Opětovné proplácení prvních dnů nemoci může být kvůli elektronickým neschopenkám až o půl roku odloženo

Nahrávám video
Události: K zavedení e-neschopenek se zrušením karenční doby nemusí dojít
Zdroj: ČT24

Kvůli chystanému půlročnímu odkladu elektronických neschopenek na 1. leden 2020 hrozí i stejný odklad obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci. České televizi to řekla šéfka sociálního výboru sněmovny Radka Maxová (ANO). Hnutí ANO požaduje zavedení obou kroků současně a odklad žádají i pravicové strany. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na jednání výboru připustila, že e-neschopenky stát nezavede podle plánu od 1. července, ale až od 1. ledna.

Jana Maláčová by posunutí termínu zavedení elektronických neschopenek považovala za rozumné. „Vzhledem k tomu, jaký postoj deklarovali lékaři i zdravotnická zařízení, tak se kloním k plné e-neschopence od 1. 1.,“ uvedla pro ČT ministryně Maláčová.

Pokud by se spustila na půl roku takzvaná první etapa e-neschopenek, hrozilo by kvůli časovému skluzu při přípravě zákonů a kvůli odmítavému postoji lékařů zkolabování nemocenského systému, odhaduje ministryně. Podle ní je ale její resort „stále připraven jít do první etapy, protože si to koaliční partner žádá“.

Konec karenční doby

Od července se v Česku ruší karenční doba a zaměstnavatelé znovu začnou proplácet nemocným pracovníkům náhrady i za první tři dny nemoci. Žádali kvůli tomu současné spuštění elektronických neschopenek, aby měli lepší kontrolu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) to už dřív slíbil. Nový systém e-neschopenek má začít fungovat ale až od ledna příštího roku. Do té doby by od července do konce letoška měli lékaři podle navržené novely povinně používat nynější dobrovolný model neboli takzvanou první etapu.

Zaměstnanci mají podle už schváleného zákona od 1. července dostávat 60 procent mírně sníženého denního platu. Hnutí ANO teď kvůli e-neschopenkám vážně zvažuje půlroční odklad. „Já samozřejmě vnímám i výtky zdravotníků a lékařů, takže já bych preferovala, kdyby se posunula karenční doba, aby to všechno platilo od 1. 1. 2020,“ říká předsedkyně sněmovního výboru Radka Maxová.

Uvidí se, co na to poslanci ANO

Maláčová ale s případným půlročním odkladem proplácení prvních tří dnů nemoci zásadně nesouhlasí. Pokud by ho hnutí ANO podpořilo, byl by to pro sociální demokraty zásadní koaliční problém. „Pro sociální demokracii odložení zrušení karenční doby nepřipadá v úvahu,“ uvedla Maláčová.

Už minulý pátek opoziční ODS návrh na odklad zrušení karenční doby podala. Poslanci se k němu znovu vrátí příští středu. Hnutí ANO má spolu s pravicovými stranami ve sněmovně většinu. „Významně se k tomu bude muset postavit pan premiér, respektive poslanecký klub hnutí ANO,“ soudí místopředseda výboru Jan Bauer (ODS).

O e-neschopenkách a proplácení prvních tří dnů nemocenské poslanci definitivně rozhodnou na dubnové schůzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...