Ve sporu o karenční dobu, jejíž zrušení prošlo Poslaneckou sněmovnou, se střetávají dva odlišné pohledy na krátkodobé stonání. Jak ukázala diskuse prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly v Událostech, komentářích, podnikatelé jsou přesvědčeni, že se krátkodobé neschopenky před zavedením karenční doby zneužívaly. Naopak podle odborů statistický pokles nemocnosti dokládá pouze to, že zaměstnanci začali lehčí onemocnění přecházet.
Statistiky hovoří docela jasně. První tři dny neplacené nemocenské prosadila Topolánkova vláda v roce 2008. Přitom o rok dříve bylo vydáno 2,87 milionu neschopenek, zato rok po zavedení karenční doby jich bylo pouze 1,53 milionu.
Znamená to, že asi dvě pětiny nemocných chorobu jen simulovaly a zkrátka si chtěly oddychnout od práce? Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly nikoli. Uvedená čísla totiž podle něj nevypovídají o počtu nemocných lidí. „Je to jenom počet těch, kteří měli pracovní neschopnost. Oni byli nemocní, ale chodili do práce,“ míní.
Upozornil, že současně s poklesem počtu případů naopak po zavedení karenční doby výrazně stoupla doba trvání neschopnosti z 35 dnů v roce 2007 na 48 dnů v roce 2009. Dává to do souvislosti s tím, že když lidé přecházejí méně závažná onemocnění, nakonec si uženou vážnější chorobu. „Dopady jsou násobně větší a nemoci fatálnější,“ míní Středula.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého ale nelze prudký pokles počtu neschopenek vysvětlovat jen tím, že lidé začali nemoci přecházet. „Argumenty, že se prodloužila celková doba nemocnosti, se domnívám, že je to jenom jedna z možných interpretací. (…) Zneužívání krátkodobé nemocnosti tady bylo,“ je přesvědčen.
Ostatně v řadě firem existuje podle Dlouhého vhodná alternativa ke krátkodobé nemocenské. „V provozech, kde je to možné, to řeší jinými benefity, takzvanými sickdays a podobně,“ upozornil.
Hospodářská komora se ještě pokusí zastavit zrušení karenční doby prostřednictvím Senátu, ale zároveň její prezident již varoval před širšími dopady opětovného proplácení prvních tří dnů nemoci. Komora vyčíslila náklady až na pět miliard. „Budou to mzdy na nové pracovníky, kteří budou muset nahradit stávající, jsou to náklady, které budou obecně vyšší,“ řekl Vladimír Dlouhý. Obává se také, že budou více zahlceni lékaři.
Josef Středula je naproti tomu přesvědčen o tom, že když lidé lehčí nemoci přecházejí, je to v rozporu s předpisy. „Je to ohrožení bezpečnosti zaměstnanců, bezpečnosti provozu,“ shrnul.
Zrušení karenční doby kritizují zaměstnavatelé i proto, že část nemocenské platí sami. V současnosti nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic, ale zaměstnavatel nahrazuje mzdu od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci za pracovní dny, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od patnáctého dne se dávky poskytují z pojištění.
