Prezident nejmenuje Šmardu ministrem kultury. Chce po Hamáčkovi nového kandidáta

Nahrávám video
Události: Prezident nejmenuje Šmardu ministrem kultury
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Podle prezidenta není Šmarda odborně kompetentní. Po šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi chce nového kandidáta. Premiér Andrej Babiš (ANO) vzkázal, že se po návratu z dovolené s Hamáčkem setká. Spor o nového ministra trvá čtvrt roku.

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatoval, že pan Michal Šmarda se nikdy nezabýval problematikou české kultury. Z tohoto důvodu není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky,“ napsal v prohlášení mluvčí Ovčáček.

„Proto prezident republiky požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu prostřednictvím předsedy vlády navrhl jiného kandidáta, splňujícího alespoň elementární odborné předpoklady,“ dodal.

Ovčáček neupřesnil, jaké kompetence by nový kandidát na ministra kultury měl mít. „Hamáček má možnost o nových jménech mluvit s prezidentem. Důležité je, aby spolu klíčoví činitelé hovořili, je to o jednání mezi čtyřma očima,“ řekl. Doplnil, že se nedomnívá, že vláda kvůli stanovisku prezidenta padne.

Nahrávám video
První reakce na oznámení prezidenta, že nejmenuje Michala Šmardu ministrem
Zdroj: ČT24

Prezident by měl jednat podle ústavy, reagoval Hamáček

Předseda sociální demokracie Hamáček v reakci uvedl, že Zeman by měl jednat podle ústavy. Ústava nezná možnost, že by prezident měl hodnotit odborné předpoklady kandidáta na ministra, dodal Hamáček.

„Pan prezident například v minulosti jmenoval Karlu Šlechtovou ministryní obrany a neměla v oblasti obrany žádné zkušenosti. Ministr musí být především dobrý manažer a to pan Šmarda jako úspěšný komunální politik být může,“ uvedl Hamáček.

Předseda sociální demokracie dodal, že Česká republika je parlamentní demokracií. „Za vládu odpovídá premiér a vybírá své ministry. Předsednictvo ČSSD navrhlo na ministra kultury Michala Šmardu, premiér Andrej Babiš (ANO) odeslal návrh na jmenování prezidentovi a ten by měl nyní postupovat podle ústavy,“ uvedl Hamáček. „My se nikoho jiného nominovat nechystáme,“ dodal.

Statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka ČT řekl, že by měl premiér Andrej Babiš (ANO) podat kompetenční žalobu na prezidenta, nebo ho přimět, aby změnil názor na Šmardovo jmenování. Pokud by se to nestalo, měli by ministři ČSSD podle Onderky podat demise.

Premiér Babiš pro ČT uvedl, že stanovisko prezidenta bere na vědomí. „Hned po návratu z dovolené se setkám s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem,“ dodal. Na dovolené je také Hamáček. Lídři koaličních stran by se proto mohli sejít příští týden.

Šmarda: Trochu jsem to čekal, moje důvěra v koalici je otřesena

Kandidát na ministra Šmarda zdůraznil, že situaci musí vyřešit právě premiér s předsedou ČSSD. „Asi jsem malinko předpokládal, že se něco takového může stát,“ prohlásil s tím, že nebude „zhoršovat situaci tím, že bych prezidenta hodnotil“. 

Doplnil, že jeho stanovisko se  nemění: „Pokud se ČSSD rozhodne nominovat mne, budu to respektovat a nebudu jí házet klacky pod nohy. Pokud si to rozmyslí, tak s tím nic nenadělám.“ Řekl také, že sociální demokracii už stažení své nominace nabízel, ta jeho krok ale odmítla. 

„Moje důvěra v koaliční projekt je dost otřesena, na druhou stranu to je už dlouho. Musíme zvážit, jestli to má pro nás smysl,“ řekl také s odkazem na vyjednávání o návrhu rozpočtu na příští rok, kde sociální demokraté žádají více, než kolik jim prozatím ministryně financí určila. Zdůraznil rovněž, že situace kolem jeho nominace ministrem neprospívá samotnému resortu kultury.

Odbornou způsobilost ministra má zpochybnit jeho strana, ne prezident, míní ústavní právník

Ústavní právník Jan Kysela míní, že prezident může odepřít jmenování ministra jen při právní překážce nebo kdyby navržený byl bezpečnostním rizikem. Argument odborné způsobilosti, se kterým Zeman přišel, podle Kysely může vznášet strana, která ministra nominuje, nebo premiér, nikoli hlava státu.

Podle Kysely se premiér Andrej Babiš (ANO) může bránit prezidentovi podáním kompetenční žaloby. Druhou možností je, že se předseda vlády i šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček se situací smíří a budou akceptovat kandidáty do vlády, které jim předloží prezident. V takovém případě by už ale vláda nebyla premiérova, ale prezidentova.

Spor o Staňkova nástupce trvá od května

Šmardu nominovala ČSSD jako nástupce Antonína Staňka. Ten podal demisi v polovině května poté, co čelil kritice zejména kvůli odvolání šéfa Národní galerie Praha Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Zeman ale demisi nepřijal. Argumentoval mimo jiné tím, že Staněk poukázal na hospodářská pochybení obou bývalých ředitelů.

Premiér následně na žádost ČSSD navrhl odvolání ministra a současně jmenování Michala Šmardy. Zatímco demisi prezident přijmout nemusí, žádosti předsedy vlády o odvolání vyhovět musí.

Staňka Zeman odvolal až po dvou měsících k 31. červenci, ministerstvo od té doby provizorně řídí René Schreier. Za délku doby, po kterou odvolání odkládal, byl prezident kritizován. Zeman se brání, že ústava o žádném termínu nehovoří. Podle ústavních právníků by ale měl konat bez zbytečných odkladů. Zeman nicméně uvedl, že o jmenování Šmardy rozhodne až v polovině srpna.

Zeman Šmardu několikrát kritizoval. Poukázal na to, že zatímco Staněk má titul docent, Šmarda má jen středoškolské vzdělání. Šmarda podle Zemana také nemá žádné zkušenosti s kulturou, zatímco Staněk řídil jako primátor Olomouc, kterou prezident označil za kulturní město.

Situace kolem Staňkova nástupce je dosud nejdéle trvajícím případem, kdy prezident odmítá vyhovět premiérově navržené změně ve vládě. ČSSD dosud hrozila tím, že pokud se Šmarda nestane ministrem, její ministři odejdou z vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kriminalisté odhalili korupci u zkoušek pro revizní techniky

Ústečtí kriminalisté obvinili tři zaměstnance Technické inspekce České republiky (TIČR). Viní je z desítek nelegálně vydaných osvědčení pro revizní elektrotechniky a přijímání úplatků. Policisté zadrželi u jednoho z nich čtyři miliony korun v hotovosti.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 10 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 11 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...