Hnutí ANO nebude odsouvat proplácení prvních tří dní nemoci za letošní červenec, má ale podmínku. Ministryně práce z koaliční ČSSD Jana Maláčová se musí zaručit, že se s Novým rokem rozběhne systém elektronických neschopenek. Lepším dohledem zaměstnavatelů nad nemocí zaměstnanců ANO svou podporu pro konec karenční doby podmiňuje dlouhodobě – Lidový dům naopak varuje, že nedodržení červencového termínu by znamenalo porušení koaliční smlouvy.
O odklad zrušení karenční doby z letošního léta na začátek příštího roku usilují zaměstnavatelé, odbory jsou proti – a ve sněmovně ho navrhuje opoziční občanská demokracie.
„Smířili jsme se s tím, že jsme prohráli souboj o zrušení karenční doby. V tuto chvíli pouze chceme, aby to bylo sladěno s tou e-neschopenkou, ne abychom přidělali další a další byrokracii jak lékařům, tak zaměstnavatelům,“ řekl v této souvislosti šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Návrh ODS svedl vyvolat i vnitrokoaliční pnutí. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání tripartity uvedl, že elektronické neschopenky (od nichž si jeho hnutí slibuje lepší přehled nad nemocí zaměstnanců) začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Babiš dodal, že podle dohody mělo původně zrušení karence a zavedení e-neschopenek proběhnout naráz.
„Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek v elektronické formě. Při vystavení pracovní neschopnosti mělo být vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,“ uvedl v pondělí premiér.
Ministerský předseda současně podotkl, že poslanci jeho ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém.
ANO chce záruky
Sněmovní klub ANO se pak tématem zabýval v úterý. Ještě dopoledne se velká část poslanců hnutí ANO klonila k tomu, aby stát spolu s e-neschopenkami o půl roku odložil i opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Podle Milana Brázdila by odklad nic nezpůsobil, Radka Maxová se nechala slyšet, že obě věci mají začít platit souběžně, a stejný názor měl i poslanec a olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk.
Hnutí nicméně nakonec zvolilo ústupek. „Diskuse byla velmi náročná, protože v poslaneckém hnutí ANO je velké množství lékařů a velké množství podnikatelů. Poslanci si (ale) uvědomují, že položit kvůli tomuto vládu by bylo velmi nekonstruktivní,“ prohlásila šéfka státní kasy Alena Schillerová.
Podle předsedy poslanců Jaroslava Faltýnka ale chce klub záruky, že plně funkční e-neschopenky začnou fungovat od ledna 2020; ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ostatně už v pondělí mluvil o tom, že ministerstvo práce vedené sociální demokratkou Janou Maláčovou v přípravě selhává a nabízí paskvil.
Resort totiž plánoval, že zkušebně spustí e-neschopenky už od července, papírové neschopenky by ale museli lékaři při zkušebním provozu vypisovat i nadále. Toto provizorní spuštění projektu nyní definitivně padá.
„Pokud budeme mít tuto garanci (platnosti od Nového roku) hlavou paní ministryně garantovanou, potom samozřejmě nepodpoříme návrh ODS, který odkládá zrušení karenční doby,“ řekl po jednání poslaneckého klubu Faltýnek. Podle něj by se věc mezi koaličními partnery měla vyjasnit v nadcházejících čtrnácti dnech.
ČSSD varuje před porušením koaliční smlouvy
Mlčenlivá ovšem nezůstává ani sociální demokracie. „Mezi slušnými partnery stačí jako garance podání ruky. Že to tak v koaliční spolupráci vždy není, na to jsem si už zvykla. Ale vážně nevím, jak byl vychován pan Faltýnek, když jako garanci požaduje hlavu ministryně,“ reagovala na Faltýnkova slova Maláčová. „Na chlapácké výzvy, které se používají možná na schůzkách v hotelových lobby barech, nehodlám naskakovat.“
První místopředseda ČSSD Roman Onderka varoval, že odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy.
Podle Onderky ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Maláčové (ČSSD) zkrátilo dobu přípravy zavedení elektronické neschopenky o dva roky, předchozí ministryně za ANO chtěla systém spustit až v roce 2022, uvedl.
S odkladem zrušení karenční doby nesouhlasí komunisté, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD tolerují. „Nechápeme, proč by se měla oddalovat platnost zákona jednoho, pro neschopnost ministerských úředníků ve věci jiné,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Odklad nepodporují ani Piráti, návrh naopak vítá SPD. „I my jsme přesvědčení, že e-neschopenka a karenční doba jsou dvě svázané věci, sdělil šéf jejích poslanců Radim Fiala.
Ve sněmovně je nyní několik novel, kterých se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů.
Maláčová řekla, že lékaři jsou striktně proti, a pokud ANO tento mezistupeň chce, je třeba, aby to s nimi dojednalo. Podle ní je nicméně povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa.
