Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zhodnotit dopady zrušení karenční doby na nemocnost v analýze. Ta má zohlednit i zkušenosti ze zahraničí. „Lidé často, když potřebují jeden až dva dny zůstat doma, protože jim není dobře, nevyužívají nemocenskou, ale vezmou si sick day,“ podotýká šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Krátce před zrušením karenční doby v roce 2019 bylo za první tři měsíce roku více než půl milionu nemocných. Srovnání pak několik let ovlivňoval covid. Letos za stejné období je přes osm set tisíc neschopenek. Zároveň se skoro o jedenáct dnů zkrátila jejich průměrná délka.
„Pokud je to navýšení zejména u krátkodobých nemocností, a to já v tuto chvíli nevím, tak se ukáže, že karenční doba bylo správné opatření,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Většina politiků ale návrat k neproplácení prvních tří dnů nemoci odmítá. Zmiňují prevenci i ekonomické důvody. „Nemoc není trest, každý může být nemocný a pojďme si říct, že je to do jeho peněženky velký zásah,“ říká místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová z ANO. „Lidé zůstanou doma, když jim není dobře, a díky tomu se ta nemoc nerozleze, aby trvala déle a ekonomika tak přicházela o peníze, protože nejsou v práci,“ míní Jakub Michálek (Piráti).
Podle ministra práce bude chtít stát získat i informace od firem, jak lidé využívají zmíněné sick day. Chce je více motivovat, aby se starali o podporu zdraví zaměstnanců.
