První statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že nemocných po zrušení karenční doby přibylo. Že lidé začali neschopenky zneužívat, ale resort i někteří politici odmítají. Poukazují na to, že tento doklad musí vystavit lékař. Kritici namítají, že nemocných přibylo zhruba tolik, o kolik po zavedení karenční doby počet nemocných klesl. Náhrada mzdy, kterou od začátku července lidé první tři dny nemoci opět dostávají, je navíc podle nich příliš štědrá.
Po zrušení karenční doby stoupá počet lidí na nemocenské. Zneužívání neschopenek ministerstvo odmítá
Kompletní čísla má ministerstvo prozatím do září. V tomto měsíci nemocných přibylo skoro o polovinu. Menší nárůst pak byl v těch letních, kdy proplácení prvních tří dnů nemoci začalo platit. To si ale podstatná část lidí vybírá dovolenou.
„Já si myslím, že je to strašně krátká doba na to, abychom mohli říct, jestli je to takový nárůst. Ale je asi logické, že lidé začali využívat prvních tří dnů a neberou si na to dovolenou,“ domnívá se předsedkyně sněmovního sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO).
Karenční doba
Podle místopředsedy sociálního výboru Jana Bauera (ODS) je ale tento nárůst nepopiratelný. „Při diskusi o konci karenční doby jsme z úst představitelů vlády slyšeli, že ke zvýšení krátkodobé nemocnosti nedojde. Teď tady máme zářijová čísla a ta jasně hovoří o tom, že nárůst tady je,“ řekl Bauer.
Vyšší nemocnost zaznamenal pražský dopravce
Na komplikace si už teď stěžuje i pražský dopravní podnik. Ten se potýká s nedostatkem řidičů a k tomu se v posledních měsících navíc přidala i vyšší nemocnost.
„K těm deseti procentům chybějících řidičů máme ještě deset procent nemocných. Ta nemocnost se navýšila i pravděpodobně v souvislosti se změnou zákoníku práce,“ domnívá se vedoucí jednotky provozu autobusů Jan Barchánek.
Podle místopředsedkyně sociálního výboru Aleny Gajdůškové (ČSSD) je ale dobře, že dopravní prostředky neřídí nemocní či lidé, kterým není dobře.
„Je tady přece i zodpovědnost lékařů. Lidé si sami neschopenky nevystavují,“ podotýká místopředsedkyně sociálního výboru Olga Richterová (Piráti).
„V ordinaci člověk pozoruje, že přicházejí lidé na krátkodobé neschopenky, kteří dříve nepřicházeli,“ vylíčil předseda Sdružení praktických lékařů .
„Úplně typický příklad je, že přijde pacient v pátek kolem poledne s tím, že na něho něco leze a vystavuje se mu neschopenka. V minulosti by zkusil se vyležet a přišel eventuálně v pondělí,“ dodal Šonka.
Po zavedení karenční doby počet nemocných klesl
Když karenční doba začala platit ve finální podobně, počet lidí na neschopence meziročně klesl zhruba o 800 tisíc. Nejméně jich bylo v roce 2012. Pak ale nemocných přibývalo.
Aktuální náhrada mzdy nebo platu je vyšší než ta, která byla před zavedením karenční doby v roce 2008. Ve sněmovně ale v současné době zaznívá, že ji část poslanců novým návrhem bude chtít snížit.
Karenční doba
„Určitě by to mělo být ošetřeno tak, aby zrušení karenční doby nemohl nikdo zneužívat. Tady ten zákon prostě do hloubky nešel,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.
Situací po zrušení karenční doby se pravděpodobně bude zabývat také sociální výbor sněmovny.
