Předseda ČSSD Jan Hamáček napsal kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO). Nynější návrh není podle předsedy ČSSD realistický a kvůli chybějícím penězům v kapitolách ministerstev patřících sociální demokracii neodpovídá vládnímu programu. Navzdory tomu Hamáček doufá v dohodu. Mezitím se v pondělí podle informací ČT ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dohodla na rozpočtu s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD).
Ministři ČSSD nepodpořili už v červnu navrhované limity rozpočtových výdajů, hlasování ve vládě se zdrželi. Minulý týden špičky sociální demokracie oznámily, že jejich ministerstvům chybí přes dvacet miliard korun.
Ve stejném duchu se nese i dopis, který nyní napsal Hamáček premiérovi. Babiš vzkázal už dřív ministrům menšího koaličního partnera, že by měli šetřit a že ČSSD má ve své genetické výbavě heslo někdejšího sociálnědemokratického premiéra Vladimíra Špidly o tom, že „zdroje jsou“.
O požadavcích má vyjednávat ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Už varovala před prohloubením navrhovaného čtyřicetimiliardového schodku na 62 miliard korun, což je podle ní nepřijatelné. „V žádném případě nedovolíme zadlužení této země nad možnosti, které rozpočet má. Budu se snažit vyhovět prioritám, a naopak čekám, že protistrana ustoupí ze svých nereálných požadavků,“ vzkázala ministryně.
Hamáček to tak ale nevidí. Věří tomu, že ministerstvo financí je schopné dodatečné peníze najít. „Jsem ale přesvědčen, že je ve svém odhadu příjmů státního rozpočtu příliš konzervativní a opatrné, optimističtější a realističtější predikce hospodářského růstu v příštím roce by znamenala další miliardy, které v návrhu rozpočtu zbytečně škrtá,“ napsal ve více než dvoustránkovém dopisu. Hamáček navíc soudí, že ministerstvo vyčlenilo zbytečně moc peněz na správu státního dluhu.
Předseda ČSSD navíc opět píše o bankovní dani, kterou ale Babiš odmítá, o rušení daňových výjimek a o určení hraniční částky pro odpisy automobilů.
Nereálný rozpočet může ohrozit bezpečnost lidí, píše Hamáček
Hamáček se obává toho, že pokud by byl rozpočet schválen v navrhované podobě, mohla by být ohrožena bezpečnost obyvatel, zavádění digitalizace veřejné správy i boj se suchem. Ministerstvo práce a sociálních věcí by podle něho nemělo dost peněz na různé sociální služby a ministerstvu zahraničí by chyběly peníze třeba na pomoc v oblastech, které jsou zdrojem migrace do Evropy.
„Může to zásadně oslabit naši pozici při odmítání kvót na přerozdělování uprchlíků, které chtějí některé státy opět zavádět,“ varoval předseda ČSSD.
Peníze chybí i ministerstvu vnitra, v jehož čele Hamáček stojí. „Plníme část našich priorit, zvyšujeme rodičovskou, důchody. Ale vnitro má obrovský deficit. Policisté mají auta starší sedmi, osmi let. Výšková technika u hasičů – polovina je za zenitem životnosti. V době, kdy se ekonomice daří, musíme obnovit techniku bezpečnostních sborů. To samé platí do investicí do staveb, některé hasičské zbrojnice vypadají jako z padesátých let,“ shrnul své plány Hamáček.
„Současný návrh rozpočtu na rok 2020 považuji za naprosto nerealistický, ale věřím, že budeme schopni najít cestu, jak dostát našim slibům a závazkům,“ napsal v závěru dopisu Hamáček. Dodal, že on sám chce učinit všechno pro to, aby se „mohl hasičům a policistům podívat do očí“.
Babiš minulý týden uvedl, že čas na dohodu je do 30. září, kdy musí vláda doručit návrh rozpočtu do sněmovny. I proto zvolil Hamáček pro svůj apel formu dopisu: „Zahajujeme jednání a zdá se mi dobré dát ze začátku akcenty písemně,“ řekl s tím, že jednání o rozpočtu věnuje vláda celý srpen a září.
U zemědělství se již podařilo najít kompromis
V pondělí zároveň přisla zpráva, že se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dohodla s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD) na rozpočtu na příští rok. Resort zemědělství dostane navíc miliardu korun oproti původnímu návrhu 23 miliard. ČSSD původně žádala pro zemědělství ještě o půl miliardy víc.
Z miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství tak bude hospodařit s rozpočtem z národních zdrojů ve výši 24 miliard, celkový rozpočet je pak naplánován na 55,9 miliardy korun, zhruba o 1,5 miliardy méně než letos. V případě potřeby bude moci ministerstvo požádat o další peníze na řešení mimořádných událostí, zejména na boj proti kůrovcové kalamitě.
„Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě. Část peněz také půjde do projektů, které mají zmírnit dopady sucha. Prioritou pro nás zůstává zajištění pitné vody pro obyvatele a bezpečnost potravin. I proto nadále odmítám snižovat výdaje pro naše dozorové orgány, ať už je to Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa,“ uvedl v pondělí ministr Toman.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v pořadu Devadesátka ČT24 uvedla, že chystaný deficit 40 miliard korun by měl být nepřekročitelný. Návrh ČSSD na zavedení bankovní daně by podle ní ve svém důsledku vedl k přenesení zvýšených nákladů bank na firmy a obyvatele. A to zejména z nižších sociálních skupin (včetně důchodců), které nemají takovou vyjednávací sílu. Za nejhorší by však Zamrazilová považovala situaci, kdy nebude státní rozpočet schválen a začalo by rozpočtové provizorium.
Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) považuje současné požadavky sociální demokracie za snahu o její vlastní popularizaci. Domnívá se, že deficit 40 miliard nebude překročen. Zavedení bankovní daně by podle něj banky dostaly zpět na úkor klientů a svých zaměstnanců. Mohlo by to vést i ke zdražení hypoték či půjček.
Místopředseda ČSSD a místopředseda poslaneckého klubu Ondřej Veselý se domnívá, že návrh rozpočtu je sestaven tak, aby pokryl výdaje ministerstev, která ovládají zástupci ANO. U ostatních už podle něho nebyla taková velkorysost. Bankovní daň by chtěl začlenit do chystaného daňového balíčku. Ten má jít do druhé čtení ve sněmovně. Tak by se podařilo obejít legislativní proces, připomínkovací řízení ze strany ostatních rezortů a peníze by daň mohla nést už v příštím roce. Veselý se také domnívá, že i po dohodě mezi Schillerovou a Tomanem se nemůže stát, že by samotný Tomen rozpočet podpořil proti vůli ostatních zástupců ČSSD.
Člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovně Jiří Dolejš (KSČM) řekl, že po snižování deficitů v minulých letech by se měl dál snížit na 30 miliard. Pokud to bude více, musí to být racionální. S návrhem se chce KSČM seznámit v září.
Čekání na analýzu
Zamrazilová také uvedla, že zavádění dalších mandatorních (povinných) výdajů v příštím roce, by vedlo k zatěžování ekonomiky ve střednědobém výhledu. Připomněla, že od ministerstva práce a sociálnich věcí (k němuž míří polovina nárůstu celého rozpočtu) se čekala inventura sociálních výdajů, zamezení duplicit sociálních dávek, aby se nemohly zneužívat. K ničemu takovému však nedošlo. Úřad ministryně práce a sociálních věcí Maláčové (ČSSD) podle Zamrazilové přichází jen s dalším požadavky na finance.
Také ministryně financí Schillerová (za ANO) uvedla, že pro jednání o požadovaných dodatečných miliardách chce od MPSV analýzu jeho nároků. Vláda schválila, že ji má MPSV předložit během srpna.
Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček připomněl, že pro rozpočet 2020 se počíta s výdaji (a příjmy) vyššími meziročně o 90 miliard korun a přesto to sociální demokracii nestačí. Přitom se neudělaly nutné reformy, například ve zdravotnictví.
