Současná vláda se v koaliční smlouvě přiklonila k návratu k proplácení prvních tří dnů nemocenské. Konec karenční doby ale nebude tak snadný, jak ukázalo zamítavé stanovisko hospodářského výboru sněmovny. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v Interview ČT24 řekl, že diskuse na výboru ukázala všechna pro a proti. Podle něj je špatně, že snaha o změnu je politicky motivovaná, když návrh nemá ani spočítané dopady.
Dlouhý: Karenční doba byla návrat k normálu. Je špatně, že návrh na zrušení je politicky motivovaný
Interview ČT24 s Vladimírem Dlouhým (zdroj: ČT24)
„Češi si vždycky všude stěžují na všechno. Stejně tak čeští podnikatelé. Takže někdy neberu všechny stesky až tak vážně. Ale u karenční doby jsou všichni zaměstnavatelé a podnikatelé sjednoceni,“ poznamenal Dlouhý. Kromě všech věcných argumentů podle něj jejich reakce ukazují, že pro zaměstnavatele je rušení karenční doby nejspíš špatně.
„Volali mi podnikatelé a zaměstnavatelé, velmi solidní, o nichž vím, že jinak velmi dobře pečují o své zaměstnance. Obávají se, že jim to prudce zvýší náklady, že kompenzace je minimální,“ zmínil předseda Hospodářské komory. Nechce přitom znít jako někdo, kdo není ochoten se o tématu bavit. Podmínku vidí v existenci e-neschopenky, která by mohla snížit nebezpečí toho, že někdo bude zneužívat proplácení nemocenské v prvních dnech.
V minulosti byla podle Dlouhého krátkodobá nemocnost zneužívaná zásadním způsobem. „Před zavedením karenční doby činila krátkodobá nemocnost až 64 procent, byla úzce vázána na prázdniny, na dlouhé víkendy, na Velikonoce, na Vánoce,“ přiblížil s tím, že omezení nepřineslo pokles jenom o pár procent, ale z roku na rok statistiky spadly rovnou na polovinu. Kdyby se teď karenční doba vrátila, obává se, že by se původní trend vrátil.
„Mrzí mě, že přišla skupina poslanců s radikálním návrhem. Nemá to ani spočítané nějaké důsledky regulatorního charakteru. Je to všechno politicky motivované, je to souboj politických stran, a to je vždycky špatně,“ tvrdí Dlouhý.
Dlouhý krok Topolánkovy vlády nevnímal jako úsporné opatření
Připomíná navíc, že karenční doba má na českém území dlouhou historii. „Zavedli jsme ji v 80. letech 19. století za Rakouska-Uherska,“ uvedl s tím, že se udržela i za první republiky a zrušení přišlo až s centrálně plánovaným hospodářstvím. Připadalo mu tak přirozené, že se stát před deseti lety k omezení proplácení nemocenské vrátil. „Ani jsem to nevnímal jako úsporné opatření. Bylo to zavedeno ještě před velkou krizí, kdy země nepotřebovala přijímat nějaká drastická úsporná opatření,“ doplnil.
O osudu karenční doby budou dál rozhodovat v parlamentu. Udržet se může i do budoucna, jak ukázalo odmítavé stanovisko hospodářského výboru, byť není gesčním výborem. Například poslanec Pavel Juříček (ANO) spojil kritický pohled na novelu, která by obnovila proplácení prvních dnů nemoci, s tím, že na trhu práce chybí lidé. Ostatně volných pracovních míst bylo podle posledních srpnových dat stále více než nezaměstnaných.
Pro ČSSD je ale odmítavý postoj ozývající se z ANO problém. „Pro sociální demokracii bylo zrušení karenční doby jedním ze zásadních motivů, proč jsme vstoupili do vlády,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Premiér Andrej Babiš (ANO) poznamenal, že jeho strana chce koaliční dohodu respektovat. Zmiňuje však e-neschopenku jako podmínku, která měla být při psaní koaliční smlouvy vyslovena. „Byla jasná dohoda, že od 1. ledna by měla začít fungovat první část e-neschopenky na základě registru mininisterstva zdravotnictví,“ uvedl.
„Takto přesně to nebylo,“ reagoval vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „My jsme hovořili o tom, jak zamezit zneužívání, a e-neschopenka je jednou z možností, nicméně přímá vazba, že by čekalo zrušení karenční doby na odhlasování e-neschopenky, tam zmíněna takto není,“ přiblížil.