mají dostat přidáno procentuálně, a to o deset procent, ještě ale není jasné, kolik z toho do tarifů.
Výdaje rozpočtu 2020
Zrovna platy učitelů Skořepa považuje za specifický typ investice. „Protože tím se zvyšuje produktivita, kvalita vzdělání příštích generací, a je dobře, že se tady platy zvyšují,“ říká s tím, že z analýzy, na které se podílel, vyšlo, že ve srovnání s dalšími zeměmi má český stát v platech učitelů obrovský dluh.
„Je dobře, že se zvyšuje, ale mohlo by i více. Ambice je pořád menší, než by měla být, tak aby si čeští učitelé vydělávali tolik, kolik by měli, a aby to povolání bylo atraktivní,“ dodává Skořepa.
Odbory chtějí, aby učitelé dostali do tarifů celých 10 procent navíc
Například pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce.
„Už jednou bylo slíbeno 15 procent, najednou je to jen pět procent do tarifů, to považujeme za neakceptovatelné, a to i s ohledem na cíl, který Česká republika má, a to, co politici dlouhodobě slibují. My od toho nehodláme odstoupit. Věřím, že ministr (Robert) Plaga (za ANO) najde východisko,“ uvedl Středula.
Nárůst výdajů na platy zaměstnanců bude znamenat pro rozpočet zhruba dvě miliardy korun navíc. Ve veřejném sektoru pracovalo na konci loňska 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se zvedl o 10,8 procenta.
Vyjde vládě ve sněmovně vše, co s rozpočtem naplánovala?
Ministerstvo financí také na začátku září zvýšilo příjmy i výdaje v návrhu státního rozpočtu pro příští rok o 20 miliard korun. Oproti původnímu plánu mají příjmy činit 1578,1 miliardy korun, výdaje 1618,1 miliardy korun. Schodek rozpočtu zůstává nicméně stále 40 miliard.
„Tohle je další výtka, kterou bychom mohli mít k rozpočtu. On do jisté míry, i když ne nijak zásadně, v rozsahu několika desítek miliard korun, počítá s příjmy, které ještě nejsou úplně na stole, jsou zatím jen na stole v parlamentu,“ upozornil Skořepa.
„Teoreticky se tak může přihodit to, že se něco změní, než dojde k finálnímu hlasování, a vládě se třeba nepodaří prohlasovat vše, co má nachystáno, tedy i ten nový balíček, o který je opřeno zvýšení příjmů a tím pádem možnost zvýšit výdaje. Takže je to takové fiskální furiantství, kdy vláda spoléhá na to, že se jí podaří protlačit další daňové příjmy do budoucna, které ospravedlní zvýšení výdajů,“ dodal Skořepa.