Ministerstva chtějí ze státního rozpočtu chystaného na příští rok o 20 miliard korun více, než s čím zatím počítá resort financí. Z této částky přitom přes 18 miliard připadá na požadavky ministerstev, která řídí zástupci sociální demokracie, uvedla v Interview ČT24 ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Otevřeně říkám, že je to nereálné, zdůraznila.
Vláda v pondělí schválila předběžný návrh rozpočtu na příští rok. Ministři za sociální demokracii se však zdrželi hlasování. Návrh kritizovala zejména ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Uvedla, že požaduje 11 miliard korun navíc, například na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém.
Předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček pak uvedl, že rozpočet na rok 2020 v současné podobě neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Upozornil na platy hasičů, policistů či finance na novou techniku a digitalizaci. ČSSD chce důkladněji hledat příjmy pro rozpočet, Hamáček připomněl mimo jiné návrh sociální demokracie na zavedení bankovní daně. Tu však hnutí ANO odmítá s poukazem na to, že by banky zvýšenou zátěž přenesly na své klienty.
Schillerová označila postoj ČSSD po stovkách hodin práce za překvapení. Řekla, že do návrhu rozpočtu jsou zapracovány všechny priority, které si současná vláda ANO a ČSSD dala do svého vládního prohlášení. Tedy zejména zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 358 korun, zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc a zrušení karenční doby letos od července.
Ministryně financí připomněla, že nyní mají koaliční strany celé prázdniny na to, aby připravily finální dokument. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září.
Schillerová bude proto požadovat od ostatních ministrů podrobné zdůvodnění jejich „nadpožadavků“. V pořadu řekla, že řada výdajů je mandatorní (ze zákona povinných), zejména důchody a sociální služby. „Musíme na ně mít každý rok, nehledím jen do voleb“.
Mnohé pomůže vyjasnit také červencová predikce vývoje národního hospodářství v příštím roce. Na jejím základě se ještě mohou změnit odhadované příjmy státu a na to navázané jeho výdaje. Vláda nadále počítá se schodkem 40 miliard korun, přestože KSČM, která vládu podporuje, požaduje maximálně 30 miliard korun.
Schillerová uvedla, že coby ministryně financí neměla radost z loňského zavedení slev na jízdném pro důchodce a studenty. To si vyžádá ročně zhruba šest miliard z rozpočtu. Je však odpůrcem toho, aby se to za půl roku rušilo. Dodala, že to má další sociálně-ekonomické dopady, které potřebují nejméně jeden rok na vyhodnocení. „Chápu ale, že to pomáhá důchodcům či studentům“.
Současná strážkyně státní kasy také zdůraznila, že jako první ministr financí ukončila praxi „mrtvých duší“ ve státní správě. Ministerstva podle ní dostávala peníze i za neobsazená místa, čehož využívala na různé formy odměňování. To se dělo dlouhodobě, „všechny předchozí vlády to tolerovaly.“
V současné době ministryně usiluje o snížení provozních výdajů resortů o deset procent od příštího roku. Platy ve veřejném sektoru by se pak měly v příštím roce zvyšovat o dvě procenta, což by zhruba kopírovalo předpokládanou inflaci. Výjimku by měli učitelé (v příštím roce růst o deset procent a v následujícím o dalších devět procent, aby v roce 2021 přesáhl jejich průměrný plat 45 tisíc korun). Nepedagogičtí pracovníci ve školství by si pak měli v příštím roce přilepšit o sedm procent. Tyto záměry jsou kritizovány například ze strany odborářů, kteří požadují více.
Schillerová také nyní tlačí na snižování počtu úředníků (viz tabulka níže). Jednotlivé ministry chce motivovat i tím, že polovinu z uspořených peněz jim vrátí „zpět do platů“.
