Požadavky ČSSD na rozpočet 2020 jsou nereálné, uvedla Schillerová

27 minut
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ministerstva chtějí ze státního rozpočtu chystaného na příští rok o 20 miliard korun více, než s čím zatím počítá resort financí. Z této částky přitom přes 18 miliard připadá na požadavky ministerstev, která řídí zástupci sociální demokracie, uvedla v Interview ČT24 ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Otevřeně říkám, že je to nereálné, zdůraznila.

Vláda v pondělí schválila předběžný návrh rozpočtu na příští rok. Ministři za sociální demokracii se však zdrželi hlasování. Návrh kritizovala zejména ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Uvedla, že požaduje 11 miliard korun navíc, například na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. 

Předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček pak uvedl, že rozpočet na rok 2020 v současné podobě neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Upozornil na platy hasičů, policistů či finance na novou techniku a digitalizaci. ČSSD chce důkladněji hledat příjmy pro rozpočet, Hamáček připomněl mimo jiné návrh sociální demokracie na zavedení bankovní daně. Tu však hnutí ANO odmítá s poukazem na to, že by banky zvýšenou zátěž přenesly na své klienty. 

Schillerová označila postoj ČSSD po stovkách hodin práce za překvapení. Řekla, že do návrhu rozpočtu jsou zapracovány všechny priority, které si současná vláda ANO a ČSSD dala do svého vládního prohlášení. Tedy zejména zvýšení průměrného starobního důchodu od příštího roku o 900 korun na 14 358 korun, zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc a zrušení karenční doby letos od července. 

Rozpočet na rok 2020
Zdroj: ČT24

Ministryně financí připomněla, že nyní mají koaliční strany celé prázdniny na to, aby připravily finální dokument. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. 

Schillerová bude proto požadovat od ostatních ministrů podrobné zdůvodnění jejich „nadpožadavků“. V pořadu řekla, že řada výdajů je mandatorní (ze zákona povinných), zejména důchody a sociální služby. „Musíme na ně mít každý rok, nehledím jen do voleb“.

Mnohé pomůže vyjasnit také červencová predikce vývoje národního hospodářství v příštím roce. Na jejím základě se ještě mohou změnit odhadované příjmy státu a na to navázané jeho výdaje. Vláda nadále počítá se schodkem 40 miliard korun, přestože KSČM, která vládu podporuje, požaduje maximálně 30 miliard korun.  

Schillerová uvedla, že coby ministryně financí neměla radost z loňského zavedení slev na jízdném pro důchodce a studenty. To si vyžádá ročně zhruba šest miliard z rozpočtu. Je však odpůrcem toho, aby se to za půl roku rušilo. Dodala, že to má další sociálně-ekonomické dopady, které potřebují nejméně jeden rok na vyhodnocení. „Chápu ale, že to pomáhá důchodcům či studentům“.

Současná strážkyně státní kasy také zdůraznila, že jako první ministr financí ukončila praxi „mrtvých duší“ ve státní správě. Ministerstva podle ní dostávala peníze i za neobsazená místa, čehož využívala na různé formy odměňování. To se dělo dlouhodobě, „všechny předchozí vlády to tolerovaly.“

V současné době ministryně usiluje o snížení provozních výdajů resortů o deset procent od příštího roku. Platy ve veřejném sektoru by se pak měly v příštím roce zvyšovat o dvě procenta, což by zhruba kopírovalo předpokládanou inflaci. Výjimku by měli učitelé (v příštím roce růst o deset procent a v následujícím o dalších devět procent, aby v roce 2021 přesáhl jejich průměrný plat 45 tisíc korun). Nepedagogičtí pracovníci ve školství by si pak měli v příštím roce přilepšit o sedm procent. Tyto záměry jsou kritizovány například ze strany odborářů, kteří požadují více. 

Schillerová také nyní tlačí na snižování počtu úředníků (viz tabulka níže). Jednotlivé ministry chce motivovat i tím, že polovinu z uspořených peněz jim vrátí „zpět do platů“.

Úspory státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 4 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...