TÉMA

Karenční doba

Vláda musí úsporný balík protlačit za každou cenu, míní Topolánek. Je to spirála smrti, obává se Středula

Podle expremiéra Mirka Topolánka by koalice měla využít toho, že má ve sněmovně 108 hlasů, a protlačit plánovaný úsporný balíček „za každou cenu“. Zároveň ale v úterních Událostech, komentářích připustil, že sumu 70 miliard, kterou chce kabinet ušetřit, považuje za nízkou. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vládě vytkl, že nic nedělá s vysokou inflací, která by dle něj mohla výhledově vystoupat až na 40 procent.
3. 5. 2023|

První tři dny nemoci bez náhrady mzdy. Koalice uvažuje o obnovení karenční doby

Vládní strany debatují o možném obnovení karenční doby. Zaměstnanci by tak znovu nedostávali náhradu mzdy za první tři dny nemoci. Rozhodne i analýza, kterou ministerstvo zdravotnictví získá v průběhu dubna. Většina koaličních stran opatření považuje za smysluplné šetření. Teď zaměstnanci dostávají šedesát procent základu výdělku už od prvního dne pracovní neschopnosti.
3. 4. 2023|

Zaměstnanci budou mít nadále zaplacené první tři dny nemoci. Vláda neplánuje obnovit karenční dobu

Vládní koalice neplánuje obnovit karenční dobu. Zaměstnanci tak budou nadále dostávat náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Strany současného kabinetu přitom dříve považovaly karenční dobu za důležitý zdroj úspor a kritizovaly její zrušení předchozí vládou Andreje Babiše (ANO). Náklady od té doby stouply i firmám.
4. 7. 2022|

Proplácet dál první tři dny nemoci? Ano, shoduje se většina stran

Už přes dva roky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Ke konci letošního června bylo zhruba o třetinu víc ukončených neschopenek než před změnou systému. Vliv na to měl i koronavirus. Většina současných sněmovních stran se shoduje, že karenční doba by se obnovit neměla.
8. 8. 2021|

Po zrušení karence přibylo 17 procent neschopenek. Podle Maláčové statistiku zkreslil koronavirus

Více než o šestinu se zvýšil po zrušení karenční doby počet lidí na nemocenské. Měsíčně je podle sociální správy průměrně 150 650 lidí na neschopence, rok před zrušením karenční doby to bylo průměrně 128 431 lidí. Podle výpočtu ČT to znamená, že zrušení karence přišlo stát a firmy téměř na 10 miliard korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ale jen málo vzrostl počet krátkodobě nemocných. Nárůst počtu neschopenek dává do souvislosti s pandemií covidu-19. Naopak podle Hospodářské komory se naplnily obavy, které zaměstnavatelé v souvislosti se zrušením karenční doby měli.
21. 7. 2020Aktualizováno21. 7. 2020|

Po zrušení karenční doby stoupá počet lidí na nemocenské. Zneužívání neschopenek ministerstvo odmítá

První statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že nemocných po zrušení karenční doby přibylo. Že lidé začali neschopenky zneužívat, ale resort i někteří politici odmítají. Poukazují na to, že tento doklad musí vystavit lékař. Kritici namítají, že nemocných přibylo zhruba tolik, o kolik po zavedení karenční doby počet nemocných klesl. Náhrada mzdy, kterou od začátku července lidé první tři dny nemoci opět dostávají, je navíc podle nich příliš štědrá.
10. 11. 2019|
Události komentáře

Firmy maroděním zaměstnanců zchudnou, zrušení karenční doby je chyba, varuje asociace podnikatelů

Z toho, že nemocní zaměstnanci dostanou proplacené i první tři dny své nemoci, mají firmy obavy. V pořadu Události, komentáře to řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Libor Musil. Nyní podle něj hrozí, že lidé zůstanou doma déle, než je nutné, a firmy kvůli tomu nestihnou dokončovat nasmlouvané zakázky. Zrušení tzv. karenční doby naopak uvítaly odbory, podle nichž se lidé nemají bát marodit, když to potřebují.
2. 7. 2019|

Poslanci zvedli ruku pro zavedení e-neschopenky od roku 2020. Rozšiřování EET nestihli

Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně zaveden od příštího roku, rozhodli o tom poslanci. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Návrh opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, ale sněmovnou neprošel. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
10. 5. 2019Aktualizováno10. 5. 2019|

ANO: Karenční doba skončí v létě, ale e-neschopenka musí odstartovat hned v lednu

Hnutí ANO nebude odsouvat proplácení prvních tří dní nemoci za letošní červenec, má ale podmínku. Ministryně práce z koaliční ČSSD Jana Maláčová se musí zaručit, že se s Novým rokem rozběhne systém elektronických neschopenek. Lepším dohledem zaměstnavatelů nad nemocí zaměstnanců ANO svou podporu pro konec karenční doby podmiňuje dlouhodobě – Lidový dům naopak varuje, že nedodržení červencového termínu by znamenalo porušení koaliční smlouvy.
26. 3. 2019Aktualizováno26. 3. 2019|

Opětovné proplácení prvních dnů nemoci může být kvůli elektronickým neschopenkám až o půl roku odloženo

Kvůli chystanému půlročnímu odkladu elektronických neschopenek na 1. leden 2020 hrozí i stejný odklad obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci. České televizi to řekla šéfka sociálního výboru sněmovny Radka Maxová (ANO). Hnutí ANO požaduje zavedení obou kroků současně a odklad žádají i pravicové strany. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na jednání výboru připustila, že e-neschopenky stát nezavede podle plánu od 1. července, ale až od 1. ledna.
21. 3. 2019|

Lékaři vyzvali k odkladu povinných e-neschopenek. Ministryně Maláčová to připustila

Ministerstvo práce v příštích týdnech rozhodne, jestli lékaři začnou letos povinně používat nynější e-neschopenku, nebo se počká na nový systém do ledna příštího roku. Bude záležet na tom, jak se k novele, podle níž by doktoři museli část neschopenek posílat sociální správě elektronicky, postaví Poslanecká sněmovna a Senát. Po setkání se zástupci zaměstnavatelů, lékařů, zdravotnických zařízení a odborů to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
13. 2. 2019|

Poslanci grilovali Ťoka kvůli situaci na D1. Ten představil kroky ke zlepšení

Zákonodárci diskutovali o situaci na dálnici D1, debatu však nestihli dokončit. Předtím sněmovna přehlasovala senátní veto novely o zrušení karence. Poslanci dále odmítli Senátem navrhované zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti a potvrdili svou verzi insolvenční novely. Opoziční TOP 09 neprosadila návrh, aby se sněmovní plénum zabývalo údajným ovlivňováním soudců Hradem. Sněmovna se také odmítla zabývat návrhem předsedy SPD Tomia Okamury na dojednání dodatečných válečných reparací s Německem.
22. 1. 2019Aktualizováno22. 1. 2019|

Náhrada mzdy za první tři dny nemoci prošla sněmovnou. Ta přehlasovala senátní veto

Zaměstnanci budou od července dostávat náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
22. 1. 2019Aktualizováno22. 1. 2019|