Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna schválila hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům a k podpisu prezidentovi.
Sněmovna schválila nemocenskou i v prvních dnech. Konec karenční doby míří do Senátu
UDÁLOSTI: Nemocenská se vrátí i v prvních třech dnech (zdroj: ČT24)
Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Pro předlohu zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.
„Ráda bych zdůraznila, že karenční doba byl hazard s lidským zdravím,“ řekla po hlasování ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Je to uvalení kolektivní viny na všechny, co onemocní, a jsem velmi ráda, že vyhrál zdravý rozum a zdraví jako hodnota. Vláda vyslala jasný signál, že podporuje pracující,“ doplnila.
„Jsou-li lidé nemocní, mají právo na důstojné podmínky. To přesně zajišťuje tento návrh sociální demokracie. Pevně věřím, že jako předkladatelé přesvědčíme také senátory a senátorky o tom, že to je správná, poctivá a spravedlivá cesta,“ komentovala přijetí návrhu poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).
Opozice varuje před poškozením podnikatelského prostředí
Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika je zrušení karenční doby ve prospěch většiny. Pirátka Olga Richterová míní, že i 60procentní náhrada zanechává poměrně vysokou spoluúčast pacientů. „Odstrašující efekt tam stále zůstává. Částka není žádná hitparáda,“ řekla.
Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí. Jan Bauer (ODS) označil zrušení karence za čirý ekonomický nesmysl. „Z politických důvodů se přepisují pravidla, která dlouhodobě fungovala,“ řekl.
Podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vlády v tomto a v minulém volebním období rušily dřívější reformy, aniž by předložily alternativy k udržitelnosti veřejných rozpočtů. „Je to politika ‚po nás potopa‘,“ uvedl.
Kriticky se k návrhu postavil i Pavel Juříček z hnutí ANO, byť již ne tak ostře, jako v minulosti. „Díváme se na krátkodobé požitky, ne na dlouhodobé potřeby,“ podotkl poslanec, který se nakonec hlasování nezúčastnil.
Karenční dobu zavedla Topolánkova vláda
Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby. Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.
Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.