Náměstek René Schreier pověřený vedením ministerstva kultury se dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o navýšení rozpočtu na příští rok o 440 milionů korun. V tiskové zprávě to sdělil resort financí. Schreier řekl, že budou pokračovat jednání o přibližně stovce milionů, které by měly jít na platy pracovníků v kultuře, a že vyjednal také výdaje pro projekty ministerstva do roku 2022 v objemu asi miliardy korun. Rozpočet na příští rok bude vyšší než letos, dynamika růstu a přibližování se k jednomu procentu slibovanému ve vládních závazcích se ale zpomalila.
Letos výdaje ministerstva činí asi 14,78 miliardy korun, v příštím roce by to po započtení nově slíbené sumy mělo být přibližně 14,8 miliardy. Ministerstvo kultury dříve uvádělo, že by sumu navrženou na příští rok, která byla o přibližně 424 miliony nižší proti letošnímu rozpočtu, chtělo zvýšit o 700 milionů. Premiér Andrej Babiš (ANO) při odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z funkce zmiňoval miliardu korun. Při prvních jednáních o rozpočtu letos v únoru byl návrh na příští rok dokonce o 2,2 miliardy korun nižší než letos.
„Miliarda byla v kategorii ideální stav, 700 milionů byly minimální požadavky, ale hlavním naším cílem bylo, abychom udrželi nebo zvýšili celkové výdaje oproti rozpočtu letošnímu. Což se podařilo,“ řekl Schreier. Primární bylo podle něj zajistit dofinancování evropských projektů, ale i oblast platová. „Tam teď nemáme víceméně nic promítnuto,“ uvedl. Náměstek s ministryní jednal nečekaně, jejich setkání bylo dlouho plánované na pondělí 19. srpna.
Ministerstvo chtělo ohledně platů změnu tak, aby zaměstnanci jeho příspěvkových organizací přešli z první platové třídy do druhé. „To jsme rozjednali a budeme pokračovat v jednání dál na velké tripartitě,“ řekl Schreier s tím, že ve hře je dalších 100 milionů korun pro tyto účely, které by měly rozpočet ještě navýšit.
Doplnil, že resort nebude krátit počet svých zaměstnanců o tři procenta, jak schválila vláda. „Znamenalo by to pro nás minus 197 lidí, na základě výsledků a přiděleného objemu se pracovní místa krátit nebudou, ani se nebudou krátit peníze na provoz, to pokládám za úspěch,“ řekl.
Část příspěvkových organizací i dalších kulturních institucí napojených na finance z ministerstva kultury má i přesto strach o vlastní rozpočet. Zdůrazňují zejména to, že původní plán získat pro tento resort jedno procento HDP nemá kdo politicky obhájit a vyjednat. „Velice špatně se plánují velké kulturní akce, my potřebujeme mít toho partnera,“ kritizuje třeba ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Helena Koenigsmarková.
Kritika posledního dění na ministerstvu hlavně na hlavu posledního ministra Antonína Staňka (ČSSD) se snesla také od odvolaných členů Rady pro klasickou hudbu ministerského Programu státní podpory festivalů profesionálního umění. Ty totiž Staněk odvolal krátce před svým koncem ve funkci.
Mezi odvolanými je pedagog a bývalý rektor JAMU Ivo Medek nebo rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (za STAN). Odvolaní poslali v úterý ministerstvu otevřený dopis se žádostí o omluvu. Své odvolání považují za hrubé znevážení práce, kterou vykonávali a za dehonestaci své profesní cti a etické integrity.
Oprava památek
Ministerstvo financí uvedlo, že nynější navýšení rozpočtu je určeno „primárně na opravy a obnovy kulturních památek, dále na dlouhodobý program investiční podpory a kofinancování projektů kulturní infrastruktury a také na podporu interpretačního umění“.
Dlouhodobý program kofinancování projektů kulturní infrastruktury se týká zejména regionů a měly by se v nich sdružovat peníze státní a z dalších veřejných zdrojů. Pro příští rok v něm podle Schreiera na ministerstvu kultury bude 80 milionů korun, pro roky 2021 a 2022 pak po 100 milionech. Jako příklad projektů náměstek uvedl výstavbu dlouho připravované nové budovy Západočeské galerie v Plzni, Moravskoslezské vědecké knihovny nebo opravu sokolovského zámku.
Dalších 80 milionů je pro příští rok a také dva následující roky určeno na takzvanou materiálně-technickou obnovu státních příspěvkových organizací, tedy hlavně na rekonstrukce staveb patřících státu a spadajících do resortu kultury. Opravovat by se z těchto peněz měl třeba zámek Hradec nad Moravicí, Belarie v zahradě českokrumlovského zámku nebo zámek Bučovice.
Pro spolufinancování stavebních či rekonstrukčních projektů placený z evropských peněz má resort na roky 2019 až 2022 vyjednáno podle Schreiera 400 milionů, které půjdou třeba na opravy Karlštejna, zámků v Telči, Uherčicích a Vimperku, hradu Pernštejna nebo stavbu nového skleníku v Arboretu Nový Dvůr zřizovaného Slezským zemským muzeem.
