Školství, průmysl i policie získají z rozpočtu 2020 více peněz, než se původně plánovalo

Nahrávám video

Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na zajištění nových učitelů. O 30 milionů korun více by mělo jít na dotační program na školní obědy zdarma pro děti z chudých rodin. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom v pondělí dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Ta se setkala i s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO). Rovněž rozpočet tohoto ministerstva si o něco polepší. O 1,1 miliardy korun získá více i policie, uvedl po schůzce s ministryní Jan Hamáček (ČSSD), ministr vnitra.

Celkově by ministerstvo školství mělo v roce 2020 hospodařit s 213 miliardami korun, což je o zhruba 17 miliard korun více než letos.

„Musím říct, že jsme našli shodu velmi pragmaticky na všech oblastech, o kterých jsme mluvili,“ uvedl Plaga po jednání se Schillerovou. Ministerstvo financí tak v rozpočtu zohlední i miliardu korun navíc pro zajištění nových učitelů v regionálním školství, kam je třeba nalákat více pedagogů kvůli nástupu populačně silnějších ročníků dětí, řekl.

Spor s odbory o výši růstu platů

Návrh rozpočtu dál počítá se zvyšováním výdělků vyučujících o deset procent v roce 2020 a o devět procent v roce 2021. Platy nepedagogů by měly růst v obou letech pokaždé o sedm procent.

Odbory s navrhovaným růstem nesouhlasí. Už dříve oznámily, že budou požadovat v příštím roce navýšení platů učitelů o 15 procent a nepedagogických pracovníků ve školství o deset procent. Chtějí o tom ještě vyjednávat s vládou.

Ministerstvo financí dále počítá s přidáním peněz pro vysoké školy, jejichž rozpočet letos činí zhruba 26,5 miliardy korun. V příštím roce by měl narůst meziročně o 900 milionů korun. V roce 2021 by měly univerzity dostat další miliardu navíc.

Rozpočet na sport v kapitole resortu školství by měl příští rok klesnout o půl miliardy korun proti letošku a v dalších dvou letech pokaždé o další miliardu. Letos jde na jeho výdaje sedm miliard korun. Podle Schillerové pokles souvisí se vznikem Národní sportovní agentury a s tím, že ministerstvo nyní utlumuje své dotační programy. Podle ministryně se zřejmě část peněz z letošního rozpočtu nyní nevyčerpá a peníze by se pak měly převést do příštího roku. Ve výsledku by tedy mělo jít na sport příští rok podobné množství peněz jako letos, dodala Schillerová.

Nahrávám video

Plaga se se Schillerovou dohodl také na navýšení dotací na školní obědy pro děti z chudých rodin. Program funguje od roku 2015 a resort z něj poskytuje peníze školám prostřednictvím neziskových organizací. „Navýšení je o 30 milionů (korun) z 30 (milionů) původních,“ řekl Plaga.

Polepší si i ministerstvo průmyslu a obchodu

Předběžně navrhovaná částka 37,1 miliardy korun pro resort průmyslu a obchodu se po pondělním jednání Schillerové a Havlíčka zvýšila o dalších více než 400 milionů. Z nich podle Havlíčka zamíří 200 milionů korun na nárokové investiční pobídky a dalších 200 milionů korun na sanace a rekultivace pro těžaře, zhruba se 23 miliony se počítá na ostatní provozní výdaje.

Havlíček vypíchl, že příští rok bude rozpočet na výzkum rekordní a posiluje se o jednu miliardu vůči stávajícímu roku a téměř o 3,5 miliardy oproti minulému roku. „Potvrzujeme tím, co je prioritou této vlády, a to je podpora vědy,“ dodal. Jednání bylo podle obou ministrů věcné a ladily se pouze detaily. Oba také vyloučili, že by v budoucnu výzkum a vývoj přešel jen pod resort průmyslu.

Nahrávám video

O penězích pro svůj resort jednal v pondělí na ministerstvu financí také ministr vnitra Hamáček.  Po schůzce uvedl, že se rozpočet ministerstva zvýší o 1,3 miliardy korun proti původnímu návrhu.

Z toho u policie o 1,1 miliardy: 500 milionů půjde na obnovu automobilové techniky, 250 milionů do provozu, 200 milionů do investic a 155 milionů na platy policistů, které se letos podařilo získat náborem, upřesnil ministr. Připomněl, že už dříve se podařilo vyjednat zhruba 400 milionů korun navíc pro hasiče. Jednat se ještě bude o penězích na digitalizaci. Právě digitalizaci zmiňoval Hamáček před jednáním jako druhou oblast, pro kterou chtěl peníze navíc vyjednat.

Hamáček i policejní prezident Jan Švejdar vyjádřili s vyjednanými změnami spokojenost. 

Nahrávám video

Řada jednání o rozpočtech resortů již proběhla

Pondělní schůzka je další z jednání ministryně financí při přípravě rozpočtu na rok 2020. V nedávných týdnech se již domluvila na resortních rozpočtech s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO), ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) i náměstkem René Schreierem, který je pověřen vedením ministerstva kultury.

V úterý by měla na ministerstvo financí přijít jednat ministryně Maláčová. Schillerová nyní zopakovala, že požadavek ministerstva práce a sociálních věcí na 11 miliard korun navíc ze státního rozpočtu pro příští rok je nereálný. „Já už jsem řekla, že 11 miliard pro MPSV je nereálné, to skutečně nemám na rozdělení ani do těch zbývajících resortů. Já jsem připravena k nějakému kompromisu, ale budu se o něm bavit až z očí do očí s paní ministryní (Janou Maláčovou),“ řekla Schillerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 11 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...