Konec karenční doby. S červencem se vrací náhrady výdělku i za první tři dny nemoci

Nemocní pracovníci v Česku od července znovu dostanou náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Takzvaná karenční doba se po deseti letech ruší. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění. Upravuje to od 1. července novela zákoníku práce. Zatímco odbory zrušení karence vítají, hospodářská komora a další zaměstnavatelé změnu kritizují.

Video Studio 6
video

S červencem se vrací náhrady výdělku i za první tři dny nemoci

„Já si myslím, že je to výborná zpráva pro všechny poctivě pracující v České republice, protože to bude znamenat, když onemocní, tak od 1. července už pak nemusí mít starost, jak na konci měsíce zaplatí nájem nebo hypotéku. To je výborná zpráva,“ hodnotí zrušení karence ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). 

Občanští demokraté namítají, že část lidí bude systém zneužívat. „Může dojít ke zvýšení krátkodobé nemocnosti. Podnikatelé očekávají, že to může znamenat další požadavek na pracovní sílu, které už teď je v České republice velký nedostatek,“ odhaduje místopředseda rozpočtového výboru Jan Bauer (ODS).

„Lidé si přestanou vybírat sick day nebo dovolenou ve chvíli, kdy jim opravdu není dobře, a mohou nastoupit bez strachu o ztrátu peněz na nemocenskou.“

Hana Aulická Jírovcová

místopředsedkyně sociálního výboru (KSČM)

Třídenní karenční doba se v Česku zavedla od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení, prosazovali to hlavně sociální demokraté. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci. 

V loňském roce, kdy prošlo zrušení karenční doby legislativním procesem, bylo na neschopence 1 849 500 nově hlášených případů, což bylo nejvíc za deset let. Tedy od doby, kdy se karenční doba zavedla. Nejméně nemocných bylo v roce 2012.

Zaměstnavatelé ušetří, rozpočet se zkrátí

„Když se neproplácely první tři dny, nemocnost klesla. Uvidíme, propad v příjmech to bude, to říkám otevřeně. V roce 2020 to budou tři miliardy,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.

Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.