Nachlazený kolega vadí 70 procentům lidí. Do práce však chodí s kapesníkem každý třetí

Třetina Čechů a Slováků chodí podle průzkumu do práce, i když je nachlazená. V Česku se to nejčastěji týká mladých do 30 let. Přitom téměř 70 procentům respondentů vadí, když jejich kolegové chodí do práce nemocní. Uvedla to agentura STEM/MARK.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/CandyBox Autor: J.M. Guyon

Zatímco v Česku pracují i nemocní nejčastěji mladí lidé, tak na Slovensku je to věková kategorie mezi 30 a 44 lety. Zhruba polovina lidí v průzkumu uvedla, že nejdou do práce při horečce. Osm lidí ze sta pak neodradí ani teplota vyšší než 38 stupňů Celsia, naopak čtyři procenta zůstávají doma už při rýmě.

„Je to závislé na tom, jestli firma poskytuje sick days nebo jaké jsou aktuální podmínky hrazení nemocenské,“ uvedl ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Sick days, neboli placené volné dny poskytované zaměstnavatelem, může využívat asi čtvrtina zaměstnanců, většinou ve větších městech.

Koalice ANO a ČSSD už ve sněmovně prosadila zrušení karenční lhůty, kdy by lidé měli proplacené i první tři dny nemocenské. Podle řady kritiků totiž její zrušení vedlo k tomu, že lidé chodí do práce i nemocní. Senát sice zákon vrátil, pro sociální demokraty jde ale o jednu z priorit, sněmovna tak zřejmě veto přehlasuje. 

Ze statistik vyplývá, že průměrný dospělý v Česku stoná asi čtyřikrát do roka, děti pak asi osmkrát. Nachlazení řeší Češi většinou bez pomoci lékaře, sami si naordinují čaj, vitaminy nebo volně prodejné léky.

„Každá nemoc je pro lidský organismus zátěží vyžadující velkou dávku energie. Nachlazení je infekční virové onemocnění způsobené celou řadou respiračních virů. Jelikož má zpravidla pomalejší nástup a kratší dobu rekonvalescence než chřipka, člověk má tendenci ho přecházet,“ řekl primář Kliniky ušní, nosní a krční II. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol Michal Jurovčík.

Přecházení nachlazení může vést až k zánětu srdečního svalu či obličejových nervů

Přecházení nechlazení podle něj ale může vést k dalším komplikacím, jako jsou záněty dutin, středního ucha, v krajním případě i srdečního svalu nebo problémy nervové, například záněty obličejových nervů.

Chřipka se od běžné virózy či nachlazení liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je podle odborníků vyhnout se kontaktu s nemocnými a pravidelné mytí rukou mýdlem, například po cestování hromadnou dopravou. Přecházení chřipky může podle odborníků nemoc prodloužit až dvojnásobně.

Plošná chřipková epidemie zatím do Česka nedorazila, v některých státech zejména jižní a severní Evropy už vypukla. Počet případů ale podle Státního zdravotního ústavu v druhém kalendářním týdnu letošního roku rostl.