Babišova vláda má v programovém prohlášení zrušení karenční lhůty, které prosadila sociální demokracie. Lidé by tak měli znovu dostávat proplacené první tři dny nemocenské. Zatímco pravicové strany a zástupci zaměstnavatelů upozorňují na možné zneužívání, podle odborů a levicových stran naopak lidé nemoci přecházeli. Zástupci praktických lékařů se ale staví proti rušení karenční lhůty: podle nich to zbytečně zahltí ordinace.
Proplácet první tři dny nemocenské? Lékaři jsou proti, zbytečně by to prý zahltilo ordinace
„Slyšel jsem argumenty o přecházení chorob. Já musím říct, že za těch devět let, co karenční lhůta platí, tak neregistrujeme, že by se nám zhoršoval zdravotní stav naší populace v důsledku přecházení chorob. Ani se neobjevují nějaké epidemie respiračních onemocnění jiné než dřív, kvůli tomu, že by lidé chodili do práce a nakazili ostatní,“ uvedl v pořadu Devadesátka ČT24 předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Pokud lidé nemají první tři dny nemocenské proplaceny, tak podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky řeší krátkodobé zdravotní indispozice jinak: vezmou si dovolenou, náhradní volno nebo tam, kde je to možné, takzvané sick days. Právě rozšíření těchto dnů by podle Sdružení praktických lékařů mohlo situaci kolem karenční lhůty vyřešit. V zahraničí jsou sick days poměrně běžné, v Česku je ale využívá zatím jen část firem.
Šonka: Lidé si často do ordinace chodili jen pro ten papír
Pokud by ale byly první tři dny nemocenské placeny, tak by si podle Šonky pacienti chodili do ordinací jen pro potvrzení. Řada krátkodobých zdravotních obtíží však podle něj vůbec zásah lékaře nepotřebuje.
Petr Šonka: Po zavedení karenční lhůty neevidujeme zhoršení zdravotního stavu populace (zdroj: ČT24)
„To, že je ekonomicky motivován k návštěvě lékaře člověk, který lékaře ve skutečnosti nepotřebuje, protože ten slouží jen jako administrátor, povede k zbytečnému zatížení ordinací a neracionálně zvýší počet kontaktů občana se zdravotním systémem, aniž by se to pozitivním způsobem projevilo na jeho zdravotním stavu,“ varovalo už dříve Sdružení praktických lékařů.
Běžně se podle Šonky setkávají praktičtí lékaři i s tím, že mají pacienti tendenci již vystavenou nemocenskou protahovat. Někdy ji ale prodlouží i jen objednací lhůty ordinace, kdy z kapacitních důvodů nejde nemocného pozvat už na následující den. „Často se stávalo, že lidé chtěli pomocí neschopenky řešit i kocovinu,“ podotkl Šonka v Devadesátce. Jenže lékař často simulanta na první pohled nemá šanci poznat a popisované zdravotní obtíže mu musí věřit, dokud se nepřesvědčí o opaku.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji sice v roce 2008 zrušil, kabinet pak ale neproplácení prosadil znovu, ovšem s nižšími odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.